V poutech

Kapitola 9.

Mlčky jsem dovedl Pallu a jeho bodyguardy za Shirou. Vězeň seděl na stejném místě jako když jsem odcházel. Ne, že by měl příliš na výběr. Řetěz, který ho poutal ke zdi, mu neumožňoval zrovna velkou volnost. Shira na mě vrhl krátký pohled, ale pak se zadíval na guvernéra.

Jako predátor studoval každý detail, každý jeho byť sebemenší pohyb. Se zadostiučiněním jsem zaznamenal, jak ten upřený pohled guvernéra vyvádí z míry.

„Je opravdu pečlivě spoutaný?" ujišťoval se guvernér pološeptem a já přitakal.

Palla se nervózně podíval po svých bodyguardech, kteří stáli hned za ním.
Teprve pak se odhodlal a udělal dva kroky směrem k vězni. Ten konečně odpoutal svoji pozornost od guvernéra a rychlým pohledem si změřil oba muže z jeho doprovodu. Skoro jako by odhadoval, jestli by je dokázal v případné konfrontaci zneškodnit.

Věřil jsem tomu, že pokud by neměl pouta, zvládl by oba včetně guvernéra. S provinilým pocitem jsem se přistihl, že by mi vůbec nevadilo podívat se na to.

„Jsem guvernér Palla," oslovil vězně. „Před pár dny tu byl můj pobočník."

Shira se ušklíbl, ale neřekl ani slovo.

„Přál bych si, abychom se dohodnuli," pokračoval guvernér poněkud nejistě.

„A já bych si přál mít volné ruce, abych ti mohl zlomit krk," řekl konverzačním tónem Shira. „Ale člověk nemůže mít všechno."

Guvernér zbledl a já měl co dělat, abych se netvářil škodolibě.

„Nezahrávej si s někým, jehož jediné slovo tě může poslat před popravčí četu," odpověděl guvernér, ale tón jeho hlasu postrádal sebejistotu k tomu, aby to vyznělo jako víc než prázdná hrozba.

„Pojď mi to říct sem ke mně, špatně jsem ti rozuměl," ušklíbl se zajatec a prudce se postavil.

Guvernér okamžitě ustoupil dozadu mezi své bodyguardy. Shira se při pohledu na něj hlasitě rozesmál.

Spatřil jsem vztek a odhodlání, které se objevilo na guvernérově tváři. Bylo vidět, že zbabělce ze sebe dělat nenechá. Rázně vykročil směrem k vězni a tvrdě ho udeřil.

Pak se všechno odehrálo velice rychle. Shira natáhl svoje spoutané ruce, obtočil krátký řetěz svých pout kolem Pallova krku a prudce přitáhl k sobě. Guvernér se nezmohl ani na to, aby se začal bránit.

„Zdá se, že aspoň jednomu z nás se přání splní," zasyčel mu Shira do ucha a všem v místnosti bylo jasné, že i kdybychom vyrazily guvernérovi na pomoci, náš vězeň ho stihne zabít dřív, než se kdokoli z nás pohne. Oba bodyguardi s rukou na zbrani se nerozhodně dívali na mě jako by čekali nějakou radu.

„Tak co, pane guvernére, ještě pořád stojíte o spolupráci?" ušklíbl se černovlasý zabiják, zatímco Pallu chytil pevně pod krkem.

„Propusť ho a můžeme se domluvit," nevěděl jsem, co mám říct, tak jsem zkusil alespoň něco. Jenomže Shirovi bylo stejně jako mě jasné, že jsou to jen prázdná slova. Nikdo s ním nebude vyjednávat. I kdyby se pokusil použít guvernéra jako rukojmí, nikdy se odsud nedostane živý.

V tu chvíli mi došlo, že o to mu ani nejde. On ho opravdu chtěl jenom zabít. Prostě a jednoduše. Viděl jsem to v jeho očích i na křečovitě sevřených rukou.

„Pusť...m...mě, ty...zvíře," zasípal guvernér, který měl potíže i s tím se pořádně nadechnout.

Jistě, ještě ho provokuj, pomyslel jsem si a upřeně pozoroval ty smrtící ruce kolem jeho hrdla. Palla začal lapat po dechu a z jeho panického výrazu bylo jasné, že právě pochopil, že Shira o rukojmí nestojí.