Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

23. Vyber si, komu budeš věřit

Narutovi však nedalo spát to, že mu včera Madara neodpověděl na jeho otázku. Nechápal, proč se tomu vyhýbal, a kdyby po něm třeba nevystartoval, mohl se to dozvědět. Jenže kdyby po nevystartoval, nezjistil by, jak dokonale líbá a jak jeden pouhý polibek mu v kalhotách způsobil hotovou katastrofu, která ale odpadla hned poté, co jej tak razantně odmítnul a vyhodil. 

,Musím to prostě zjistit,' utvrdil se.

º•º•º

Druhý den ráno se ve škole skoro vůbec nesoustředil. Několikrát se musel znovu zeptat Kiby, co mu právě povídal, jelikož byl duchem mimo.

,,Sakra, chlape, to tě Sasuke tak moc pobláznil, že mě vůbec nevnímáš?" smál se Kiba.

,Kéž by Sasuke,'

,,Uhm, n-no asi jo... Ale teď má kvůli Madarovi zaracha, tak se moc nevídáme. Maximálně, když ho vyzvednu po škole, ale to je skoro přes půl města a než se pak vždycky dostanu domů, je skoro večer... A teď skoro na konci roku si nemůžu dovolit meškat, když se dohánějí známky, že jo," vymluvil se rychle a šikovně.

,,Však se uvidíte na olympiádě, budeme tam tři dny, tak si to užijete jak něco," usmíval se na něj dál jeho spolužák.

,Jenže tam bude i Madara, kámo... A to teda nevím, jak dopadne,'

,,Jo, máš pravdu Kibo,"

,,Teda pokud ho ten jeho strejda nebude hlídat jako ostříž,"

,,Myslím si, že tam mu to bude naprosto jedno hele, ale kdo ví, viď. Madara je prostě nepředvídatelnej." pokrčil nakonec rameny Naruto.

º•º•º

Při volné hodině, kdy do sebe Naruto naházel oběd stejně tak rychle jako včera, se prostě vypařil s tím, že si musí ještě něco zařídit. Nechal za sebou nechápavé a zaujaté pohledy, které patřily Kibovi, Nejimu a TenTen.

,,Počkáme na tebe na hřišti, když to stihneš!" zahulákala na něj TenTen a pak obrátila svůj pohled k Hinatě, která byla zahloubaná do svítícího displeje telefonu.

Drkla do ní s úsměvem.

,,Tak jak to jde s Konan?" zajímala se.

Modrovláska jako na povel zrudla.

,,D-d-dobře," zakoktala se.

,,Řekl bych, že víc, než dobře. Kdyby se tak dobře neučila a neplnila rychle a bez chyby svoje domácí práce, rozhodně by od strýce dostala zaracha, protože se každý den vrací až večer." bonzoval rozesmátě hnědovlásek.

,,N-Neji-kun!" osočila se na něj Hinata a i přes zrudlou tvář se na něj zamračila.

,,No a není to snad pravda? Nechceš se k ní rovnou nastěhovat? Tvůj pokoj bych bral, je velkej a prostornej," pokrčil Neji rameny.

,,Ty jsi idiot, vždyť její teprve šestnáct!" vztekala se naoko TenTen.

,,A? Kolik děcek v jejím věku uteklo z domu za láskou svého života?"

Stolem se nenesl líbezný zvuk veselého smíchu.

º•º•º

Naruto pár sekund nervózně přešlapoval před Madarovým kabinetem, než se odhodlal k tichému, ale za to poměrně ráznému zaklepání. Po nepříjemném vyzvání otevřel dveře a chtěl vstoupit dovnitř, ale zasekl se v půli kroku. Nebyl tam sám. Naproti Madarovi přes stůl, stál nějaký vysoký, poměrně dobře stavěný kluk, kterého, když se na něj otočil, znal ze třetího ročníku. Párkrát se akorát pozdravili na chodbě, jinak nic.