||KAPITOLA 16||

236 19 6
                                    

Fangs mě za ním stáhl pod bar, zatímco chaos kolem nás neustával

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Fangs mě za ním stáhl pod bar, zatímco chaos kolem nás neustával.

„Kdo sakra jsou Zvrhlíci?!" zeptala jsem se

„Největší rivalové našeho gangu," odpověděl mi Fangs „dlouhý příběh krátce: nastal mezi námi takový konflikt a jako řešení jsme uspořádali závod. Oni prohráli, přestěhovali se do Greendale, ale jak vidíš, tak jsou zpátky. Pro pomstu."

Z obličeje mi zmizela barva. Tihle Zvrhlíci ty lidi pozabíjí.

Všechny ty nevinné lidi.

Všechno co jsem slyšela, byl křik. A moje srdce bolelo za tyhle lidi.

Rozhlédla jsem se a spatřila malého Hada, který prohrával v boji s jedním ze Zvrhlíků.

Nemohla jsem ho nechat umřít.

Stoupla jsem si a vylezla tak ze své skrýše a šla jsem přímo k němu.

Fangs na mě křikl, ať se vrátím, ale já ho neposlouchala.

Sebrala jsem tágo, které se povalovalo na zemi, a přetáhla jsem jím toho Zvrhlíka po hlavě.

„Běž!" zakřičela jsem na onoho Hada.

Chvíli mu trvalo, než se zvednul, ale pak utekl. A dřív než jsem si to uvědomila, někdo mě chytil za vlasy a odtáhl mě za ně k pódiu.

Anonymní osoba kolem mě obmotala ruce a přiložila mi kapesní nůž ke krku.

„Nech mě jít!" křičela jsem.

Věděla jsem, že si mě nikdo nevšimne, protože i ostatním bylo ubližováno, ale potřebovala jsem pomoc.

„Aw, princeznička nemá prince, který by ji zachránil," uslyšela jsem hlas.

Zašklebila jsem se.

Jeho nožík se zabořil do mého ramene a já hlasitě vykřikla.

Můj pohled se rozmazával kvůli slzám, ale spatřila jsem něčí postavu.

„Nech ji jít," vyštěkl hlas.

Hlas znějící jako Jughead.

Moje srdce vynechalo úder. Přišel, aby mi pomohl.

„A co když nenechám? Co uděláš? Zabiješ mě?" zasmál se Malachai a nůž zabořil hlouběji do mého ramena.

Když jsem začala křičet a brečet znovu všimla jsem si, že Jughead odněkud vytáhl pistoli.

„Nech ji jít, jinak schytáš kulku do hlavy," řekl pevným hlasem.

„Já ti řeknu, jak to bude. Nechám ji jít, pokud mně a mým chlapům dáš naše území zpátky."

Všichni byli ticho a já si všimla, jak Jughead zpevnil stisk na zbrani.

„Copak? Raději bys jí chtěl ještě víc ublížit?" zeptal se Malachai hravým tónem a na tváři mi nožem zanechal další jizvu.

Moje vidění se začínalo víc a víc rozmazávat. Ztrácela jsem krev.

Jughead povolil ruce a nechal tak zbraň klesnout. „N-ne! Neděl-ej to!" podařilo se mi vykřiknout.

On mi něco naznačil ústy. Já to ale nebyla schopna pochytit, protože jsem pomalu upadla do bezvědomí.

Než jsem se nadála, Malachaie někdo praštil do zad a já upadla na zem. Cítila jsem, jak mi rameno od bolesti brní.

Fangs mi pomohl se zvednout a já si všimla Toni, jak bije Malachaie.

„Vypadni z našeho území," řekla „stejně jste nebyli vítáni."

Vůdce Zvrhlíků na ni s krvavým nosem jen zíral.

„Slyšel jsi dámu," řekl starší muž. Věděla jsem, že je to Jugheadův táta.

„Odejděte," Fp ukázal na dveře.

Malachai na něj hleděl, pak si zavolal své přívržence a odešli.

Podívala jsem se na Jugheada a on mi pohled oplatil.

A než jsem si to uvědomila, rozběhla jsem se k němu a vpadla do jeho obětí.

On kolem mě pevně omotal ruce a já zabořila hlavu do jeho hrudníku.

Přestávala jsem mít cit v nohách a poznala jsem, jak mi omotal ruce kolem pasu, aby mě uklidnil.

I přesto, že jsme stáli před stovkou cizích lidí a mé rameno a tvář krváceli, bylo mi to jedno.

Pokud jsme byli spolu, byla jsem šťastná.

GANGSTA (bughead)Kde žijí příběhy. Začni objevovat