Nejlepší co mám (Dramione) ✓

2. kapitola

„Všechny vás vítám opět v Bradavicích! Letošní rok bude možná trochu jiný, než jak jste zvyklí. První týden máte volno,abyste se seznámili s trochu jinými Bradavicemi. Také poprosím všechny, kteří opakují sedmí ročník a ty, kteří jsou v sedmém ročníku, aby se za mnou dostavili do ředitelny. To bude asi vše. A ještě něco! Stále se nesmíte pohybovat na školních pozemcích..." Tyto řeči už Hermiona znala. Její myšlenky neustále ubíhaly za tím blonďákem, kterého celé ty roky tajně milovala. Ovšem netušila, že jeho myšlenky patří právě jí. Na chvíli se na něj zadívala, když vtom odvrátila rychle pohled. Díval se na ní?! Ne. Něco se jí muselo zdát. A co když ne? Nenápadně se po něm podívala a zjistila, že se na ni dívá. Srdce jí poskočilo až do krku. Opravdu si vysloužila jeho pohled? „Ginny můžu s tebou mluvit?" „Jistě." Odpověděla Ginny a Hermiona ji táhla z Velké Síně. „Co se děje Mio?" Zeptala se Ginny a tázavě se na Hermionu podívala. „Já už to nezvládám!" Zašeptala Hermiona a začala vzlykat. „Co nezvládáš?" Starala se Ginny a utěšovala plačící Hermionu. „Už skoro šest let zadržuju city a přitom mě to vůbec nebaví!' plakala Hermiona a Ginny ji objala. „Ginny pomoz mi!" Plakala Hermiona dál a Ginny ji stále držela v objetí. „Mio, něco vymyslíme. Neplakej. Za patnáct minut máme být u MacGonagallové. On tam bude taky,tak mu to řekni." Povzbudila Ginny Hermionu a ta se nadechla a opět vydechla. „Máš pravdu, proč se trápit? Díky Ginny." „V pohodě" Řekla Ginny a odtáhla se od Mii.

***

„Děkuji vám, že jste přišli." Řekla MacGonagallová a pokračovala. „Chtěla jsem vám jen říct, že jsem vám vděčná a udělám pro vás malou výjimku. Bude se konat ples ku příležitosti oslavy vítězství nad Pánem Zla." Hurá! Pomyslela si Hermiona ale v zápětí ji radost přešla. S kým půjde? Harry půjde s Ginny. Určitě. A s Ronem přeci nepůjde, však se furt jen hádají. „Ginny s kým mám jít?" Zeptala se Hermiona, když šla s kamarádkou do ložnice. „Nezkusíš toho Malfoye? " Zeptala se mně Ginny a já hned zavrtěla hlavou. „No dobře." Řekla Ginny a odešla do koupelny. Najednou na okolní zaklepala nějaká sova. Otevřela jsem jí a ona mi hodila psaníčko.

Ahoj!
Nechceš se mnou jít na ples?

Hermioně se zastavilo srdce a hned odepsala.

Kdo jsi?

Dopsala a poslala psaníčko. V tu chvíli přišla Ginny a Hermiona jí vše vyklopila! „A ani náznak toho kdo to může být?" Zeptala se Ginny a Hermiona zavrtěla hlavou. Za chvíli sova klepala na okno a Hermiona jí otevřela.  A otevřela psaníčko.

Brzy se do dozvíš. Přijď dnes ve dvanáct hodin na Astronomickou věž! Budu se těšit!

Hermiona dala Ginny přečíst psaníčko a ta se usmála. „No vida! Někdo tě chce vzít na ples! To je super ne?!" Řekla Ginny a pokračovala. „Tak šup do sprchy!" Rozkázala a začala Hermioně vybírat šaty. „Fajn" řekla Hermiona, protože věděla, že s Ginny nemá cenu se hádat a vyrazila směr sprcha.

***

Když bylo jedenáct hodin a padesát minut Hermiona v černých šatech vyrazila. Už tam čekal. Nemohla jsem tomu uvěřit! On?! „Ahoj!" Řekl překvapivě mile. „Ahoj" řekla jsem a stále nemohla uvěřit tomu, kdo tam stál!

Ahoj! Co myslíte? Kdo to tam asi čekal? Pište do komentů. Budu ráda za každou hvězdičku a nového sledujícího! Určitě budu mít více času, takže bude každý den jedna, dvě až tři kapitoly! Doufám, že se vám příběh líbí a budete číst dál! ❤️ Pááá! 💫