Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

21. Co se to se mnou děje?

Jestli budete pořád takhle rychle komentovat, nebudu stíhat psát :D Néé dělám si srandu, jen hezky komentujte a hlasujte, aspoň vidím, že o to je fakt zájem ^w^

Madara seděl ve své pracovně a opravoval písemky z biologie druhých a třetích ročníků. Červená propiska klouzala po papíře a kolikrát se stalo, že jí tam bylo víc než modré nebo černé barvy, kterou normálně žáci psali. Čím déle se tomu věnoval, tím více zjišťoval, jak nepozorný je a opravuje i to, co je vlastně napsáno a vysvětleno dobře. Do jeho hlavy se pořád vkrádal ten blonďatý drzý kluk, který mu poslední dobou nedal spát. Odložil propisku vedle ještě neopraveného testu a pohodlněji se zády opřel do křesla. Spojil si ruce v klíně a sledoval zeď naproti sobě, kterou zdobilo několik polic s knihami, mezi kterými se sem tam mihla nějaká dekorace nebo květináč s umělou kytkou. Na živé si Madara moc nepotrpěl. Vždycky mu všechny pochcípaly, protože je prostě zapomněl zalít, takže dával přednost raději umělým.

Člověk by si mohl páteční večer představit i jinak, než sedět doma a zabývat se bláboly, které studenti napsali na papír, jen aby tam něco měli, aniž by se na to pořádně připravili. Dneska razantně odmítnul pozvání těch dvou idiotů, aby s nimi šel do toho puberťáckého klubu. Něco mu říkalo, že by tam blonďáka stejně nespatřil.

,Proč toho spratka nemůžu dostat z hlavy, sakra,' nadával si v duchu, ,Proč mě tak moc vytáčí fakt, že mu o mě Sasuke nakecal totální bláboly?... No... Jednoduše... Protože to není pravda, proto mě to tak moc sere.'

Ano. Tohle byla lež. To, co se o Madarovi roznášelo, opravdu pravda nebyla. Na svůj věk, jakože mu bylo jenom osmatřicet, nevypadal absolutně k zahození, jako někteří jiní v jeho věku. Neměl jednu jedinou šedinu. Vlasy měl krásné lesklé a husté. Žádné roztřepené konečky. Pleť hladkou jako dětskou prdýlku, nikde žádná vráska, čemuž se věřilo těžko, když se už několik let potýkal s otravnými studenty. Tělo měl vypracované jedna báseň, skoro ani gram tuku. Vyvinutý tam dole byl taky víc než dost. Prakticky si na svůj vzhled nemohl stěžovat. A to právě lákalo ty ošemetná středoškolská mláďata, která se mu nestydatě nabízela. Nejednou podané sexuální návrhy odmítnul. Věděl, co přináší vztah žáka a učitele, na to nemusel být titulovanej. I když byl velmi inteligentní, ne-li přímo geniální. Jako děcko přeskočil pár tříd na základce a dokonce odmaturoval i o nějaký ten rok dřív. 

A přesně tahle odmítnutí se mu už několikrát vymstila vymyšlenou báchorkou o sexuálním zneužívání. Začínal z toho být už unavený. Samozřejmě, že neodmítnul vždycky. Podlehl dohromady dvakrát a teď do třetice s Uzumakim, který mu to vlastně nabídnul spíše en ze srandy, než doopravdy... Ale byla by sakra škoda toho nevyužít. Ta jeho prořízlá pusa byla sakra moc šikovná.

Madara tiše vzdychnul, když si na to vzpomněl. Pak se zamračil a potřásl hlavou. Ne. Na tohle rozhodně myslet nebude a ani nesmí. Pro něj to poté, co jej viděl se Sasukem skončilo, stejně tak pro Naruta, když se dozvěděl zřejmě něco, co pravda nebyla a přesto tomu nevěřil.

,Vypadni už laskavě z mý hlavy, nebo se zblázním, Uzumaki,'

Jenže to blonďaté pako si v jeho hlavě hovělo vesele dál. 

Madara nevrle zavrčel. Zhasnul lampičku rozsvícenou na stolku a odešel pryč z pracovny. Dneska se na ty písemky stejně už nebude soustředit. A kdo ví, jestli se vůbec na ně přes víkend soustředit bude. Raději si šel nalít sklenku whisky a sednul si na balkon s kubánským doutníkem. 

Noc byla příjemně horká. Hvězdy na nebi přímo zářily a obklopovaly velký kulatý bílý měsíc, který byl zakulacený skoro v úplňku. Překrásná noc na dělání prasárniček.