Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

7. Trapné pondělí? Ne, tu úlevu ti neudělám

Celý víkend se Naruto jenom válel a odpočíval. Nabíral síly na další školní týden a čím dál víc se začínal těšit na letní prázdniny, kdy toho chlapa minimálně dva měsíce neuvidí. Jakmile si na něj vzpomněl, zrudnul. Upřímně se mu v pondělí do školy nechtělo, protože jak ho za ten týden poznal, byl to jenom škodolibej kokot.

º•º•º

V pondělí nakráčel do třídy přivítán skoro hurónským smíchem smíchaným s obdivem, kdy ho spolužáci poplácávali po zádech. 

,,Vám se to tlemí idioti, ale na vás se vozit nebude," zamručel naštvaně Naruto a usadil se vedle řehtajícího Kiby.

,,Bože, tak moc mě mrzí, že jsem odpadnul!" smál se, ,,Shikamaru a Neji mi to pak volali, muselo to být prostě k nezaplacení!" 

,,Ha ha ha, jsem rád, že si se pobavil," protočil Naruto očima.

Letmo se podíval na rozvrh a když zjistil, že ho mají první hodinu, udělalo se mu znovu nevolno.

,Ale co, aspoň to budu mít už za sebou,' pomyslel si.

º•º•º

Madara vstoupil do tiché třídy. 

,Jasně, všichni už to zřejmě vědí a čekají, jak si na něm smlsnu. To víte, že jo, smradi. Takovou radost vám ani jemu neudělám... Jen se podívejte, jak tam sedí v lavici a snaží se být neviditelný. Směšné.' pomyslel si, aniž by na svém obličeji hnul brvou.

Posadil se za stůl na židli a otevřel třídnici.

,,Růžová hlava mi nadiktuje, kdo chybí," zamumlal.

Hodina biologie probíhala naprosto normálně, jako každá jiná hodina. Madara vyzkoušel dva lidi a pak začínal vykládat novou látku. Kupodivu ani jedním z těch dvou Naruto nebyl, a to ho nechávalo dost zmateným. 

,Proč mě neseřve? Co má sakra za lubem?'

º•º•º

Se zvoněním na přestávku se černovlasý muž zvedl ze židle. 

,,Uzumaki se mnou do kabinetu," řekl.

Všechny pohledy se stočily na mladého chlapce, na kterého šly mdloby. Nervózně se postavil a začal si balit věci.

,,Budu na tebe myslet, kámo," uchechtnul se sarkasticky Kiba.

,,Drž hubu," zavrčel blonďák a zapnul zip na batohu, který si přehodil přes rameno.

S povzdechem se vydal za svým třídním, který na něj už čekal u dveří.

º•º•º

Vyšli tiše a mlčky až do třetího patra, které se hemžilo jenom kabinety učitelů, ve kterých se skrývaly jejich pomůcky pro zpestření hodin, a kam se mohli ukrýt, když nechtěli trávit čas ve sborovně.

Madara se posadil za svůj stůl a nechal nervózního blonďáka stát u dveří.

Naruto těkal pohledem po místnosti. Tady ještě nebyl. Jak by se sem taky dostal, že jo. Vypadalo to tu docela zajímavě, ale zároveň i strašidelně, když si všiml kostry připevněné na podstavci za Madarou, kterému se pohledem vyhýbal jako čert kříži.

,,Když pominu to, že jsi mě v pátek drze stáhnul do bazénu, což by si rozhodně nikdo dovolit neměl," začal Madara hlubokým hlasem, ,,opomenout to, že si mě o pár hodin zeblil jak pouliční lampu, nemůžu," zamračil se na něj.

Naruto nasucho polknul.

,,Ty máš opatrovníka, viď?" zkoumavě si ho prohlédl.

Blonďák trhnul hlavou a jemně přikývnul.