Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

1. Představení nového profesora

No... Tak jsem tu s první rozjezdovou kapitolou :D Tak uvidíme, jak to půjde a snad se bude líbit ;) 
Druhá část přibude zase po minimálně 5 komentářích, ať máme z čeho losovat :D

Ve třídě to šumělo bujným hovorem jako ve včelím úlu. I když už bylo dávno po zvonění, třídou se rozléhaly hlasité rozhovory mezi spolužáky. Jakmile se však otevřely dveře, hovor najednou zcela utichl a všichni soustředili své pohledy ke dvěma nově příchozím. Prvního znali už nějaký ten pátek, jak by ne, byl to Kakashi, profesor japonského jazyka a občanky, ale ten druhý byl nový. Nikdo ho ještě ve škole nezahlédl koutkem oka. Byl vysoký a svalnatý. Černé pronikavé oči, dlouhé husté rozpuštěné vlasy, ofina mu překrývala skoro půlku obličeje. Vypadal dost přísně. Měl na sobě perfektně padnoucí černý oblek s temně rudou košilí, jejíž dva vrchní knoflíčky měl rozepnuté. V ruce nesl nějaké desky. Spolu s Kakashim se postavil před třídu. Šedovlasý muž si odkašlal.

,,Chtěl bych vám představit vašeho nového třídního profesora, který vás zároveň bude učit biologii a tělocvik, pana Uchihu Madaru." začal.

Třídou to tiše a rychle zašumělo.

,,Ehm, pane profesore," vztáhla ruku růžovovlasá dívka.

,,Co je Sakuro?" podíval se na ní Kakashi.

,,Co je s panem profesorem Ebisu?" zajímala se hned zvědavě.

,,Profesor Ebisu se rozhodl jít učit na jinou školu," odpověděl jí popravdě Kakashi.

V zadní lavici blíže k oknu se široce zazubil jeden blonďatý mladík a drcnul do hnědovláska sedícího vedle něj.

,,Vidíš? Říkal jsem ti, že to se mnou nezvládne ani půl roku," chechtal se. 

,,Něco k smíchu Uzumaki?" ohlídnul se na něj Kakashi, když si všiml začínající debaty mezi ním a Inuzukou.

Naruto si drze odfrknul, když spatřil Kakashiho povýšený pohled, který mu začal něco, asi ne moc hezkého, říkat. I když jemu to momentálně bylo úplně putna.

,,Jistě, že ne, pane profesore. Však je úplně normální, že třídní odejde během školního roku učit na jinou školu, aniž by dokončil aspoň rozjeté pololetí." zašklebil se.

,,On ti ten úsměv rychle zmizí, Uzumaki. Po hodině se máš dostavit do kanceláře ředitelky." ušklíbnul se na něj Kakashi.

Naruta však dobrá nálada neopouštěla. V kanceláři ředitelky byl pomalu už jako doma. 

,,No, nechám prostor panu profesoru Uchihovi, aby se vám představil a zjistil si o vás nějaké začáteční informace, aby měl o vás trochu přehled," zakončil to nakonec Kakashi, lehkým pokývnutím hlavy se rozloučil se třídou i s Madarou a odkráčel pryč.

Madara sjel pronikavým pohledem každého žáka ve třídě, až se několik z nich i nepříjemně ošilo. Pak si šel sednout za katedru a pokývnutím hlavy jim dal najevo, aby se posadili do lavic. Rozevřel před sebou přinesené desky a pošoupnul je po stole kousek dál. Položil si na dubový stůl lokty, propletl si prsty a položil na ně bradu. 

,,Moje jméno už znáte. Teď se mi každý z vás postupně představí a řekne mi o sobě pár informací. Sice mě to vůbec nezajímá, ale nemá smysl začínat novou látku, když je skoro půl hodiny v tahu." pronesl nezaujatě.

Blonďák v zadní lavici se znovu uchechtl.

,,Tohle je teda pěknej kokot už od pohledu," zamrmlal tiše.

Inuzuka se vedle jenom zašklebil.

,,Chybí ti snad Ebisu?" zašeptal.

,,Tsse, to nikdy. Jsem rád, že jsem ho odsud vyštípal."