Nejlepší co mám (Dramione) ✓

51. kapitola

Ahoj! Tuhle kapitolu jsem na doporučení mojí oblíbené autorky makulka22 zkusila trochu rozvinout,tak snad se bude líbit. Ale jak řekla,jen jsem to zkusila,nevím,jestli se to povedlo. 😉

„Lásko, tak mě napadlo,co kdybychom si zašli do knihovny. OVCE jsou už za deset dní, co bys řekl tomu, že bychom se spolu učili?" Řekla Hermiona. „No...to vůbec není špatný nápad." Řekl s úsměvem a Pansy, Blaise i Theodor otevřeli pusy, ve kterých měli jídlo, takže to byl dost nechutný pohled. Ale přece jen,Draco jim  tenkrát, když se s ním chtěli učit, řekl, že učení je mu na nic a že všechno umí a Hermiona mu to jen navrhla a on to odkýval?!  „Ehm... Draco, neříkal
jsi nám, že všechno umíš?" Zeptal se Theo, který jako první polknul. „Ehm...no to jo,ale tu látku do...OPČM. S tou potřebuju pomoct." Řekl Draco, když v tom Pansy podlezla stůl,odstrčila Draca někam do pryč, usadila se vedle Hermiony,vzala její levou ruku do svých a prohlížela si prstýnek. „Takže pravé Nielli stříbro! Zelený drahokam až.. až z Norska! Dokonale obroušené, úžasně zdobené. Že by snubák?" Řekla Pansy a Hermiona se pozastavila nad tím, co jí právě řekla. Buď je Pansy taková znalkyně, nebo ten prstýnek vybírala s Dracem. „Ještě mi řekni, že víš kolik stál." Vypadlo z Hermiony, která se na lavičce zavrtěla a upila mléka. „Ale beze všeho! Nielli se prodává za pětset, drahokamy za sto a to zdobení asi za padesát děleno pěti je sto třicet děleno deseti je třináct tisíc! 13000 galeonů. Aha, ty tam máš ještě vzory. A tak precizní umí jen! Tak to mě podrž! On  je 20 000 galeonů." Řekla Pansy nakonec ,vítězně se usmála a oprášila si hábit na rameni za to, jak se jí to úžasně povedlo vypočítat, zatímco Hermiona omylem vyprskla mléko, kterého se zrovna napila na Blaise. „Promiň Blaisi." Řekla a Blaise se zamračil. „Pulírexo." Řekla Hermiona a namířila na něj hůlkou, načež byl Blaise čistý a Pansy, -která byla poněkud uražená,že nikdo neocenil její úžasný talent- se pustila do jogurtu. „Takže... opravdu je to snubák?" Zeptal se Blaise. „No..." Začala Hermiona,ale pak si to rozmyslela a věnovala se jídlu. „Draco?" Zeptal se Blaise. „Je to snubák." Řekl Draco a Hermiona se usmála. „No potěš koště! Co všechno nám ještě tajíte?" Řekl Theo. „Vlastně už nic tak důležitého." Řekl Draco a usmál se na Hermionu, která se dala do smíchu. „Vůbec nic důležitého." Vydechla a Pansy, Theo a Blaise se na ní dívali,jako kdyby spadla z hrušky. „Tak co ještě? Čekáte dítě?" Řekla Pansy a Hermiona s Dracem ztuhli. Že ona je druhá Trelawneyová? „No to snad ne! Vy opravdu čekáte malé Malfoyátko?!" Řekl Blaise nadšeně a koukal na Hermionu, které se zastavila vidlička se salátem u pusy a na Draca, který nechal zapíchnutou vidličku v koláči. Vypadali jako voskové figuríny. „Tak je to pravda, nebo není?" Řekla Pansy a byla celá napjatá. Hermiona s Dracem si vyměnili pohledy, ze kterých bylo jasně poznat, že nevědí, co mají dělat.
„Hej! Země volá Malfoyovi! Vážně čekáte Malfoyátko?" Volal Blaise a mával mezi nima rukama. „Jo." Šeptla Hermiona a Blaise,Pansy a Theodor se na ně vítězně podívali. „A už jste přemýšleli-" „Pansy! Ne." Přerušila ji Hermiona a Pansy ji objala. „Gratuluju." Usmála se a Hermiona na ní. „Díky." Řekla a otočila se na Draca. „Jdeme?" Řekla a Draco vstal a odešli do knihovny.

***

„Rone! Susan! Gratulujeme vám. Moc vám to přejeme." Řekla Hermiona, když Susan s Ronem přišli do knihovny a posadili se pár stolů od nich. „Děkujeme, Hermiono." Usmála se Susan. „Díky." Řekl Ron a podíval se na svou novou přítelkyni. Susan byla docela hezká. Byla zrzavá,ale ne tak jako Ron. Měla zelené oči a pořád se usmívala. „Víte, že jste spolu sladcí? Jste přesný příklad toho, že mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice." Řekla Susan svým milým sladkým hlasem a prohlédla si Hermioninu -která právě jednou rukou žmoulala látku svého černého trička a druhou stiskla Dracovu ruku- a Draca -který se na Rona vražedně díval. „A jak jste spolu začali?" Zeptala se Hermiona a Susan se na Rona usmála. „To bylo vlastně včera večer, seděla jsem ve společence a Ron si ke mně přisednul, začali jsme si povídat a potom jsme spolu začali chodit." Řekla Susan a otočila se k Ronovi, kterého políbila. „To je hezké." Usmála se Hermiona a přitom sledovala jak po sobě Draco a Ron vrhají vražedné pohledy. „A co vy? Jak jste spolu začali chodit?" Zeptala se Susan a Hermiona se na ní usmála, jako na dlouhověkou kamarádku a začala vyprávět: „Byli jsme dlouhověcí nepřátelé...no alespoň jsem si to myslela. Prvního září devatenáct set devadesát osm, kdy jsme jeli do Bradavic a já se pohádala s Harrym a Ronem. To jsem potom venku narazila tady na Draca a připomněla si to, co mě trápilo celý život, takže jsem se svěřila Ginny, jenže on nás slyšel a pak mě pozval do Prasinek, kde jsme spolu vlastně začali chodit...od té doby jsem nejšťastnější holka na světě." Řekla Hermiona s úsměvem a Draco ji zezadu objal a pohladil po ruce. „To je tak hezké." Řekla s úsměvem Susan a vzala Rona za ruku. „Princezno, za chvíli máme lektvary." Řekl Draco. „Už? No tak dobře, půjdeme. Rádi jsme si povídali, viď lásko? Zatím se mějte. Ahoj." Řekla Hermiona s úsměvem a spolu s Dracem vyrazili ke dveřím knihovny.

***

„Sluníčko?" Začal Draco a přitom se koukal na Hermionu, která zářila nad esejí z OPČM. „Ano?" Řekla s úsměvem. „Nechceš se už domluvit na tom termínu svatby?" Řekl a Hermiona se usmála. „No...já vlastně nevím." Řekla Hermiona. „Musí to být co nejdřív,aby ses vešla do nějakých hezkých šatů." Řekl a Hermiona se usmála. „Takže srpen nepřipadá v úvahu." Řekla zamyšleně a okusovala špičku brku. „Tak se zkusíme domluvit a třeba...21. července?" Navrhl Draco. „To je už za měsíc." Vydechla Hermiona. „Zkusíme zajít za McGonagallovou a požádat o další možnost přemístění?" Řekl a Hermiona přikývla. „Tak jdeme? Jsou tři." Řekl Draco. „Takhle na rychlo? Dobře tak jo, jdeme." Řekla a šli za McGonagallovou,aby se jí zeptali na povolení.

Tak jsem tady. Omlouvám se, že vydávám takhle pozdě, jen mám teď takové problémy...                   
Nevím,jestli se kapitola povedla, jen jsem psala co mě napadlo, jsem bez nálady, takže se prostě omlouvám. Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛