Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Cheryl nás dovedla až k dívčím šatnám. „Můžeš zkusit ji přesvědčit, aby vyšla, ale varuju tě, že to nemusí fungovat."
„Chceš to zkusit?" otočila se na mě Toni.
Přistoupil jsem ke dveřím a zaklepal na ně. „Juliet? Jsi tam?"
Bylo ticho, ale po chvíli se mi dostalo odpovědi; „Juggie?"
„Jo, jsem to já. Mohla bys prosím vyjít? Chci se ujistit, že jsi v pořádku," řekl jsem něžně a položil dlaň na dveře.
„J-já nemůžu," vzlykla Betty. „Můžeš jít ty za mnou? Sám?"
„Dobře," řekl jsem a podíval se na Cheryl a Toni. „Hned jsem zpátky."
„Hlavně se tam ničeho nedotýkej," informovala mě Cheryl. „Jsou tam věci
Vixens."
Přikývl jsem a pobídl Betty, ať mi otevře, jelikož dveře byly zamčené.
Dveře se trošku pootevřely. Došlo mi, že nechce, aby ji někdo viděl.
Hned jak jsem vešel, Betty dveře za mnou hned zamkla.
Rychle jsem si ji přejel pohledem. Zaschlé cestičky od slz a rozteklá řasenka zdobily její tvář.
Pohladil jsem ji po tváři. „Juliet..."
„Někdo se to dozvěděl," šeptla. „snažím se přijít na to, kdo by to mohl být, ale j-já nemůžu na nic přijít."
„Hej, já taky nevím," řekl jsem a lehce se usmál. „Ale přijdeme na to."
Bylo ticho „Kdo by vůbec používal prasečí krev? A c-co když to napsal Jasonův vrah? Co když je to jeho krev?"
Přitáhl jsem ji blíž ke mně. „Jenom přehnaně reaguješ. Pochybuju, že by se vrah obtěžoval s ničením středoškolačky jenom proto, že je v tajném vztahu s Hadem."
Betty se odtáhla. „To nemůžeš vědět."
Měla pravdu.
Nemohl jsem to vědět.
Ale rozhodně jsem věděl, že Betty Cooper není coura.
„Juliet, víš, že nejsi to, co tam bylo napsáno, že ano?" dal jsem svou dlaň na její tvář a ona si o ni opřela hlavu.
Betty se mi podívala zpříma do očí. „A co když jsem?"
„Poslouchej mě, ty jsi Betty Cooper. Ty jsi ta dívka, která řeší záhady a je na všechny milá. Ty jsi ta dívka, která si nedělá hlavu ze všech těch sraček, co se kolem mě dějí. Nejsi coura, ano? Ty jsi ta dívka, ke které by měli všichni vzhlížet. Ano, udělala jsi pár hloupých chyb, ale ty dělají všichni, ne snad?"
Betty mě objala a mlčela. Z ničeho nic začala vzlykat.
Obmotal jsem kolem ní své ruce a políbil ji do vlasů.
Potom, co se uklidnila a její vzlyky ustaly, vzhlédla ke mně.
„Děkuju, Juggie," usmála se.
„To nic nebylo," odpověděl jsem. „Tak či tak, stejně jsem říkal pravdu."
