Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Uplynulo pár dní od toho incidentu ve White Wyrmu a mé rameno se konečně začalo hojit.
Vzrůstala ve mně větší a větší zvědavost o tom, jak Jason umřel. Věděla jsem, že mi do toho nic nebylo, ale potřebovala jsem vědět.
Polly i Cheryl jsem se ptala, jestli se Jason choval divně, sebevražedně, a obě odpověděly záporně.
Tak jak tedy umřel?
Vypomáhala jsem mámě v Riverdale Registeru, když najednou musela odejít kvůli zprávě, která jí přišla.
Seděla jsem sama v tiché kanceláři, když najednou začal telefon vyzvánět.
Zamračila jsem se. Kdo by tak mohl volat? V tuhle dobu?
Nicméně jsem to zvedla.
„Riverdale Register?" řekla jsem formálně.
„Tady doktor Curdle," ozvalo se.
Přeběhl mi mráz po zádech. Neměla jsem nejmenší tušení, kdo to je.
„Mám pro vás ještě teplé tělo," pokračoval „Jasona Blossoma, vlastně."
Semkla jsem rty. Věděla jsem, že se máma občas chodívala dívat na nedávné mrtvoly. Hned jsem věděla, že tohle bude moje příležitost jak zjistit, proč a jak Jason Blossom umřel.
„Oh," vydala jsem ze sebe „ano um... zítra se na to přijdu podívat. Zítra ve čtyři."
„Skvěle," řekl muž na druhé straně. „Nezapomeňte, preferuji malé bankovky."
Doktor Curdle zavěsil a já položila telefon zpět na stůl.
„Táta říká, že musíme být doma brzo," vyděsil mě hlas mamky.
„S kým jsi to mluvila? Slyšela jsem tvůj hlas," zajímala se.
I když to bolelo, musela jsem jí zalhat.
„Jenom s Kevinem," vymyslela jsem si, ukazující falešný úsměv.
„No tak pojď, můžeš zatím jít do auta, než to tady zavřu," utrousila máma a podala mi klíče.
Vzala jsem si je, a jak jsem šla k autu přemýšlela jsem, kolik lží asi moje tělo zvládne.
Na další den jsme stála před márnicí.
Jughead stál hned vedle mě. Byl jediná osoba, se kterou bych tam šla.
„Opravdu tam chceš jít?" obrátil se na mě.
Přikývla jsem, ale nepodívala se do jeho očí.
Ruku v ruce jsme vešli dovnitř a po chvíli jsme stáli v malé místnosti společně s doktorem Curdle a Jasonovým tělem, které bylo přikryto bílou látkou.
„Oh, vy nejste ta Cooper, kterou jsem očekával," řekl a prohlédl si nás.
„To je jedno," odsekla jsem a podala mu obálku s penězi. „Tady máte."
Obálku si převzal bez jediného slova.
„Chlapec vypadá na šestnáct let, jeho tělo bylo nalezeno v řece," řekl Curdle a chytil konec látky, aby tělo odkryl.
Cítila jsem, jak Jughead pevně sevřel mou ruku.
Jakmile doktor látku dal pryč, naskytl se mi děsivý pohled na Jasonovo špinavé tělo, oči a ústa otevřená.
Velmi pevně jsem sevřela Jugheadovu ruku.
„Jak myslíte, že byl zabit?" zeptal se za mě Jughead.
„Výstřelem, tím jsem si jist," odpověděl neutrálně, „do hrudníku nebo srdce."
Z obličeje mi zmizela všechna barva.
Výstřel.
Byl to výstřel.
Byl zavražděn.
Pustila jsem Jugheadovu ruku. Nevěděla jsem, zda mi bylo špatně z toho, co jsem právě slyšela nebo z toho, co jsem si uvědomila.
„Omlouvám se já- musím jít," vykoktala jsem předtím, než jsem se rozběhla na záchodky.
Rozrazila jsem dveře od kabinky, chytila se prkénka a vyzvracela se.
Po nějaké době jsem se zvedla, v umyvadle jsem si to smyla z vlasů a úst a vyšla ze dveří.
A tam jsem vrazila do Jugheada.
Jeho něžné oči se potkaly s mými a v mém krku se zformoval nářek.
„Jsi v pořádku?" zašeptal a přivinul si mě k sobě.
Neodpověděla jsem, jen jsem se mu vysmekla a mířila si to ke vstupním dveřím.
Nevěděla jsem proč, jen jsem se potřebovala od něj a všeho dostat pryč.
Byla jsem už v půlce chodby, když mě Jughead chytil za ruku.
„Betty, mluv se mnou. Prosím."
Z očí mi začaly vytékat slzy a nebylo to kvůli jeho tónu hlasu či stisku.
Bylo to kvůli Jasonovi, mým lžím a vším tím náporem.
Vytrhla jsem mu svou ruku a sedla si na schody.
Brzy jsem cítila, jak mě ovinuly Jugheadovi paže a já zabořila obličej do jeho hrudníku.
Cítila jsem, jak mě políbil na vršek hlavy. Šeptal uklidňující slova.
„Juliet, co se děje? Byl jsem moc hrubý?" znervózněl.
Vzhlédla jsem k němu s uslzenýma očima. „N-ne, nebyl. Já jen- vždycky jsem někdy hluboko věděla, že tohle se Jasonovi stalo, že to nebyla nehoda. Ale nemyslela jsem si, že mám pravdu."
„Co když se zabil sám?" zeptal se.
Zatřepala jsem hlavou. „Ne, Polly i Cheryl mi řekli, že byl úplně v pořádku. Takže to musela být vražda."
Jughead mi začal hladit ruku. „Je to vše, co tě zatěžuje?"
Na chvíli jsem zaváhala, ale musela jsem si s ním o tom promluvit.
„Jen... všechny ty lži o nás. Začíná mi to přerůstat přes hlavu," řekla jsem a svěsila hlavu. „V tomhle týdnu jsem mámě zalhala víckrát, než můžu spočítat a lhala jsem taky mým přátelům."
„Takže, chceš se rozejít? Už bychom pak nemuseli lhát," navrhl.
Zatřepala jsem hlavou. „Ne, ne to ne. Nechci se rozejít. Protože kdybych tě ztratila, asi bych se zbláznila."
„Dobře," řekl jemně předtím, než mě políbil.
Položila jsem si zpátky hlavu na jeho hrudník a zavřela oči, jak mě držel na těch schodech.
udělala jsem vám hezké překvapení po ránu nebo stejně jako já jste ještě vzhůru?
