Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

20. Následky 2/2

Víkend utekl jako voda a nastalo pro Naruta dost nepříjemné pondělí. Madara ho samozřejmě vyvolal k tabuli, protože moc dobře věděl, že se přes volné dva dny neučil, potopil ho před celou třídou a dal mu samozřejmě za pět. Naruto to bral s naprostým klidem. Nic jiného ani nečekal.

º•º•º

,,Uzumaki se mnou do kabinetu," zavrčel Madara nepříjemně se zvonění na přestávku.

,,Ty vole kámo, já už tě vážně začínám opravdu litovat," špitnul Kiba k blonďákovi, který se zamračeně postavil a posbíral si věci.

,,Mám toho plný zuby, ttebayo," odvětil mu a zapnul zip batohu, který si přehodil přes rameno.

,,Hlavně v klidu, kamaráde, neudělej si to ještě horší," radil mu po dobrém Kiba.

,,Horší už to být ani nemůže," zamručel nespokojeně a vydal se za třídním, doprovázen několika soucitnými pohledy svých spolužáků.

º•º•º

,,Tak co je zase?! Už to začíná bejt dost nápadný, tohle tahání do kabinetu," prsknul nepříjemně blonďák, když za sebou zavřel dveře kabinetu.

,,Kroť tón Uzumaki," zavrčel na něj nepříjemně Madara stojící naproti němu se založenýma rukama. 

,,Nemusím krotit vůbec nic," odseknul nazpátek Naruto zamračeně a odhodlaně se mu díval do tváře.

Nesmí mu ukázat, že z jeho nepříjemné výrazu mu běhá mráz po zádech.

,,Jak mi vysvětlíš to, že si mi v pátek lhal?" kývnul k němu Madara hlavou.

,,Nemusím vysvětlovat vůbec nic. Prostě se mi jenom nechtělo ze sebe dělat vaši děvku. To je všechno." 

,,Moji děvku?"

,,Kolik jich tady ještě na škole máte, hm?"

,,O čem to mluvíš?" nechápal Madara, ale pak se opravdu zlostně zamračil, ,,Sasuke, že?"

,,Do toho vám nic není... Takže je to pravda, že jo?"

,,Co s ním máš?" ignoroval jeho otázku a znovu zaútočil.

Nechápal, proč v sobě pociťuje pichlavé a nepříjemné jehly žárlivosti.

,,Zatím to není nic vážnýho... Párkrát jsme se líbali... Byli jsme dvakrát na rande... Jo a v pátek, potom, co jsme vám zdrhli, jsem mu ho v parku vykouřil a musím říct, že to bylo teda něco. Bylo fajn zase cítit to, že dokážu mít v puse celýho čůráka." ušklíbnul se na něj Naruto.

Až pozdě zjistil, že možná měl vážně krotit slova.

Madarovi se v očích vražedně zalesklo a přirazil Naruta zády na stěnu. Chytnul mu paže, aby se mu nemohl jen tak vykroutit a nahnul k němu obličej tak blízko, až to Narutovi vehnalo červeň do tváří.

,,Dej od něj ruce pryč, nečeká tě s ním nic dobrýho," zavrčel mu do tváře.

,,Hodláte teď špinit jeden druhého? Fakt? Vtipný," zavrtěl hlavou blonďák.

,,Myslím to vážně, Naruto. Dej od něj ruce pryč."

,,Nebo co? Zavoláte na mě sociálku? Prosím, jen směle do toho! Budete na mě zasedlej? To už jste dávno, je mi to fuk! Necháte mě rupnout? Nemám na propadnutí známky. Chcete mi ze života udělat peklo? Prosím, jak je libo. Je mi to fuk. Zakážete mi jít na olympiádu? Směšný, ale budiž. Je mi to jedno. Prosit vás teda rozhodně nebudu." zavrčel mu odhodlaně do tváře.