46. kapitola

724 36 15
                                    

Ráno se opět jako první probudila Hermiona. Ložnice ale byla prázdná,jen u postele měli vzkaz od Ginny.

Dobré ráno,Vy dva!
Na stole máte snídani. Já,Harry a James jsme odjeli k mamce a taťkovi, abychom jim představili Jamese. Vrátíme se až večer. Užijte si den.
A tobě Draco, přejeme všechno nejlepší.
Ginny, Harry a James

Když dočetla dopis,podívala se na budík. Bylo po jedné hodině. „Draco. Miláčku. Vstávej." Šeptala mu do ucha. „Je sobota." Zamumlal a přitiskl jí k sobě blíž. „Máš pravdu,ale je jedna hodina. Takže už bychom mohli vstávat." Řekla a on zabořil obličej do polštáře. „Lásko. Prosím, vstaň." Žadonila a udělala zase po dlouhé době psí oči. „Aww! No tak dobře." Vydechl Draco, políbil jí a vstal z postele. „Hele princezno, nevíš kde mám kalhoty?" Zeptal se Draco. „No... možná že...tady!" Řekla Hermiona a vyndala kalhoty z postele. „Díky." Usmál se a oblékl si další díl oblečení.
Hermiona si mezitím učesala vlasy kouzlem. S hřebenem už to jaksi vzdala,a navíc, proč nevyužít toho, že je čarodějka. „Neviděl jsi moje tenisky?" Ptala se Hermiona. „Jo, měla jsi je za postelí." Řekl Draco a šel si do koupelny čistit zuby, stejně jako Hermiona.

***

Bylo teplo,a tak vzala Hermiona Draca na jedno místo. A nejen proto, že tam byl stín,ale i proto, že o tom místě věděla jen ona,Harry, Lenka,Ginny a jeden kluk z Havraspáru. Bylo tam hezky,všude byly stromy, keře a květiny a nakonec tam pod stromem položená deka,kterou si tam kdysi Hermiona dala. „A jsme tu." Řekla, když dorazili. „Pro Merlina! To je nádhera." Vydechl Draco. „Že jo! Tak pojď" řekla Hermiona a táhla Draca k dece. „Pulírexo!" Řekla Hermiona a hůlkou zamířila na deku. „Tak. Můžeme si sednout." Řekla a posadila se na deku. „Krása." Vydechl. A opravdu to bylo krásné. Všude kolem byla zeleň a měli jste úžasný výhled na jezero a celé Bradavice. „Věděla jsem, že se ti to bude líbit." Řekla Hermiona s úsměvem. „Moc." Řekl a políbil jí. „Takže...jak jsem včera říkala, nevěděla jsem,co vybrat, takže se ti to asi nebude líbit." Řekla Hermiona a přivolala si dva dárky,jeden zabalený a jeden v taštičce. „Všechno nejlepší, lásko." Usmála se, políbila ho a předala mu ten zabalený dárek. „Já jsem věděl, že si to myslíš." Řekl nadšeně a usmál se. „Líbí?" „Moc." Usmál se a prohlédl si svůj dárek pořádně. Dostal od Hermiony Zlatonku, na které stálo: Nejlepší chytač
„Já jsem snad někdy řekla,že si to nemyslím?" Zeptala se Hermiona.
„Možná." Usmál se Draco. „Děkuju." „To je jen taková kravinka,ale hlavní dárek dostaneš za chvíli." Usmála se. „Dobře,tak teď já." Usmál se Draco a pomohl Hermioně vstát.
Potom jí odvedl kousek blíž k jezeru,klekl si před ní a spustil: „Hermiono,jsi moje princezna, světlo v temnotě a nejdůležitější člověk na světě. Prostě to nejlepší co mám a život bez tebe, už si nedokážu představit a nechci představit, takže se tě chci zeptat... strávit zbytek života po mém boku?"

Ahoj! Další kapitola bude za chvíli, v hlavě mi to srší nápady. Ještě vám chci jenom říct, že žádost o ruku jsem trošku okopčila z jednoho nejmenovaného filmu...😂 Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛

Nejlepší co mám (Dramione) ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat