Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

14. Večeře a rozpis disciplín

,,Hej! A já zas jako nic?!" vydechl pobouřeně blonďák, když si olizoval vyteklé sperma ze rtů a jeho rozkrok se nadouval přes jedinou ochranou látku ručníku.

Madara se na něj ušklíbnul a natáhnul si kraťasy a trenky. Sklonil se k němu.

,,Tvoje ruka to zvládne, hm?" zavrněl mu podmanivým hlasem do ucha.

,,To není fér jako!" načpulil se vztekle.

,,Až skončí celý moje péro v tvý puse, pak možná začnu přemejšlet nad tím, že ti to oplatím," mrknul na něj a narovnal se.

Počastoval ho sarkastickým úšklebkem a odešel z pánských sprch.

,,Bastarde," zavrčel Naruto do ticha umýváren a zajel si rukou pod ručník, kde uchopil do dlaně svoje pulzující nadržené mužství.

º•º•º

- Pátek navečer –

,,Ježíš, strejdo, mohl bys přestat bejt tak strašně nervózní?!" vyprskl pobaveně Naruto, když společně s Jiraiyou připravovali skoro rodinnou večeři a jeho strýc se dnes již podruhé říznul nožem do prstu.

Jiraiya se na něj lehce zamračil a strčil si poraněný prst do pusy.

,,Copak je tohle vaše první večeře?" popichoval ho dál Naruto pobaveně.

,,Jasně, že ne!" zabručel bělovlasý muž stále s prstem v ústech.

,,Tak co ti hrabe? Nebo za to můžu snad já?" uchechtnul se blonďák a vysypal na rozpálenou pánev zeleninu z prkénka, ,,Jestli tu překážím zdekuju se, mě je to fuk," 

,,To ne, Tsunade říkala, že bude ráda, když s námi povečeříš," zavrtěl hlavou Jiraiya.

Naruto jen pokrčil rameny.

,,Po večeři se zdekuju za Kibou, jo? Domluvím si u něj přespání, ať máte nějaký soukromí," protočil očima.

,,To bys pro mě vážně udělal?" Jiraiyova černá očka svítila nadšením a radostí, jako když pětileté dítě najde pod stromečkem kupu vánočních dárků, které jsou určené pro něj.

,,Mám to ale u tebe,"

,,Cokoliv si přeješ!"

Naruto se musel rozesmát.

º•º•º

- O necelou hodinu později –

Veselý hovor protnul domovní zvonek.

,,Dojdu tam," zamumlal Naruto usměvavě a odebral se otevřít příchozí návštěvě.

Cestou ke dveřím rozsvítil v chodbě a otevřel domovní dveře. 

,,Zdravíčko, paní ředitelko. Páni, vám to ale sluší!" řekl rozesmátě a upřímně a poodstoupil dál, aby mohla žena vejít.

,,Díky, Naruto," usmála se a podala mu lahev červeného vína, které donesla jako pozornost sebou.

Blonďák jí zavedl do kuchyně a choval se k ní, jako kdyby tu byla poprvé a pondělní trapas se vůbec nestal.

,,Ještě chvilinku a bude se podávat!" houknul Jiraiya od sporáku, ,,Nalej Naruto Tsunade něco k pití!"

,,Už se stalo asi před dvouma minutama! Dneska seš vážně nějakej zpomalenej!" protočil Naruto očima.

Nikdy se nesetkal s tím, že by strejda byl tak nervózní. Vlastně to za dobu, co tu s ním žije, bylo vůbec poprvé, co mu nějakou svou známost ,,představil". Asi ho musela vážně něčím zaujmout, že zahodil svůj proutnický život a možná se rozhodl dokonce i usadit.