The Guardian |l.r.h.

ⒸⒽⒶⓅⓉⒺⓇ Ⓘ. - Prolog

ℋey ℒoves! ❤

Toto je story, kde se stoprocentně objeví vulgární slova, krev a také části pro 13+. Doufám, že se vám bude líbit. Tohle je pouze prolog. Samotné části budou delší.

Nesnáším tátu...

Vím, že tohle říká většina dospívajících holek, ale většinou to říkají jen v afektu. Aspoň si to myslím. Fakt je, že vlastně žádnou dospívající holku neznám. To je právě jeden z důvodů, proč tátu tolik nesnáším. Jsem doslova jeho vězněm. Nikdy jsem například nechodila do školy. Má chůva mě učila doma. A nikdy jsem také neopustila brány naší obrovské ultramoderní vily. Když tedy nepočítám různé společenské akce, kterých se naše rodina musela zůčastnit. Celé dny tvrdnu v mém pokoji, kde mi jedinou společnost dělá Siri na mém iPhonu, ze kterou si popravdě moc nepopovídám.

Naše rodina je bohatá a mocná. Asi si musíte říkat, že jsem úplně blbá a na co si tu teda sakra stěžuji. Důvod je prostý. Chci být svobodná, užívat si života, nezávazně se bavit. Jako každá dívka v mém věku. Nechci, aby o mě a o naší rodině psali každý den v novinách. Většina lidí by si to se mnou asi s radostí prohodila, ale déle než týden by to nevydrželi. Protože být dcerou miliardáře, velmi vlivného a nebudeme si nic nalhávat i člověka působícího na černém trhu, není nijak úžasné.

Dříve jsem svůj život zbožňovala. Až do doby, kdy se otec spřáhl s nejmocnějšími členy jakéhosi kartelu a mafie, působící zde v Sydney. Posledních pár týdnů jsem se s otcem a matkou ani neviděla, museli odjet na druhý konec Austrálie, do Perthu. Proto byl najat nový člen mé už tak početné ochranky. Jmenoval se Luke. Luke Hemmings...

Jmenuju se Audrey Evansová. Sedmnáctiletá dcera Jamese a Izzie Evansových. A tohle je můj příběh...