Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po útěku z párty jsme skončili v Jugheadově přívěsu.
Moje chodidla z běhu přímo hořela a moje víčka byly čím dál těžší.
Zhroutila jsem se na pohovku, sundala si boty a společně s maskou jsem je odhodila kamsi do kouta.
„To tě ten běh tak zmohl?" zeptal se Jughead, zasmál se a sedl si vedle mě.
Přikývnula jsem a poposedla si blíž k němu.
„Hezké vzpomínání tam zpátky," uchechtnul se „nikdy bych si nemyslel, že vymyslíš něco takového."
Usmála jsem se. „Musím si začít dělat výmluvy o tom, co jsem tam dělala, protože Kevin mě zítra zahltí stovkami otázek."
Jughead se zasmál, ale potom bylo ticho.
„Tohle mi připomíná tu noc, kdy jsme se potkali," zamyslel se.
„Oh, takže si chceš zahrát dvacet otázek nebo něco takového?" citovala jsem se.
„Pokud chceš i ty, Juliet."
Můj úsměv se ještě víc rozšířil, ale potom opět bylo ticho.
„Předtím jsme se skoro vůbec neznali," řekl. „Nemyslel bych si, že se mezi námi bude dít něco takového jako teď."
„Že? Jsme skoro jako Romeo a Julie," usmála jsem se „akorát doufám, že neskončíme tak tragicky."
„Betty?"
Přesměrovala jsem svůj zrak na něj. „Ano?"
„Když jsem tě prvně potkal, měl jsem o tobě obrázek, že jsi super holka," řekl „ale teď vím, že jsi naprosto úžasná."
„Vím, že oba trčíme v blbé situaci, ale doufám, že máme budoucnost," řekl mi Jughead „opravdu mi na tobě záleží, Betts."
„Cítím to stejně," odpověděla jsem „a opravdu moc mi na tobě záleží."
Usmál se a já si až teď uvědomila, že už nemá svou čepku.
„No, asi bych měla jít, než máma zjistí, že jsem zmizela," povzdechla jsem si.
„Počkej," vyhrkl Jughead a chytil mě za ruku.
Naše pohledy se setkaly a pomalu, oh tak pomalu jsme se k sobě přiblížili a naše rty se také setkaly.
Brzy jsem se přistihla, jak rukama prohrabuju jeho havraní vlasy a cítila jsem, jak on své ruce přesunul na mé boky.
Věděla jsem, že bych měla jít domů, ale to mě teď trápilo nejméně.
Pořád jsme se líbali, každým polibkem vášnivěji, a já začala ztrácet pojem o čase.
Než jsem se nadála, Jughead pomalu rozepnul mé šaty a tak mě odhalil v podprsence.
Mé ruce putovaly k jeho košili, kterou jsem velmi pomalu sundávala, protože tentokrát jsme nemohli být přerušeni.
Cítila jsem, jak mi políbil krk, a já se snažila zadržet dech, abych nezačala vzdychat.
„Juliet-" zašeptal Jughead a lehce mě odstrčil.
„Co?" zeptala jsem se. „Co se děje? Ty to nechceš? Nechceš... mě?"
Jug se na mě podíval „t- to ne, jen... mít sex je velký krok v našem vztahu, Betty, a já chci vědět, jestli jsi připravená."
„Jsem," řekla jsem „já ti věřím Jugu a tohle nechci mít s nikým jiným. Nebo nejsi připravený?"
„Ne to ne," vydechl „jsem... jen nechci nic uspěchat. A taky-"
Přesunula jsem své ruce na zadní stranu jeho krku.„Nezajímám se o ostatní, zajímáš mě jenom ty. A chci tě víc než cokoli v mém životě. Jak jsem řekla předtím, já ti věřím, Juggie."
Jughead zaváhal, ale pak si mě přitáhl do polibku.
