Šach mat {YOONMIN}

13.

Po mé prohře jsem to raději přešel a začal dělat jídlo. Yoongimu jsem v televizi pustil nějaké anime. Uvařil jsem si rýži, nakrájel, mrkev, žampiony, papriku, chilli a cibulku. Vše jsem postupně přidával do pánve a lehce dochucoval. Nakonec jsem směs dal do dvou mističek, které jsem následně vyklopil na talíře a přikryl je omeletou.  „Yoongie, oběd." Zavolal jsem na něj a každý se lžící pustil do své porce. „Mňam to je dobrý." Vyjekl Yoongi a pochválil mé jídlo, jako vždy. Poděkoval jsem mu. 

Když jsme oba dojedli naskládal jsem nádobí do myčky a zapnul jí. Vzal jsem si batoh, do kterého jsem dal dvě litrová pití, pro každého sušenku, nějaké ty peníze a telefon. „Tak Yoongie, půjdeme na procházku, ano?" Yoongi nadšeně přikývl. „Navštívíme Namhansanseong." Usmál jsem se. Jistě už tam byl minimálně jako malý, ale je to nejblíže. Ve vesnici jsme nasedli na autobus, který nás dovezl nedaleko komplexu. Vyšli jsme společně a cestou si povídali o pohádkách. naštěstí jsem si ještě nějaké pamatoval. Takže náš rozhovor byl poměrně smysluplný. Cesta nám utíkala a i přes Yoongiho stěžování, že je moc teplo, že ho bolí nohy, nebo že už nemůže, jsme dorazili do cíle. 

Yoongi vypadal, že mu to úplně vytrhlo dech. „Je to tu tak nádherné. Děkuji, že jsme tu." Viděl jsem jak mu dokonce ukápla i jedna slza nechápal jsem proč. Objal jsem ho a jemně jej pohladil po zádech. Odtáhli jsme se a začali procházet památky. Yoongiho jsem si všude fotil a před jednou budovou nás vyfotil nějaký mladý pár, který jsme poprosili. Yoongimu se vůbec nechtělo domů a tak jsme tam zůstali opravdu dlouho. Nechápal jsem jak vůbec může ještě chodit. Mě už bolely nohy a on mě stále svižným krokem tahal dál. Bylo krásné vidět jak byl nadšený. Zastavili jsme se u každé tabule s líčením historie památky a já mu ji nahlas předčítal. „Slib mi, že se sem ještě vrátíme?" Chytl mě za ruku. „Slibuji." Usmál jsem se. 

Hřálo mě u srdce vidět jeho široký a upřímný úsměv, kterým odhaloval bílé zoubky. Vydali jsme se domů a ke konci jsme museli rychle utíkat, protože nám málem ujel poslední autobus mířící zpět do vesnice.