Nejlepší co mám (Dramione) ✓

24. kapitola

Už je to pět dní,co byla s Ginny na ošetřovně. Šest dní od plesu a její další společné noci s Dracem a zbývá už jen jeden den do jejích narozenin. Zítřek má vlastně celkem nabytý. Přes den bude hlavně s jejími přáteli a na večer jí Draco slíbil, že někam vyrazí. Nemohla uvěřit tomu,že už jí bude dvacet  let! (Podle mých výpočtů,by to tak mělo vycházet. 😉)
Bohužel,si Harry teď přivlastnil Ginny víc než normálně, protože ji chtěl mít neustále pod dohledem, takže si s ní Hermiona moc nepopovídala. Naštěstí tu byl ještě Draco,Lenka a hlavně Pansy. S Pansy se v poslední době dost spřátelila. S Cho se od doby,kdy je viděla s Ronem v učebně nebavila,ale sama nevěděla proč. Na zítřek pro ní ale Nebelvír chystal překvapení,o tom nebylo pochyb.

***

„Ahoj Hermi! Promiň, vím, že jsi čekala na Draca,ale kvůli tomu výbuchu v učebně lektvarů,se musel zastavit u McGonagallové. Tak když dovolíš,vezmu tě na procházku já, alespoň trochu pokecáme!" Přiběhla k ní Pansy a Hermiona přikývla. Vlastně byla i ráda, protože s Pansy, narozdíl od Draca,mohla mluvit o čemkoliv. Vydaly se tedy na procházku a došly na kopec,kde tenkrát měla s Dracem piknik. „Sakra! Vždyť on mi ještě nedal ty hodinky!" Řekla z ničeho nic Hermiona a Pansy se na ní podíval. „Cože?" „No víš...ale to je jedno." Řekla Hermiona a pokračovaly v cestě a hovoru. (Pozn. au. Teď bude jakoby rozhovor, takže abych nepsala furt jen Pansy řekla atd. tak nakloněné písmo je Hermiona a tučné je Pansy.)
„Pansy,ty víš, s kým vším Draco chodil a spal?"
„Vlastně jo."
„A mohla bys mi to říct?"
„Já bych ráda,ale nemůžu. A proč se vlastně ptáš?"
„Jen mě to napadlo."
„Aha..."
„A řekneš mi alespoň,kolik jich bylo?"
„No...asi bych neměla. Fajn,ale nemáš to ode mě."
„Beru."
„Fajn, takže...bylo jich pět."
„Jako vážně?"
„Vážně. Nejdřív byla jedna holka z Mrzimoru,ale už nevím jak se jmenovala. Pak byly asi dvě z Havraspáru,jedna z Nebelvíru a nakonec jedna hloupá Zmijozelka."
„To myslíš jako..."
„No jen to řekni Hermiono."
„Sebe?"
„Jo, přesně tak."
„Aha...ale vždyť...no to je jedno."
„Mio...ke všem těm holkám se choval nádherně,ale bylo poznat, že mu jde jen o jedno. Dostat je do postele, když jsi s ním v posteli normálně fungovala,tak byl v pohodě,ale jakmile jsi řekla ne, tak bylo zle. S tebou to tak ale nevypadá. Změnil se."
„Aha...a jak se to dá poznat?"
„Nemusíš se bát,s tebou to myslí vážně."
„Ale s vámi to tak taky vypadalo. A vůbec, proč se s ním ještě bavíš?"
„Vypadalo...ale bavím se s ním normálně, protože je pro mě důležitý."
„Aha."
„Tak pojď Mio."
„Už běžím."

***

Hermiona musela potom po zbytek dne přemýšlet,nad tím co jí Pansy řekla. Co když ji Draco má opravdu jen jako hračku. „Ahoj Hermio!" Pozdravil ji ten,komu patřili její myšlenky. „Ahoj." Pozdravila ho nepřítomně a dál přemýšlela. „Mio, usměj se! Zítra máš narozky." Připomněl jí něco o čem už dávno věděla. „Já vím." Řekla usmála se a konečně mu dala pusu. „Já tě doprovodim." Řekl a Hermiona se usmála,chytla Draca za ruku a šli spolu k Nebelvíru. „Počkej chvíli Mio." Řekl a ona přikývla a jen se koukala jak nenápadně zmizel. Tak tam stála a čekala asi dvě minuty a potom se objevil a pokračovali v cestě.

***

„PŘEKVAPENÍ!" Vykřikli všichni jednohlasně a Hermiona se usmála a začala jí po tváři stékat slza. Má ty nejlepší kamarády na světě! Oni jí uspořádali narozeninovou párty?! A dneska!
„Pojď si rozbalit dárky Hermio." Řekla nadšeně Ginny a rozběhla se k Hermioně.
Když si konečně rozbalila dárky, což mimochodem trvalo hodinu a půl, protože do Nebelvírské společenské místnosti přišli skoro všichni studenti jejich ročníku,byla nadšená. Dostala tolik dárků jako nikdy a to sice:
Od Harryho s Ginny její vytouženou knížku,od Deana se Seamusem sedací vak,od Pansy nový make-up,od Blaise její další vytouženou knížku,jenom od Ginny obrovskou „nástěnku" na které bylo tolik fotek! Nějaké s Pansy, pár s Dracem, spousta s ní, nějaké s Harrym a jedna s Ronem. Potom už tam bylo pár školních fotek. Hermionu to strašně dojalo, takže se rozplakala. A nakonec,dostala od Draca obálku, ve které byl papírek,na kterém bylo napsáno: Ahoj princezno!
                  Ode mě čekej dárek až zítra.
                                                    Draco 🖤

Tomu se Hermiona jen zasmála a oslava se rozjela. Samozřejmě, že si připili na Hermionino zdraví,ale protože věděli, že zítra musí do školy,tak žádný jiný alkohol tam nebyl. Párty skončila až kolem dvanácté a všichni se vydali na kolej,ale Ginny uvolnila Hermioně ložnici,aby si mohla oslavu užít maličko víc s Dracem. A tak to samozřejmě využili.

***

„Všechno nejlepší princezno." Řekl Draco, když byla jedna hodina a skončili. „Díky." Usmála se. „Dneska spolu moc nebudeme, víš to?" Řekla a on přikývl. „Vím" usmál se a ona si nedokázala odpustit svůj smutný pohled. Jenže byla moc unavená, takže si opět půjčila Dracovu košili a za nedlouho usnula. „Dobrou noc." Zašeptal jí do vlasů a za chvíli usnul taky.

Nazdárek! Tak tu máme další kapitolu. Doufám, že se vám zatím líbí. Vaše Déňa Grangerová 💙