๑♡STALKER♡๑ ✓

24.

V noci jsem skoro nespala. Nemůžu žít s tím, že kvůli mě někdo zemřel. Někdo kdo byl tak skvělý člověk. 
Do školy nepůjdu, nemám na to.
Je asi 7 ráno. Včera když přišli rodiče, věděli už co se stalo.
Chtěli mi nějak pomoct, jenže ono není jak.
Cinkl mi mobil. To mi určitě píše ten vrah.
Myslím, že podle toho jak byl včera klidný a celkem v pohodě, nebyla Nikol první člověk kterýho Honey zabil.
Podívám se na tu zprávu a trochu se mi pozastaví srdce. Píše mi Jimmy.

Jimmy: ahoj 

Sára: čau, co chceš

Jimmy:  když jsme tenkrát byli na těch záchodech, říkala jsi, že by mi (nebo tvým kamarádům a rodině) tvůj kluk ublížil kdyby jsi s ním nezůstala... To co se stalo Nikol udělal on?

Panebože to je zas slohovka. A co mu mám asi teď sakra odepsat?

Sára: ne, buď v klidu, nevím kdo to udělal

Jimmy: aha a jak to jinak dáváš? Jsi v pohodě?

Sára: nestarej se!

Vypnula jsem mobil a ležela dál ve své posteli.
Čas ubíhal strašně pomalu.
O půl osmé rodiče odešli do práce a já zůstala doma sama. Mamka sice říkala, že se mnou klidně zůstane doma a v práci si to nějak zařídí, ale to já nechtěla.
Zničila jsem život rodičům Nikol, tak ho přece nebudu ještě ničit mým.

V osm jsem slyšela bouchnout dolní dveře, ale mě to je jedno.
Nebudu to řešit, třeba se jen vrátil někdo z rodičů.
Převalila jsem se na bok a dívala se z okna.
Slyším jak někdo otevřel dveře mého pokoje a cítím na zádech pohled toho dotyčného.
Otočila jsem se a ve dveřích stojí Honey. Pěkně naštvaný Honey.
Snad se nedozvěděl o tom co jsem včera řekla ty policistce. Začínám mít strašný strach.
Přišel ke mě a podíval se na mě. Dřív než jsem se stačila pohnout mi svázal obě zápěstí.
,,Honey co se děje?" Vyjekla jsem.
,,Komu jsi o mě řekla?" Zeptal se klidně. A sedl si na postel.
,,Nikomu."
,,Nelži mi Sáro, komu?" Zvýšil hlas.
,,Opravdu..." nedořekla jsem a ucítila ostrou bolest na mém stehni.
Udělal mi tam ranku nožem.
,,Tak mi řekni, co dneska znamenala ta zpráva od Jimmyho?"

Co mi sakra napsal? Jasně, Honey už ví co se stalo na těch záchodech.
,,Honey, prosím. Vysvětlím ti to, ale odlož ten nůž."
,,Nechce se mi."
,, Prosím." Zakňučela jsem.
,, Fajn tak mluv." řekl Honey a nůž dal vedle sebe na postel.
,,No já, ty... On..."
,,Já znám zájmena, ale už mi do háje řekni co jste dělali na těch záchodech."
,,Já se mu tam chtěla jen omluvit a říct mu, že můžeme být aspoň kamarádi, jenže on mě začal urážet. Říkal že jsem zlatokopka a takový věci."
,,No a?"
,,Do té doby jsi mi vyhrožoval, že ho zabiješ a tak a já si nechala ubližovat jen proto, aby byl v pořádku. Ale on mi pak jen nadával. Tak jsem prostě vybuchla a řekla mu přesně tohle."
,,Nic víc?"
,,Ne... Chtěla jsem ti říct, že se tohle stalo, ale já se bála."
Snažím se lhát, samozřejmě že by mě ani nenapadlo mu to říct.
,,Máš štěstí, že jsi mu dnes ráno odepsala to, co jsi odepsala."
,,Neudělal jsi mu nic že ne?" Vyhrkla jsem.
,,Zatím ne."
,,Byla to moje vina."
,,Takže mám něco udělat tobě?"
Řekl a začal se zvedat nade mě.
,,Ne tak jsem to nemyslela."
,,Hm, ale mě se stejně chce."
Začal se ke mě přibližovat. Snažila jsem se bránit těma svázanýma rukama, ale bylo to k ničemu.
,,Co mi chceš udělat?"
,,Zatím nevím. Chci jen vidět ten strach. Strach v těch tvých krásných očích." Do jedné ruky vzal nůž a přiložil mi ho k rameni.
Vyděšeně jsem se na něj podívala, nechci totiž další jizvu.
,,Honey prosím."
,,O copak princezno?"
,,Neubližuj mi."
On se usmál a přitiskl se svými rty na mé. Uprostřed našeho dlouhého polibku jsem na svém rameni ucítila ostrou bolest.
Díval se mi při tom do očí, doufám že v nich ten jeho požadovaný strach viděl a už mě nechá být.
,,Skoč si do sprchy a sbal si. Odjíždíme ke mě. S tvými rodiči jsem to už domluvil." Řekl pak.
,,Co...cože?"
,,Čemu zas nerozumíš?" zeptal se otráveně, rozvázal mi ruce a vstal.