The Guardian |l.r.h.

ⒸⒽⒶⓅⓉⒺⓇ ⓋⒾⒾ. - Now or never...

Wattmas - day 7

ℋey ℒoves!

Hej hou, jsem tu z další částí! Mno... Jak jste si užily Štědrý Den? Nepřežraly jste se? Já hrozně. xD A co jste našly pod stromečkem? Docela by mě to zajímalo. No, abych se vyjádřila k téhle části... Vůbec jsem to takhle neplánovala, ale budiž. No a podle gifu na boku --> asi poznáte, co se tak bude dít... Btw. k něčemu se vám přiznám. Je hrozný, že mluvím jak Luke, takže sprostě. S psaním Lukovo POV jsem neměla sebemenší problém, ale s Audrey... Pff... To prostě nejde, jak ona mluví pořád tak spisovně. No hrůza děs...  ;D Ehm, vykecám se opět až na konci, takže vám přeju příjemné počtení Loves...

❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅

O dva týdny později...

Luke's Point Of View

Dnes jsou to přesně dva týdny od mého, řekl bych až komického rozhovoru s Krvavým Drápem. Nevím, proč mi to všechno ten den řekl. Je mi absolutně u prdele, že jeho zbraň se jmenuje Helga a že zastřelil Daltona. Popravdě jsem Daltona neměl nikdy moc v lásce, protože můj táta s ním měl jakési problémy. On pro něj totiž taky pracoval. Měl to být nelegální převod černého zboží z Asie, jako každý jiný. Konkrétně z Ruska. A právě táta měl jako obvykle na starost hlídání zásilky, aby bezpečně prošla přes celníky. Něco se ale kurevsky zvrtlo, takže na hranicích tu zásilku, jež obsahovala zhruba 500 plně funkčních, kradených samopalů, zabavili a když přišli policajti i na jméno Dalton, jež byl zprostředkovatelem celého ''balíčku'', radši utekl do JAR (Jihoafrické Republiky) a tam se pár měsíců schovával.

Když si byl jistý, že po něm fízlové nepátrají a kauza byla promlčena, vrátil se do Austrálie a první, co ho po příletu napadlo, bylo jméno mého otce, který za to vlastně mohl. Já byl v té době jen obyčejný student a ani jsem neznal slovo zbraň. Vlastně jsem vůbec nevěděl o tomhle tátovo ''koníčku''. Dalton tátu nějakou tu dobu vydíral, přičemž šlo o prachy. A on radši zbaběle vyměnil mě, svého vlastního nezletilého syna, za to, že ho nechá Dalton na pokoji. Bylo mi sakra jenom šestnáct! To on mě do tohohle svinstva zatáhnul. Už tři roky jsem ho neviděl a je mi to jedno. Nevím, jak teď žije a jestli vůbec žije. Teď si tak říkám, že můj táta je, nebo možná byl vlastně větší bestie, než je a kdy byl Bastiansen.

A ten Bogdan Rowinski? Nikdy jsem to jméno neslyšel. Ale musí to být pořádnej kokot, že si najal zrovna Bastiansena, ale to je ostatně jeho věc. Bastiansen jako by se od té doby vypařil. Za celé dva týdny jsem ho neviděl. Nevím, jestli to je dobře, nebo špatně. A kde jsem skončil já? Jako bodyguard v jedné z nejbohatších rodin Austrálie. Téměř sám v jedné gigantické vile se sexy dcerou mafiána. Jenže ona... Ona je nedotknutelná...

Aud's Point Of View

Seděla jsem na posteli a koukala na tu nejnesmyslnější reality show v historii. Ano, řeč je o KuwtK (Keep up with the Kardashians). Já mám tedy co říkat, když sama jsem pořádně zazobaná, ale rozhodně nevyhledávám přítomnost nějakých otravných kamer, nebo novinářů, jako celý jejich slávychtivý klan. Luke seděl v křesle vedle postele a pokaždé, když jsem okomentovala třeba to, do jaké sukně se to ta Kim zase nacpala, jen nade mnou protočil oči a dál se věnoval svému telefonu. Musím podotknout, že dneska mu to slušelo. Chci říct, že mu to hodně slušelo.

Jak už jsem si za ty dva týdny s ním zvykla, měl na sobě jeho černé džíny a v celku obyčejné bílé tričko. Doufala jsem, že tady má s sebou vícery stejné džíny, protože jsem se trochu bála, v čem tady bude chodit, až si je ušpiní. Ale co se mi na něm dnes líbilo nejvíc, byly jeho vlasy, které byly po každodenním spánku v křesle nedbale rozcuchané. Dnes ovšem mimořádně rozcuchané. Musím se přiznat, že jsem na něj koukala skoro víc, než na tu televizi. Zrovna jsem chtěla namítnout něco ohledně té přihlouplé show, ale zazvonil mi telefon. Mrkla jsem na něj a nasadila prosebný pohled. On jen přikývl a vyšel z pokoje. Chvíli jsem nemohla telefon najít, protože byl zahrabaný někde pod dekou, ale nakonec jsem ho nahmatala a přiložila k uchu.