Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

34. Letní chata

,,Uhm, víš, co mi došlo?" blesklo najednou Narutovi hlavou.

Už bylo docela pozdě, ale oni stále byli vzhůru a spokojeně se mazlili v obývacím pokoji.

,,Co?"

,,No... Vždyť máš jít teď tři dny ještě do školy. Jak to chceš jako udělat?"

,,Říkal jsem, že chata je nedaleko. Zítra vyrazíme hned potom, co se vrátím. Dýl, jak v deset bych doma být neměl, a vyrazíme na cestu. No a zbylý dva dny pojedu z chaty do práce a pak se zase vrátím tam. Cestou budu moci nakoupit a obstarat potřebné věci." vysvětlil mu svůj plán.

Naruto se vědoucně usmál.

,,Tak to jo," zazubil se na něj a vtisknul mu letmý polibek.

Pak se protáhnul a zívnul si.

,,Půjdeme spát?" zajímal se.

,,Chceš jít už spát jo?" ušklíbnul se černovlasý.

,,Hm, nejdřív chci ale pusinku na dobrou noc," zazubil se na něj znovu.

,,Mmh, tak to jsme dva," zavrněl Madara spokojeně, chytnul ho za ruku a táhnul ho do ložnice.

º•º•º

Ráno Naruta probudil jemný dotyk rtů na čelo.

,,Mmh," zamručel, ,,To už musím vstávat?" 

,,Ne, ještě klidně spi. Já mizím do školy jo? Brzo se vrátím. Kdyby něco, klíč máš v kuchyni na lince." zamumlal tiše Madara, prohrábnul mu vlasy a potichu z ložnice odešel.

Nejradši by tam s ním zůstal a válel se s ním klidně až do oběda, ale povinnost je povinnost. To, co je potřeba hodlal udělat rychle, aby se mohl co nejdříve vrátit za tímhle štěnětem.

Naruto se chvíli po Madarově odchodu převaloval v posteli, než nakonec s nespokojeným zamručením vylezl. Chybělo mu to tělesné teplo, ke kterému se celou noc urputně tisknul.

Přesunul se nahý do koupelny a osprchoval se. Přišlo mu zvláštní, že ho tu nechal samotného, to mu až natolik věří, že neudělá nějakou vylomeninu? Blonďák se pro sebe ušklíbnul a otočil kohoutkem, aby zastavil tekoucí vodu, která z něj už dočista smyla šampon i sprchový gel.

Spokojeně se protáhnul a natáhnul se po měkkém velkém ručníku, do kterého se zabalil. Došel si do kuchyně a zapnul rychlovarnou konvici. Všechno dělal tak automaticky, jako kdyby tu bydlel už nějakou dobu.

º•º•º

Po vypití ranní kávy pohledem na hodiny zjistil, že je teprve tři čtvrtě na devět.

,Ještě minimálně hodinu a čtvrt. Co teď?' pomyslel si.

Pak si vzpomněl na včerejší večeři a ďábelsky se usmál. Obléknul se, popadnul náhradní klíč, telefon a peněženku a vykradl se z Madarova domu do blízkého obchodu.

º•º•º

,,Jsem doma!" ozval se pár minut po desáté hodině Madarův hlas prostorným bytem.

Následně se bytem rozlehl dusot mladých nohou a Madarovi do náruče skočilo přerostlé štěně, které se kolem něj omotalo jako had.

,,Mmh, chyběl si mi," zamručel už spokojeně Naruto.

,,Byl je pryč něco málo přes dvě hodiny," protočil Madara očima.

,,A co jako?" uchechtl se Naruto a usmíval se na něj jako sluníčko.