||KAPITOLA 10||

376 25 7
                                    

O dva dny později jsem se přistihla, jak se usmívám, zatímco se marně snažím udělat si make-up

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

O dva dny později jsem se přistihla, jak se usmívám, zatímco se marně snažím udělat si make-up.

Veroničina párty se konala dnes večer, přesně jsem zamýšlela, že si s ní promluvím.

Jughead šel jako můj doprovod. I když jsme technicky vzato šli přestrojení, byla jsem ráda, že tam jdeme jako přítel a přítelkyně.

Na sobě jsem měla stříbrné šaty, s hodně třpytkami mimochodem, a mé vlasy byly volně položeny na ramenou.

Lhala jsem mámě o tom, že si celou noc budu dělat úkol. Věděla jsem, že by ji vůbec nenadchlo, že jdu na párty.

Polly chodila na večírky pořád, vždy se vyplížila z domu. Takže jsem si myslela, že nebudu chycena tak snadno.

Zamkla jsem dveře a vylezla z okna, u kterého stál žebřík. Po tom jsem opatrně a pomalu slezla dolů.

Jakmile jsem stála na pevné zemi, otočila jsem se k cestě a spatřila tak Jugheada.

Měl oblečené sako a kravatu, i když stále měl na hlavě jeho ikonickou pletenou čepku a v ruce svíral svou masku.

Zamyšleně se díval kamsi do dálky

„Dobrý výběr," řekla jsem.

Jughead přesměroval svůj pohled na mě a trochu pootevřel pusu údivem.

„Páni," zašeptal. „Vypadáš... nádherně."

Červeň se mi nahnala do tváří. „Díky."

Jughead se zadíval zpátky do dálky. Poznala jsem, že ho něco vážně trápí.

Možná že jsme spolu byli jen měsíc, ale věděla jsem, že pouto mezi námi se stále zesiluje.

Když jsme se potkali poprvé, věděli jsme o sobě jen pár okrajových věcí, i přesto mezi námi něco bylo.

Ale teď jsme toho věděli mnohem více, a když jsme se políbili, cítila jsem opravdové jiskření.

Teď jsem ho vnímala lépe, a proto můžu říct, že když byl rozrušený, bylo to na něm tak lehce vidět.

„Děje se něco?" zeptala jsem se. „Vypadáš totiž... naštvaně."

Jughead se na mě podíval a povzdechl si.

„O nic nejde," řekl.

„Nevypadá to, jako by o nic nešlo," řekla jsem a udělala krok blíž k němu.

„Je to blbost, vážně," řekl.

Vzala jsem jeho obličej do mých dlaní. „Jugu, slibuju, že tě nebudu odsuzovat, ať už je to cokoli."

On si povzdechl. „to prostě... mezi mnou a mým tátou to právě teď není úplně nejlepší."

„On je vůdce Hadů, že?" zeptala jsem se.

GANGSTA (bughead)Kde žijí příběhy. Začni objevovat