Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

33. Výlet

Po sprše se Madara jenom v ručníku omotaném kolem pasu přesunul do kuchyně, kde se okamžitě začal činit v přípravě brzké večeře.

Naruto jej po chvíli následoval a stejně jako tenkrát, stál opřený a futra dveří a díval se do Madarových zad. Tenkrát si smutně uvědomil, že takovýhle pohled nikdy nespatří a najednou... Najednou to tu bylo znovu. A oni byli spolu. Tvořili pár. Zvláštní pár, ale přesto pár. Musel se přihloupě usmát a mlsně se olíznout nad tím, jak ručník krásně obepínal to pevné kulaté pozadí. 

,,Budeš tam jenom stát a čumět, nebo mi půjdeš laskavě pomoct?" uslyšel pichlavé remcání.

Ušklíbnul se a přistoupil k němu. Zezadu ho pevně obejmul, natisknul se na něj a nakouknul mu přes rameno na pracovní kuchyňskou desku, kde Madara míchal cosi v misce.

,,Klidně bych tam stál a celou dobu se díval," zavrněl mu do ucha a jemně ho olíznul.

,,Koukám, že tvůj zadek je v pořádku. Asi jsem tě moc šetřil, kluku." ušklíbnul se starší muž.

,,Však ono to ještě přijít může, mimoto... Copak to kuchtíš dobrýho?" zajímal se zvědavě.

,,Palačinky,"

,,Hm, tak to si dám, ttebayo," zavrněl blonďák potěšeně, ,,ramen to sice není, ale tohle si taky nechám líbit," provokoval ho.

,,Příště ti ten tvůj ramen nacpu do zadku," slíbil mu s úšklebkem.

,,To né, to by byla za prvé škoda jídla a za druhé bys mě pěkně opařil," zavrtěl hlavou Naruto.

,,Jsi idiot,"

,,Jo, to už si mi řekl mockrát. Nemám v zásobě něco lepšího?"

,,Podej mi radši naběračku ze šuplíku a nekecej,"

º•º•º

Po usmažení palačinek, ke kterému Madara udělal horké kakao se šlehačkou se přesunuli do obývacího pokoje. 

Madara donesl ještě zbytek šlehačky ve spreji, nějakou marmeládu a nutelu, kterou našel ve spíži a pár nakrájených jahod s banánem.

Blonďák už se mlsně olizoval. 

,,Nemáme tý šlehačky víc?" zeptal se trochu smutně, když potěžkal tubu.

,,Ne, proč?" nechápal ho starší a zapnul televizi.

,,Rád bych jí na tebe nastříkal a potom všechno slízal," olíznul se znovu mlsně.

Madara pozdvihnul obočí.

,,Zítra zajdeme do krámu,"

º•º•º

,,Co kdybychom zítra jeli na výlet?" zamumlal Madara, když se po večeři tulili k sobě na gauči a sledovali puštěný film.

,,Na žádnou túru s tebou rozhodně nejdu," zamítnul okamžitě Naruto, ,,Copak si zapomněl na to, jak ses strašně chtěl na tom školním výletě projít po okolí a místo toho jsme zabloudili a nachodili jsme asi třicet kilometrů navíc?! Musel mě nést Kiba střídavě s Nejim, protože můj kotník to jaksi nezvládal."

,,Uznávám, byla to moje chyba, že jsem blbě zahnul, ale taky ses k těm jejich zádům nemusel tak tisknout,"

,,A to jsem za nima měl vlát jak vlajka? Měl sis mě na záda vzít ty!"

,,To by vůbec nevypadalo divně, když bys ze mě slezl a stálo by ti péro," uchechtl se Madara.

,,No dovol! Co si o mě jako myslíš?!"

,,Že seš nadržený prase!"

,,Cóó?"

,,Já nevím, kdo mi v noci ťukal na okno a chtěl pusinku na dobrou noc,"

,,Chtěl jsem pusu, ne kuřbu!"

,,Neříkej, že se ti to nelíbilo,"

,,No líbilo, ale-"

,,Tak kušuj... Mimoto... Jak ses vůbec k tomu oknu dostal?" podíval se na něj zadumaně starší.

,,Jednoduše, zahrál jsem si na Spider-mana a modlil se, aby mi po střeše neujela noha," zasmál se Naruto.

Madara nad tím jenom zakroutil hlavou. Občas ho prostě nechápal.

,,Nemyslel jsem nikam pěšky," řekl nakonec.

,,Ani na kole! Minule jsem málem vyflusnul duši a dostal zápal plic!" prskal nespokojeně mladší.

Když totiž přijeli ze slavného výletu domů, Naruto u Madary opět strávil víkend, a jeho napadlo, že by spolu mohli vyjet na kolech do přírody, na jednu blízkou rozhlednu. Bude to jenom kousek, říkal. Bylo to třicet pět kilometrů jenom tam. Budou to jenom dva kopce nahoru, říkal. Bylo jich šest a byly kurva dlouhý. Má být hezky, říkal. Skoro celou cestu jim propršelo. Bude se ti tam líbit, říkal. Nelíbilo, protože když přijeli k rozhledně, mokří jako slepice, zjistili, že je zavřená. Kousek odtud je penzion, ubytujeme se tam a přespíme, říkal. Nepřespali. Penzion byl už dva roky mimo provoz. Museli se vydat tedy v tom šíleném počasí zpátky. Někde ve čtvrtině cesty Naruto najednou seskočil z kola, mrdnul s ním do příkopu a začal na celé kolo řvát, že už nemůže a může se na tohle všechno pěkně zvysoka vysrat. Nakonec si museli zavolat taxíka, jehož majitel je ne zrovna moc nadšeně odvezl domů. Naruto pak s Madarou až do druhého dne večer nepromluvil ani slovo.

,,Ty naděláš z jednoho nepovedenýho výletu," uchechtnul se černovlasý, ,,Ale nemyslel jsem ani na kolo," začal rychle, když viděl, jak se jeho partner už už natahuje k další salvě protestů, ,,jeli bychom autem,"

,,Tak to je potom jiná," uklidnil se blonďák, ,,Kam bys chtěl jet?"

,,Mám nedaleko odtud letní chatu. Mohli bychom být pár dnů tam. Je tam skvělý soukromí, nemuseli bysme se skrývat jako puberťáci."

Naruto se na něj podíval a usmál se.

,,To zní dobře,"

,,Tak domluveno, ráno vyrazíme," přikývnul Madara a přitáhnul si ho do objetí.

Naruto spokojeně přimhouřil oči. Tohle tulení bylo moc fajn. Objal ho kolem pasu a hlavu si natisknul na jeho prso.

,,Vážně tě miluju," zamumlal spokojeně.

Najednou ucítil, jak tělo pod ním lehce ztuhlo. Sám otevřel oči překvapením, že řekl to, co řekl. Jen se znepokojil nad tím, jak Madara asi na tři vteřiny ztuhnul.

,,Cože?" vydechl překvapeně.

Naruto zvedl hlavu a nervózně se na něj podíval.

,,Ž-že... To... No... Ehm," zakoktal se.

,,Zopakuj to,"

,,N-no, že tě... Že tě miluju," polknul a s obavami v očích se na něj díval.

Možná to neměl ještě říkat. Možná bylo moc brzo říct tahle dvě silná slova. 

Madara se na něj pousmál a přitáhnul si ho do polibku.

,,Já tebe taky,"

Narutovo srdce se rozradostněně rozbušilo.

Otázky pro nadcházející kapitolu:

1) Jak si Madara a Naruto budou užívat na Madarově letní chatě?
2) Stane se tam něco, nebo všechno proběhne v naprostém klidu a pohodě?