Šach mat {YOONMIN}

19.

Yoongi mi podržel dveře od domu a následně i od auta. Musel jsem se neustále usmívat jako absolutní debil. „Doufám, že tě nebudu muset v restauraci krmit." Zavtipkoval jsem a položil ruku na Yoongiho stehno jakoby nic. „A proč by ne." Usmál se, vzal mou ruku z jeho stehna a položil ji na mé. Yoongi mě rukou pevně chytl za stehno. Jeho prsty měl na vnitřní straně mého stehna. Když mi stehno jemně zmáčkl, musel jsem se trhaně nadechnout a měl co dělat, abych nevzdychl. Když mě začal jemně hladit , cítil jsem jak na mě jeho doteky mají velký vliv. 

Rychle jsem tedy chytl jeho ruku, aby s ní nepohyboval. Yoongi se na mě ušklíbl a naposledy silně stiskl mé stehno a ruku stáhl k sobě. Snažil jsem se upravit kalhoty, aby nebyl vidět můj lehce tvrdý úd. „Jsme tu." Oznámil Namjoon a já společně s Yoongim jse poděkovali a vystoupili.

 Došli jsme do restaurace, kde se nám představil číšník, který nás bude dnes obsluhovat. Yoongi mi objednal tedy  bílé víno a jemu též. Yoongi řekl nějaký odborný francouzký název, kterému jsem nerozuměl a ani jsem se neodvážel jej vyslovit. 

Yoongi se sklenkou lehce zakroutil, přičichl si k vínu a napil se. Až po řádném ochutnání povolil číšníkovi nalít mě i Yoongimu sklenku o dvou deci. S Yoongim jsme si ťukli a Yoongi pronesl pár slov. „Tak na nás." Napil se a já též. Víno bylo velice dobré a chutné. Ne jako ty patoky, které jsem pil dosud. Objednali jsme si jídlo a když nám jej donesli, usadil jsem se vedle Yoongiho a vzal si do ruky jeho příbor. Jemně jsem jej líbl na rty a do úst mu vložil kousek těstovin. Yoongi se usmíval a nechával se krmit. Vždy jsem dal jedno sousto jemu a poté sobě. „Jistě se už pohoršují lidé okolo." Poznamenal.

 Společně jsme se najedli. Oba jsme měli již čtvrtou skleničku a už jsem cítil, že jsem v tom podnapilém stavu. Snažil jsem se ovládat a říkat věci smysluplně a neplazit se po Yoomgim. Nevyšlo to.