Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Dnes jsem obdržela velmi zajímavý hovor, Elizabeth," začala matka.
Celá rodina večeřela najednou. Něco prostě muselo být špatně.
Společné večeře se konaly, jenom když někdo měl něco důležitého na oznámení nebo špatné zprávy. Takže jsem nevěděla, co očekávat.
„Hmmm?" zamumlala jsem s plnou pusou a zvedla k ní pohled.
„Doktor Curdle zavolal, aby mě informoval o tvé návštěvě márnice. A prý jsi tam byla s nějakým hochem," řekla podezíravě.
„Hochem?" zeptal se zvídavě táta.
„Klídek tati, určitě to byl jen Archie nebo tak. Nemám pravdu, Betty?" zeptala se Polly.
Přikývla jsem. Neměla ani ponětí.
„Proč jsi měla potřebu jít a ohledávat mrtvá těla?" zamračil se Chic. „Byl projekt nebo tak něco?"
Nemohla jsem dát lhát.
„Ne," řekla jsem. „Byla jsem tam kvůli tělu Jasona."
Zavládlo hrobové ticho.
„Proč bys to sakra dělala?!" rozhořčil se táta.
„Potřebovala jsem znát pravdu," odpověděla jsem. „Nemohla jsem spát bez vědomí, že vím, jak byl zabit. Ale teď už to vím."
„Co se mu stalo?" zeptala se Polly šeptem.
„Ne," řekla chladně máma. „o Jasonovi se bavit nebudeme. Celkově o té rodinně."
„Proč nemůžeme?!" odsekla Polly. „Co je na nich tak špatného, huh? Chováš se k nim, jako by to byli Hadi."
„Protože jsou stejně tak nechutní," odpověděla máma.
„Říká bývalá Hadí královna," zamrmlala jsem.
Všechny oči spadly na mě.
„Co je?" nakrčila jsem obočí. „Je to pravda."
„Ty jsi byla Had?!" zeptal se Chic.
Máma se zasmála. „J-jistěže ne."
„Oh, takže teď lžeš svým dětem?" nadzvedla jsem obočí. „Znám pravdu, mami. Kdysi jsi mezi ně patřila. Odešla jsi kvůli tátovi."
„Odkud máš všechny tyto informace?" zeptal se táta.
Sklopila jsem pohled zpět k mému jídlu. „Mám dobré zdroje."
„Pořád chci vědět, proč máma Blossomy tak nesnáší. Co ti kdy udělali? To s Hady je pochopitelné. Mohli tě nějak přimět k tomu, abys odešla. Ale proč Blossomovi?" zeptala se Polly a otočila se máminým směrem.
„Co chci já vědět je to, proč je tak zastáváš," odsekla máma.
„Tak trochu chápu, kam tím Polly směřuje," přidal se táta.
„Tak jistěže," řekla jsem, jakmile se mi vybavil obrázek otce, jak se líbá s Penelopé.
„Cože?" zeptal se.
„Ale nic," zamumlala jsem.
Chic se zvedl od stolu. „To je jedno, s večeří jsem skončil. Moc drama na mě."
„Já odcházím taky," řekla jsem a stoupla si.
„Ne Elizabeth, to teda neodcházíš," probodla mě máma pohledem.
Sedla jsem si zpět a vyhýbala se očnímu kontaktu s kýmkoli v místnosti.
„Jdu nahoru," řekl táta a tak i učinil.
„Hale-" začala máma, ale než cokoli jiného řekla, táta vyšel schody a tak nám zmizel z dohledu.
Polly si povzdechla. „Můžeme já a Betty jít?"
„Ne," odsekla opět máma. „Je tu víc věcí, které bych s vámi oběma chtěla probrat."
„Elizabeth!" uslyšela jsem křik otce.
A to byl ten okamžik, kdy vypuklo peklo.
Najednou se objevil pod schody, s Chicem v patách, zatímco jsme na něj my tři jen zíraly.
Táta držel obal od těhotenského testu. „Nechtěla bys mi říct, Betty, co tohle dělalo v tvém pokoji?"
Zamrzla jsem. Po tom, co jsme s Jugheadem byli v márnici, mě napadlo, že bych mohla být těhotná od té noci, co jsme se prvně milovali. Vyzvracela jsem se tam a byla jsem přehnaně emocionální. Udělala jsem si ten test, ale vyšel negativně, a měsíčky se dnes ráno dostavily. Test jsem vyhodila, ale krabička musela zůstat ležet na mém stole.
Musel si toho všimnout, jak procházel chodbou.
Mámin obličej úplně zbledl, Chic si krabičku sjel pohledem a Polly jen seděla s otevřenou pusou.
Jedno z mých tajemství uniklo.
„Odpověz mi!" zakřičel po mně. „S kým? S Archiem? Reggiem?"
Cítila jsem slzy, jak se draly ven na povrch, i když jsem ani nevěděla proč.
„S Reggiem jsem se dávno rozešla," šeptla jsem. „A Archie chodí s Veronicou."
„Tak kdo to k čertu je?!"
Neodpověděla jsem, místo toho jsem se prudce zvedla a odběhla do mého pokoje, kde jsem se zamkla.
Chvíli bušil na dveře a volal mé jméno, ale já zůstala zticha.
Svezla jsem se na zem podél dveří a nechala slzám volný průchod.
