Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Už to byly dva dny od toho, co k nám přestoupili studenti South Side High.
Také to byly dva dny, co jsem naposledy mluvila s Jugheadem.
Vím, že na mě ve fyzice zírá. Když jsem se ale jednou podívala jeho směrem, pohledem uhnul.
Zrovna jsem procházela chodbou, když někdo zakřičel mé jméno. Otočila jsem se za hlasem, doufala jsem, že to byl Jughead.
Jenže nebyl.
Byl to Archie.
Archie je můj nejlepší kamarád. Vyrostli jsme hned vedle sebe. I když si lidé myslí, že se máme víc rádi, nemáme. Archie prostě nebyl můj typ.
Navíc je teď s Veronicou.
„Ahoj Arch," řekla jsem, když ke mně došel ,,co se děje?"
,,Slyšela jsi novinky? Cheryl a Jason dnes pořádají párty u nich doma," řekl mi.
„A proč mi to říkáš?" zeptala jsem se.
„Protože já a Ronnie tam jdeme a ona se tě chtěla zeptat, jestli nepůjdeš, ale musela jít na prohlídku," řekl Archie.
Povzdechla jsem si. „Víš, co si máma myslí o párty, Archie..."
„Já vím, já vím, ale Ronnie říkala, že to bude menší sešlost, takže tohle můžeš mámě říct. Slibuju ti, že nebudeš jako páté kolo u vozu, protože půjde i Kevin," řekl „přijdeš, prosím?"
Lehce jsem se usmála „dobře, přijdu. Ale pokud se něco zvrtne, okamžitě jdeš se mnou domů."
Archie se usmál a poplácal mě po paži. „Skvěle, s Ronnie tě vyzvedneme v sedm."
Jakmile Archie odešel, všimla jsem si mračícího se Jugheada, jak se opíral o zeď.
Prošla jsem kolem něj. Slyšel snad mou konverzaci s Archiem?
Na tom nezáleželo. Protože jsme nic nebyli a ani se k ničemu neschylovalo.
Kdybych jen tomu věřila.
--------------------
Můj bratr měl přesčas, rodiče pracovali do noci a má sestra byla někde se svými kamarády.
Takže jsem se mohla v klidu proplížit ven.
Zavolala jsem mámě a řekla jí o té menší sešlosti. Řekla, že můžu v klidu jít.
Rozpustila jsem si culík, ale pak jsem si ho radši znovu udělala. Trošku jsem se namalovala, vyměnila jsem si tričko za hezčí a dala jsem si sukni.
Nikdy jsem se takhle neoblékala, ale myslela jsem si, že by mohlo být fajn to zkusit.
Jakmile jsme dorazili na Thorn Hill (aka sídlo Blossomů), uviděla jsem skupinku aut parkovat za bránou a mohla jsem slyšet hlasitou hudbu linoucí se z domu.
„V, neříkala jsi, že to má být malá párty?" zeptala jsem se.
„Však ano," řekla „věř mi, byla jsem na větších a divočejších párty."
Povzdechla jsem si. Pro Veronicu malá byla tisíc lidí, velká milion.
Souhlasila jsem, že půjdu, takže pro mě neexistovala žádná cesta, jak se z toho vykroutit.
Jakmile jsme vešli dovnitř, rozhlédla jsem. Bylo to cokoli, ale ne malé. Teenageři postávali v rozích, bavili se a pili, nebo tančili na parketu. Smrdělo to tu alkoholem.
Rozhodla jsem se, že nebudu nic pít, tak jsem jen stála opřená o zeď a pozorovala jsem ostatní.
Viděla jsem, jak spolu Archie a Veronica tančí. No, snažili se.
Viděla jsem, jak se Kevin snaží navázat konverzaci s Moosem, ale vypadal rozrušeně.
Najednou se ozval zvonek.
Všichni zmrzli.
Většinou lidé nezvoní na zvonek, když jdou na párty. Pokud teda nebyli pozvaní.
„Jdu tam!" křikla Cheryl a přešla a přešla ke dveřím, které následně otevřela.
Snažila jsem se nahlédnout, kdo tam je.
Hadi.
Všichni zůstali zticha, i když hudba hrála.
„Doslechli jsme se, že pořádáte párty," řekl jeden z nich.
„Nejste pozvaní," ušklíbla se Cheryl.
„A tihle všichni ostatní jsou?" zeptal se Jughead.
„Na co čekáš? Až ti někdo donese další milkshake, kterým bys mě polila?" řekla Toni.
Cheryl zůstala ledově klidná. S kamenným výrazem otevřela dveře dokořán, bez jediného slova.
Hadi vešli dovnitř a já zpanikařila, protože by si mě mohl Jughead všimnout.
Procházela jsem mezi lidmi, když v tom mě někdo chytil za ruku.
Když jsem se otočila, spatřila jsem Reggieho.
„R-Reggie," řekla jsem „co se děje?"
„Chybíš mi," zamumlal.
Věděla jsem, že byl opilý. Vždyť z něj táhl alkohol na míle daleko.
„Reggie, nejspíš bys měl jít a najít Josie," řekla jsem a snažila jsem se ho odstrčit.
„Nechci Josie," řekl. „Chci tebe."
Cítila jsem, jak stisk zpevnil a následně mě políbil.
Odstrčila jsem ho od sebe. „Reggie přestaň! Nech mě být!"
Jenže on mě neposlouchal, místo toho mě zatáhl do nějakého temného pokoje.
Skoro nic jsem neviděla, ale cítila jsem, jak mě znovu políbil.
Nějak jsem se z jeho sevření dostala, ale než jsem stihla něco udělat, strčil mě na postel.
„Pomoc!" zakřičela jsem nahlas, ale Reggie mě umlčel tím, že mě opět políbil.
Moje srdce bylo jako o závod a cítila jsem, jak mi po čele stékají kapky potu.
Najednou už nade mnou nebyl.
Posadila jsem se, třásla jsem se strachem a měla jsem pocit, že mi srdce vyletí z hrudi, když jsem viděla, co se děje.
Někdo ze mě Reggieho odstrčil a teď ho mlátil na zemi.
Nemohla jsem vidět kdo to je, jelikož byla tma. Seděla jsem jako přimrznutá a cítila jsem slzy, které mi stékaly po tvářích.
Nakonec anonymní osoba přestala a stoupla si, obličejem ke mně.
„Juliet?" řekl Jughead.
„J-Jugheade?" zeptala jsem se pro jistotu.
Sednul si vedle mě. „Jsi-"
Místo odpovědi jsem kolem něj omotala své ruce a zabořila jsem obličej do jeho ramena.
V ten moment mě nezajímalo nic. Prostě jsem potřebovala Jugheada tady, se mnou.
Cítila jsem, jak mě objal a jak mě jeho ruka hladila po zádech, abych se zklidnila.
„Je to v pořádku," zašeptal. „Všechno je pohodě, jsi v bezpečí."
Jakmile se mé vzlyky začaly zklidňovat, Jughead mě políbil do vlasů.
