9.

593 12 0
                                    

Když jsem se ráno probudila, Honey ležel vedle mě a klidně oddychoval. Chvíli jsem ho pozorovala a představovala si jak mu sypu do pusy písek nebo ho dusím polštářem. Uchechtla jsem se nad tou představou, ale pak jsem si vzpomněla na včerejší večer a něco mě píchlo v hrudníku. Co to k němu sakra cítím? Najednou se mu pootevřely oči a rychle mě chytil za zápěstí a přitáhl si mě k němu do objetí. Moc jsem mu to neopětovala. Pak se trochu odtáhl a palcem mě hladil po tváři.
,, Dobré ráno princezničko."
,, Dobré..." zašeptala jsem.
,,Jestlipak víš co budeme dneska dělat." uchechtl se.
,,Jasně, že nevíš... Půjdeme do nákupního centra a užijeme si krásný den." řekl mile a já zakoulela očima. Samozřejmě miluju nákupy a tohle zní fakt super, ale doufám že když se budu chovat hnusně, nechá mě být a já budu žít dál normální život.
,,Včera jsem chystal snídani já, tak teď je to na tobě." mrknul na mě a pak se nade mě trochu naklonil, svými měkkými vlhkými rty se otřel a o můj krk a mnou zase projela vlna elektřiny, kterou cítím pouze s ním.
,,Tak já jdu na to, počkej tu." řekla jsem a on mě konečně pustil. Vyšla jsem tedy z pokoje, sešla schody a namířila si to do kuchyně. K snídani mám nejraději tousty.

Když jsem je měla hotové, nalila jsem nám pomerančový džus (jeho pití jsem ještě osolila) a oloupala jsem jednu bramboru. Dala jsem tedy na stůl můj talíř s tousty a talířek se syrovou bramborou. Nevím proč to vlastně dělám. Tak moc se mi líbil pocit při jeho polibku, ale zároveň ho nenávidím za to, že mě donutil se rozejít s Jimmym, že mi tu rozkazuje a jednou mi dal facku. Možná cítím malé brnění po celém těle, když se mě dotkne, ale to nic nemusí znamenat. Chci vrátit život do normálu a zbavit se ho.

Uslyšela jsem jak schází schody, tak jsem si sedla na židli, napila se a chtěla se dát do jídla. Vstoupil do kuchyně a podíval se na jídlo. Zakroutil hlavou a uchechtl se.
,,Ach jo, holčičko." řekl jen a sedl si na židli. Tvářila jsem se jakoby nic. Koutkem oka jsem se na něj podívala. Jen seděl a koukal jak jím. Panebože to nenávidím. Vzala jsem teda toust a otočila se k němu zády, to jsem ale neměla dělat. Chytil mě za vlasy, stoupl si a zaklonil mi hlavu. Těžce jsem polkla sousto co jsem měla v puse a zadívala jsem se mu do očí. Koukal na mě neutrálně, vůbec nevím co se bude dít. Vzal bramboru a dal mi ji ke rtům.
,,Kousni si" řekl klidně. Neudělala jsem to, nejsem blázen. Víc mě zatáhl za vlasy.
,,Kousni! Dělej!" vykřikl najednou a já se lekla. Pootevřela jsem pusu a on mi část té syrové brambory strčil do pusy. To mě ale nedonutí si kousnout.
,,Kousni a spolkni to, než se stane něco horšího! " křičel zas. Vzpomněla jsem si na Nikol, rodiče, Jimmyho... Co kdyby jim něco udělal? Neochotně jsem si kousla. Nenávidím brambory, ještě ke všemu syrové. Ani jsem ten kousek nepřežvýkala a okamžitě ho spolkla, aby ta chuť co nejrychleji zmizela z mého jazyku.
,, Hodná. Tohle bylo naposled, ano?" řekl klidněji a přísně se na mě podíval.
,,A- ano." řekla jsem vystrašeně. Konečně mě ráčil pustit a já se otočila zpět ke stolu. On si sednul a dál se na mě díval.
,,Tak a teď ještě vypiješ to moje pití, co jsi mi tak ochotně nachystala." řekl s úšklebkem. Ale já jsem tvrdohlavej člověk. Popadla jsem jeho skleničku a vypila celý její obsah. Bylo to nechutný. Polkla jsem a s drzým výrazem jsem se na něj podívala. Bylo to hnusný, ale já nedám prostě nic znát.
,, Šikovná."

---

Tak jo, jsme v nákupním centru. Na sebe jsem si vzala černé úplé kalhoty, s dírami na kolenou, bílé tílko se šněrováním vpředu a na to černý, kožený křivák.
Nejdříve jsme zamířili na kávu. Sedli jsme si a on se pořád snažil navázat hovor. Jenže já mám špatnou náladu, kvůli tomu co se stalo ráno. Moje odpovědi byli nejčastěji: hm, aha, ok.
Když jsme kávu dopili, navštívili jsme několik obchodů s oblečením. Pořád mě nutil si koupit nějaký výstřední spodní prádlo, ale na to mu sere bílej pes. Koupila jsem si nové legíny, tílka, svetřík a sluneční brýle. On si taky něco vybral. Chtěla jsem si to zaplatit, ale on mi oblečení vyškubl a zaplatil to sám. Nakonec jsme se stavili na jídlo do čínské restaurace. Po obědě jsme už jen chodili po centru a povídali si. On když chce, tak umí být hodný a dá se s ním bavit, jen mi pořád myšlenky sem tam zaběhnou k Jimmymu. Ale párkrát jsem se už pozastavila nad tím, jak to že elektřina co cítím s Honeym se u Jimmyho nikdy neprojevila?
,,A víš co? Až budou za pár měsíců velký prázdniny, vezmu tě s sebou někam a vypadneme odsud. Nejlépe do Paříže nebo do Říma, vím že jsi tam vždycky chtěla." řekl najednou, když jsme seděli na gauči, který stál mezi obchody. Já se začala strašně těšit, protože je pravda, že tohle jsou dvě místa, kde jsem vždycky chtěla prozkoumat i nejposlednější kout, ale zároveň jsem se začala cítit jako zlatokopka. Vůbec nevím co mu na to mám odpovědět. Jen jsem rychle zamrkala a řekla
,,To myslíš vážně?" chtěla jsem to říct nezaujatě, ale znělo to natěšeně a radostně.
,,Samozřejmě, že to myslím vážně. Miluju tě Sáro." řekl a podíval se na mě, pak na mé rty a chtěl mě zas políbit. Nenenene. Rychle jsme ucukla a vstala z gauče. Podívala jsem se na hodinky. Už je 16:48, úplně jsem ztratila pojem o čase, čekala jsem tak půl třetí.
,,Nechceš už jet domů?" řekla jsem nervózně.
,,Jojo kočičko." odpověděl a zvedl se. Vyšli jsme z nákupního centra a nasedli do auta. Ano, má auto. Já se v autech vůbec nevyznám, takže po mě značku ani nic podobného nechtějte. Jediné co vám povím je že jeho auto je opravdu luxusní a černé. Chvíli jsme jeli a najednou se mě zeptal:
,,Viděla jsi Game of Thrones?"
Neříkal náhodou že o mě ví všechno?
,,To by jsi měl vědět ne?" ušklíbla jsem se vítězoslavně.
,,Ale koťátko, já samozřejmě vím, že ne. Ale chtěl jsem nějak normálně záčít konverzaci." řekl, jako by to bylo úplně normální. To mě fakt dostalo.
,,No každopádně, protože jsi to neviděla, tak to začneme sledovat společně. Já ten seriál miluju takže to spolu skouknem." řekl a vůbec ho ani nenapadlo, že by se mi třeba nemuselo chtít, nebo že mě to nezajímá.
,,Ne Honey, já nechci." řekla jsem celkem přátelsky.
,,Nikdo se tě neptal miláčku." mrknul na mě.
Když jsme dorazili domů dali jsme si k večeři Donaty, které jsme si koupili na nákupech a pustili teda první díl. Začátek mě nebavil, ale pak jsme shlédli další díl, a pak další a musím přiznat, že se mi to celkem i líbí.

๑♡STALKER♡๑  ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat