Nejlepší co mám (Dramione) ✓

23. kapitola

Do Velké Síně přišli zhruba po patnácti minutách, protože mezitím se ještě zastavili v Nebelvíru,kam si Hermiona dala šaty. Draco měl ale co dělat,aby se nezačal smát, protože Harry ležel na Ginnyině posteli tak zvláštním způsobem, až se smíchem zápasila i Hermiona. Ve Velké Síně byli k jejich překvapení úplně sami. Jediný, kdo tam byl byla profesorka McGonagallová a ta po chvíli odešla. „Všichni mají zřejmě kocovinu,nebo šli spát moc pozdě." Řekla Hermiona a šla si sednout. „Počkej." Zakřičel na ní a ona se otočila. „Dneska jdeme ke mně." Řekl,vzal jí do náruče a nesl ji ke svému místu. „Já bych si dala říct." Řekla Hermiona, když ji položil na dlouhou lavici. On jen pokrčil rameny a věnoval se jídlu. To se však Hermioně ani trochu nelíbilo, že se stará víc o jídlo, než o ní, takže se k němu přitiskla a on lehce pochopil,o co jde a začal ji líbal,ale po chvíli přestal a Hermiona konečně otevřela oči. Byl důvod přestat, protože jeho nová Mrzimorská partička právě dorazila do Velké Síně.

***

„Hermiono, půjdeš s námi dneska na tu ošetřovnu?" Zeptal se Harry a Hermiona přikývla. Moc ráda bude u toho, až její kamarádce oznámí, že opravdu čeká miminko. „Jasně, půjdu ráda. Kdy?" Zeptala se Hermiona. „Vlastně za půl hodiny." Řekl Harry. Půl hodiny! Tak málo času! Řekla si Hermiona a šla dál.

***

„Tak pojď Ginny. Vyrážíme." Řekla Hermiona patnáct minut potom,co na chodbě potkala Harryho. Ten slíbil, že na ně počká před ošetřovnou. „Dobře jdeme." Řekla Ginny a společně se vydaly směrem ošetřovna,kam přišly o pět minut dříve. Harry tam už ale čekal. „Tak jdeme Ginny?" Zeptal se Harry a Ginny nejistě přikývla. „Neboj se Ginny,to bude dobrý." Řekla Hermiona a ještě před vstupem na ošetřovnu ji objala a Harry políbil. „Tak dobře." Usmála se Ginny a vešli na ošetřovnu. „Dobrý den madam Pomfreyová." Řekli všichni tři jednohlasně. „Dobré ráno děti, copak se stalo?" Zeptala se ochotně madam Pomfreyová a všichni se po sobě koukali. „Víte,my... máme podezření, že čekám miminko." Řekla Ginny a madam Pomfreyová se na ní tázavě podívala. „Dobře,tak pojďte se mnou... klidně všichni tři." Řekla a oni se vydali za ní. „Pročpak máte to podezření?" Zeptala se madam Pomfreyová. „Nedostala jsem to." Řekla Ginny. „A před kolika dny jste to měla dostat?" Zeptala se a Ginny jí vysvětlila jak se věc má...

***

„Slečn...paní Potterová, opravdu čekáte miminko." Řekla madam Pomfreyová a Ginny s Hermionou se rozplakaly a Harry měl co dělat,aby nezačal taky. „Ale můžu vás ujistit, že to budu muset sdělit paní ředitelce." Řekla madam Pomfreyová, která se stále nevzpamatovala z toho, že studentka Bradavic čeká miminko. „Dobře." Řekl Harry. „Můžete jít." Řekla madam Pomfreyová a oni se sebrali a odešli. Teď už byla spokojená i Ginny. Byla ráda, že má jistu a lidi, kteří ji podpoří.

Pevně doufám, že se vám kapitola líbila. Píšu ji už od sedmi hodin a stále jsem s ní nebyla spokojená. A teď jdu zase na školu. Ach jo! Vaše Déňa Grangerová 💙