Nejlepší co mám (Dramione) ✓

42. kapitola

„Ronalde co děláš, vždyť jsme se rozešli! Nesahej na mě!" Křičela Hermiona. „Jsi moje!" Zakřičel na ní Ron. „Pust mě!" Křičela Hermiona dál a začali jí téct slzy. „Ne, nepustím. Jsi moje a tak už to zůstane!" Řval dál a Hermiona se kvůli slzám přestala na malou chvíli bránit, což se jí stalo osudným. Začal jí trhat tričko a džíny. „Nech mě! Slyšíš! Nech mě být!" Křičela dál skrze slzy. „A nenechám." Špitnul jí do ucha a ona sebrala všechnu odvahu a všechen svůj hlas a z plných plic zakřičela: „DRACO!!! DRACO!!!" To bylo totiž pro tuto chvíli jediné, co mohla udělat. K její smůle do ní však Ron vniknul. „HERMIONO!" Ozvalo se za rohem. „Draco!" Vykřikla a Ron od ní odskočil. „Hermiono! Pojď sem. Vstávej!" Řekl jí Draco a pomohl jí ze země. „Jsi v -" začal Draco. „Když jsem s tebou tak vždycky." Usmála se. „Avada Kedavra!" Ozvalo se za nimi a Draco Hermionu odstrčil. „NE!!!" Vykřikla Hermiona,ale bylo pozdě. Draco se zkácel k zemi bez známek života, zatímco Ron se dal na útěk. „Draco! Ne, ještě nesmíš odejít! Draco vrať se! Draco!" Křičela Hermiona a plakala.  „Draco! DRACO!" Křičela Hermiona a položila si hlavu na jeho hruď. „Neodcházej. Draco!" Křičela. „Princezno. Jsem tady!" Řekl jí tak známí hlas.
„Draco!" Vykřikla Hermiona a posadila se. „Jsem tady. Nikam jsem neodešel a nikam neodejdu. Jsem tady." Řekl a ona se mu vrhla kolem krku. On ji objal a nechal, aby se na něm vyplakala. „Copak se ti zdálo?" Zeptal se starostlivě a Hermiona se od něj trochu odtáhla,ale nepustila ho. „On- on tě- on tě za-zabil." Řekla Hermiona a vrhla se mu znovu kolem krku. „Byl to jen sen. Jsem tady." Řekl a hladil ji po vlasech. „Draco. Už se ode mě nikdy nehneš." Řekla Hermiona a on se usmál. „Dobře." Řekl a Hermiona se od něj trochu odtáhla. Draco na nic nečekal,chytil její bradu mezi prsty a políbil jí. Tak jemně a vášnivě. „Draco, já se bojím usnout. Co když se mi to bude zdát zase?" Zeptala se Hermiona. „Tak ti mám celou dobu šeptat, že jsem na živu?" Zeptal se pobaveně. „Když ti to nebude vadit." Usmála se Hermiona a Draco si povzdechl. „Co bych pro tebe neudělal." Usmál se a Hermiona si spokojeně lehla. „Jsem na živu. A nikdy tě neopustím." Říkal Draco do doby, než Hermiona usnula.

***

„Dobré ráno princezno." Usmál se, když se Hermiona začala probouzet. „Draco!" Řekla Hermiona nadšeně a políbila ho. „Jsi takhle po ránu nějak plná energie,ne?" Řekl s úsměvem, když se o sebe opřeli čely. „Jsem ráda, že se mi to jen zdálo." Usmála se a v očích se jí zaleskly slzy. „Kam jdeš?" Divila se Hermiona, když vstala a Draco s ní. „Už se od tebe ani nehnu." Řekl s úsměvem a Hermiona se na něj vděčně podívala. „My jsme usnuli tady?" Divila se. „Už to tak bude." Řekl s úsměvem. „Ach jo. Tak připrav snídani prosím." Usmála se Hermiona a zatím sama přecházela po místnosti,aby dostala nějaké oblečení.
A povedlo se! Před Hermionou se objevily džíny, tmavě zelené tričko a černé tenisky. „Dneska jsi přišla k nám do Zmijozelu?" Zeptal se Draco s úsměvem, když se Hermiona posadila ke stolu se snídaní. „Ne." Zavrtěla Hermiona hlavou. „Ale to víš,že jo." Řekl a hůlkou jí přičaroval malý odznáček Zmijozelu. „Ale prosím tě." Usmála se Hermiona a vedle odznáčku poklepala hůlkou, takže se jí tam objevil Nebelvírský odznak. Jenže to by nebyl Draco,kdyby to nechal jen tak a pod oběma odznáčky se objevil ještě jeden na kterém bylo logo Bradavic. „Tak dobře, ale když já, tak ty taky." Řekla Hermiona a Dracovi se na obleku objevili tři stejné odznáčky. „Jak myslíš." Řekl a začal si odznáčky rozmísťovat stejně jako Hermiona. Ta si dala Nebelvírský odznak na pravý rukáv, Zmijozelský na levý a Bradavický si připnula na gumičku do vlasů. Draco si odznáčky dal stejně jako Hermiona, až na tento Bradavický,ten připnul na kravatu. A tak tam spolu jedli a vůbec se nezajímali o čas. Byla už jedna hodina odpoledne,ale jim to nevadilo. Zkrátka se věnovali sami sobě.

Tak tu je další kapitola. Děkuju všem věrným čtenářům, které ta knížka ještě zajímá a píšete mi tak hezké komentáře. Díky vám jsem dostala nápad na další kapitolu, která by měla být hotová až zítra. Děkuju vám všem za podporu. Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛