Charlotte je už rok ve vztahu s hokejistou, kterého bezmezně miluje. Jejich jinak bezproblémový život se ovšem potýká s jedním problémem. Charlotte nečekaně otěhotní. Jak spolu zvládnou čelit tomuto problému a zároveň vyřešit stěhování do Ameriky?
Prosinec utekl závratnou rychlostí. Ani jsem se nenadala a už byl jeden den před svatbou. Moc se těším, ale zároveň mám strach. Co když zakopnu? Co když Martin řekne ne? Tak přesně tyto obavy se mi honily hlavou. Přicházel večer a nastal čas se rozloučit s mým nastávajícím mužem. Tak teď je na čase dát mi poslední pusu jako svobodná slečno Dostálová. Řekl se svým přirozeným úsměvem Martin. Vzala jsem Martínka, uspala ho a dál jsem se věnovala posledním úpravám doplňků k šatům. Zatímco Martin jel do Charlotte do bytu, který mu byl dočasně přidělen, já jsem byla v našem bytě. Jeho a moje rodina je ubytována u nás a ostatní si zajistili pokoje v hotelech. Byla jsem tak unavená, že jsem hned usnula.
Ráno mě vzbudil klidný mužský hlas. Vsávej, ty naše nevěsto, řekl Luky. Probudila jsem se s úsměvem na tváři. Martinova rodina už byla na cestě na místo, kde se budeme s Martinem brát. Po chvilce jsem stihla zaregistrovat, že i malý Martínek zmizel. David ( můj 2. starší bratr) mě uklidňoval. Později jsem si vzpomněla, že ho bude mít Anet ve svém náručí.
Bylo skoro 7 hodin a bylo načase se připravovat. Nejprve mě moje nejlepší kamarádka Anne nalíčila, poté učesala a pak byli na řadě ty princeznovské svatební šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Potom už na nás před bytem čekala auta. V jednom jsem jela já, táta a Anne jako moje svědkyně a v druhém jel David, Luky a moje máma. Celou cestu jsem nepromluvila ani slovo. Na pohmat jsem měla studené ruce. Už jsme byli skoro na místě. Jakmile jsem vystoupila z auta, udělalo se mi špatně. Stála jsem opřená o auto a nikdo si nevšiml toho, že jsem zůstala stát. Ostatní už byli v budově a já v tom mrazu jen tak stála venku a citila jsem se, jako bych byla sněhovou vločkou, která se třpytí na protějším stromě. Stála jsem tam asi deset minut. Zezadu na mě zaklepal čísi prst. Byl to Dominik a zděšeně se mě ptal co se děje. Mám strach, že si mě nevezme a že někde zakopnu nebo se prostě něco pokazí. Řekla jsem mu. To je úplně normální, že máš strach, ale to že si tě Martin nevezme není pravda. Kdyby si tě nechěl vzít,tak by se tak nechystal a určitě by sem nepřijel.
Jeho slova mě dokázala do jisté míry uklidnit. Dominik je opravdu skvělý kamarád a bez něj bych tu ani nebyla. Jednou mi zachránil život, když jsem nešťastně upadla na led a silně se udeřila do hlavy. Nikdy mu za to nebudu dost vděčná.
Bylo načase jít do sálu. Došla jsem ke dveřím, kde už na mě čekal táta. Obřad má začít už za pět minut. Zničehonic se ke mě přiblížil a začal mluvit. Nikdy by mě nenapadlo, že se budeš už v 18 vdávat a že už budeš mít miminko. Chci jen abys věděla, že já tu pro tebe budu pořád a ty budeš pořád moje malá holčička, co se za mnou schovávala, když se něčeho bála. Teď už je z tebe dospělá slečna, která ví co chce a jde si za tím. Jsem na tebe moc pyšný.
Po jeho slovech jsem ho stihla už jen obejmout a za vše mu poděkovat.
Nastal ten moment. Moment, kdy mám přijít za láskou svého života a říct jí své velké ano. Dveře se otevřely, hosté seřazení zaměřili pohled na mě a já s tátou pomalu vcházela do sálu. A potom jsem ho zahlédla. Stál tam s úsměvem na tváři a se slzami v očích. Během chůze se mi přehráli všechny vpomínky, které jsme spolu zažili.
Ani jsem se nenadala a už jsem byla u něj. Táta dal mojí ruku Martinovi a jen se na něj se slzami v očích podíval. Martin mě pevně chytl za ruku a otočil se se mnou k oltáři.
Po proslovu našeho pana obřadního přišla řada na ty naše. Začal Martin. Lásko nevím jak začít, ale pokusím se nějak shrnout své city. Už od samého začátku vím, že bych v životě nenašel lepší ženu než jsi ty. Děkuji ti za tvoji neuvěřitelnou trpělivost, za tvou důvěru a za vše, co pro mě děláš. Náš vztah bych přirovnal k útočníkovi a puku. Útočník nikdy nebude spokojený, dokud nemá puk ve své moci. Jakmile ho dostane, pak už zbývá jen málo k úplné dokonalosti.Tím chci říct, že jsem na ten puk (tebe) čekal celých 16 let. Každý, kdo mě zná může potvrdit, že až když jsem poznal tebe, tak jsem byl úplný. Teprve až jsem tě poznal, tak můj život začal dávat smysl, jenže útočník je dravý a chce dát za každou cenu gol a lásko........já jsem ho dal. Tím golem myslím našeho syna Martínka. Když se mě lidé nebo v rozhovorech zeptají,jaký je nejlepší moment v mém životě, řeknu, že to je ten, kdy jsem tě poznal. Bez tebe bych nebyl tak dobrý jako jsem teď, protože tvá každodenní dávka optimismu mě drží nahoře a bez tebe bych teď byl nejspíš průměrný hokejista o kterého člověk nezavadí ani pohledem. Slibuji ti, že tě budu navždy milovat, starat se o tebe a o Martínka a že tu pro tebe vždy budu. V nemoci i ve zdraví, v mládí i stáří a že ti můžu nabídnout zajímavý život plný lásky a harmonie. Vím, že si teď spousu lidí řekne, že to není díky hokeji možné, ale já vím, že to dokážu a že spolu projdeme životem až do samého konce společně.
Po těchto slovech jsem nemohla ani dýchat,ale byla řada na mě. Martine, jsi ten nejkrásnější, nejhodnější a nejlepší muž na světě. Náš vztah přešel spoustu překážek a ne všechny bylo snadné překonat, ale my jsme to zvládli. Nedovedu si představit život bez tebe. Ano, život s hokejistou má svá rizika, ale i přednosti. Vím jistě, že lepšího otce pro mé dítě bych nikde jinde nenašla. Jsme jako černá a bílá, mínus a plus, puk a hokejka, oheň a voda.....existuje spoustu dalších přirovnání, ale to bychom tu stáli ještě spoustu hodin. Jako profesionální krasobruslařka jsem na ledě měla spoustu partnerů, ale žádný se ti ani z poloviny nepodobá a nevyrovná. Když padám, jsi můj padák a když mi není dobře jsi můj lék. Moc si vážím tvých hlubokých slov. Dosud se povedlo pouze jednomu klukovi zamotat mi hlavu. To ty jsi mi ji zamotal a to ty jsi mi vnesl do života světlo. Slibuji ti, že má láska k tobě nikdy nevyprší a že budu na vždy stát na tvé straně ve všech směrech. Slibuji ti věrnost, lásku a podporu. V nemoci i ve zdraví, ve stáří i v mládí. Pojedu s tebou třeba na konec světa, když to bude potřeba a umřu pro tebe když to bude potřeba. Doufám, že chápeš jak moc pro mě ty a Martínek znamenáte. Miluji tě.
Potom se nás pan úředník zeptal. Vážený pane Martine Nečasi, berete si zde přítomnou Charlotte Dostálovou za právoplatnou manželku a budete ji milovat a ctít do konce života? ........ ANOTáži se také vás slečno Charlotte Dostálová, zda si berete zde přítomného Martina Nečase za právoplatného manžela a budete ho milovat a ctít do konce svého života?.......ANO
Tímto prohlašuji váš sňatek za právoplatně uzavřený. Můžete políbit nevěstu.
Náš polibek byl dlouhý. Martinovi stékali po tváři studené slzy a později i mě. Když jsme se od sebe konečně odtrhli, přišlo na řadu gratulování. Jako poslední nám přišla gratulovat Anet a dala nám rovnou Martínka. Je tak krásný.Celý jeho táta až na oči, které má zelené po mě.
Po gratulacích přišlo na řadu focení a poté společný oběd. Dodrželi jsme všechny tradice. Po obědě přišlo na řadu krájení dortu.
Celý den utekl jako voda a bylo načase házení květiny. Kytici chytla Anet. Doběhla jsem k ní a objala ji. Potom jsem došla za Martinem a Martínkem. Dobrý večer paní Nečasová. Zaslechla jsem od Martina. Jen jsem se usmála a řekla. Tak a teď už jsme Nečasovi všichni tři.
