#11 - Dánsko

1K 31 0
                                    

Je 2. května. Mistrovství začíná už za 2 dny. Dnes ráno, jsme se s Martinem balili. Je pro nás hodně výhodné to, že Martinovi trenér povolil, aby jel sám a nemusel tak jet s celým týmem.

Kdyby letěl s celým týmem, musela bych do Dánska sama, protože jsem těhotná a letět letadlem je v těhotenství riskantní. Když jsme si už vše sbalili, bylo načase vyjet.

Jeli jsme asi 11 hodin. Když už jsme byli konečně v Dánsku, naše cesty se rozdělili. Já jsem se šla ubytovat na hotel, kde budu na pokoji s moji kamarádkou a zároveň přítelkyní Filipa Chytila Nikčou a Martin bude na pokoji právě s Filipem.

Po ubytování jsem šla s Nikčou na stadion. Kluci už trénovali. Na Martinovi je vidět, že se hodně snaží a pečlivě se připravuje. První zápas budeme hrát proti Slovensku. Po tréninku jsme se s klukama rozloučili a nechaly jsme je odpočívat.

Další den, jsem celý strávila s Nikčou. S Martinem jsem se vůbec neviděla. Celý den jsem si ale hodně užila a budu na něj ještě dlouho vzpomínat. Už se těším na zítřejší zápas. Doufám, že ho vyhrajeme.

Je 5.května. Kluci se připravují na jejich první zápas. Moc se na něj těší a my s Nikčou taky.

V aréně už byl pořádný kotel hodinu před zápasem. S Nikčou jsme měli místa hned za střídačkou na které budou kluci 1. a 3. třetinu. Zápas začal. V první třetině jsme dostali gól. Byla to celkem divná třetina z naší strany. V druhé třetině jsme dali 2 góly a Slováci dali taky 1 . Začala 3. třetina a Slováci dali další gól. Už jsme očekávali, že tenhle zápas prohrajeme ale 10 vteřin před koncem dal Martin svůj 1. gól. Jeho pohled padl ihned na mě. Poslala jsem mu letmou pusu a oni pokračovali v zápase. Martin byl od té chvíle tak zapaleny do hry že se snažil dát za každou cenu gól. Už se blížil k bráně vystřelil a zakopl o beton slovenského brankáře a spadl. Zůstal dlouho ležet na ledě. Nevěděla jsem co se děje. Chtělo se mi brečet, ale nemohla jsem byla jsem vystavena takovému šoku, že jsem nemohla ani dýchat. Viděla jsem jak se zmateně zvedá z ledu a míří směr ke střídačce. Podíval se zase na mě. Já ani vteřinu neváhala a utíkala do kabiny, kam ho lékaři odvedli.

Když jsem doběhla, už tam byl. Chytila jsem ho za ruku a hladila po tváři. Doktoři mě požádali, abych ho odvezla do nemocnice. Ani vteřinu po tom co to dořekli jsem šla rychlým krokem na jeho pokoj a sbalila mu všechno potřebné do nemocnice.

Za deset minut jsem byla zpátky u něj. Podařilo se mu se převléct a tak jsem ho podepřela a odvedla do auta. V autě jsem ho přivázala a odvezla ho do nemocnice.

Po cestě jsme neprohodili ani slovo. Mě jen po tváři tekly slzy a on skuhral bolestí.

Konečně jsme dorazili do nemocnice. Na příjmu si ho ihned vzal doktor.

Zhruba za půl hodiny vyšel Martin ven. Doktor mi pověděl, že má naraženou kyčel. Neměl naštěstí žádný otřes mozku, takže jsem si ho mohla odvézt na hotel.

Když jsme přijeli na hotel, tak byla Nikča přesunuta do pokoje s Filipem.

Počítala jsem s tím, že si Martin asi minimálně 2 zápasy nezahraje.

Večer už se mnou začal normálně komunikovat. Bavili jsme se o všem možném a dělali jakoby se nic nestalo.

Takhle jsme spolu strávili 5 dní. 10.května jsme hráli proti Rusku. Vyhráli jsme 4:3. Martin už do konce mistrovství zůstane se mnou na pokoji. Každý večer jsem ho masírovala.

11.května jsme hráli proti Bělorusku. Tenhle zápas nebyl nijak těžký. Vyhráli jsme 3:0.

13.května jsme hráli proti Francii. Tenhle zápas netřeba komentovat. Opět jsme vyhráli 6:0. Martin dal 1 gól.

14.května, jsme hráli proti Rakousku. Tento zápas jsme vyhráli jen tak tak 4:3.

Postoupili jsme do play off.
Bohužel jsme zápas proti USA nezvládli a tak jsme jeli domů.

Po tomhle zápase jsem měla trochu strach z Martinovi reakce. Určitě bude zklamaný. Měla jsem na něj počkat na hotelovém pokoji. Přišel asi za hodinu. Nemohl odemčít a z druhé strany bylo slyšet spoustu sprostých slov. Když konečně otevřel byl celkem dost naštvaný. Vrhl se na mě a shodil mě na postel. Pomalu mě začal svlékat ale já ho zastavila a řekla mu.,, Lásko, zapomněl si na to, že jsem těhotná?'' On mi řekl. ,, Nezapomněl, ale ptal jsem se doktora jestli můžu a on řekl že jo,, Dál už jsem se nebránila a nechala ho, ať v tom pokračuje. Věděla jsem, že to po dnešku potřebuje.

Další den ráno se vzbudil ve skvělé náladě. Sbalili jsme se a už se chystali k odjezdu. Potom jsme se nasnídali a odjeli jsme. Domů jsme dojeli další den. Po cestě jsme byli oba dva unavení a tak jsme už jen spali. Jsem v 6.měsíci těhotenství a už mi začíná dělat problém zavazování tkaniček.

měsíci těhotenství a už mi začíná dělat problém zavazování tkaniček

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

================================

Tak to by bylo shrnutí mistrovství světa. Tato kapitola byl celkem složitá na napsání. Doufám, že se vám líbila.

Pregnant with my loveKde žijí příběhy. Začni objevovat