Šach mat {YOONMIN}

20.

Yoongi už zavolal tomu velice vysokému chlapci, u kterého bydlíme. Já jsem se snažil stát vedle Yoongiho na jednom místě, ale moc mi to nešlo. Lehce jsem se motal a tak jsem se raději rozhodl se pověsit na Yoongiho. „Já se jen tak opřu joo?" Protáhl jsem a své rty přilepil na Yoongiho krk. 

Yoongi mě odstrčil a já spadl na zem. „To nebylo vůbec hezký." Zamračil jsem se a na zemi se více uvelebil, protože mi přišla momentálně velice pohodlná. Ani jsem se nenadál a Namjoon mě tahal ze země. Jak se tady vůbec vzal?  Nastrkali mě společně do auta. Yoongie si sedl vedle mě a já se na něj nalepil. „Yoongie jsi tak strašně sexy." Začal jsem mu rozepínat knoflíčky od košile. Yoongi mi v tom chtěl zabránit, ale já jsem se mu přilepil na rty. 

„Pomůžeš mi dneska zase ve vaně?" Zavrněl jsem mu u ouška, když jsem se odtáhl od jeho rtů. „A ta vana je dost velká pro nás oba." Rukou jsem přejel po jeho rozkroku. „Uklidni si ho Yoongi." Zavrčel Namjoon a Yoongi mi ruce položil podél těla. „Koukej na cestu, Joone." Nařídil Yoongi hrubým hlasem a naklonil se ke mě. Začal mě jemně líbat a občasně použil i jazyk. Ruku přesunul na mé stehno, které začal jemně mačkat a pomalu se přesouval blíže k mému rozkroku. Schválně jsem vzdychal nahlas, aby to slyšel i Namjoon. 

„Jsme tu." Oznámil Namjoon. Yoongi se ode mne rychle odtáhl a běžel mi otevřít dveře z druhé strany. Odvedl mne do koupelny, kde začal natáčet vodu do té obrovské vany. Byl nedočkavý a začal se svlékat. To jsem chtěl, ale udělat sám. Opřený o stěnu jsem se rychle vydal za Yoongim, což způsobilo, že jsem neudržel stabilitu a skončil před Yoongim na kolenou. Nezvedal jsem se a začal mu rozepínat společenské kalhoty.

 „Tak tenhle pohled je k nezaplacení." Konstatoval Yoongi. Já jsem mu svlékl jeho společenské kalhoty a jazykem přejel po ztopořeném údu v boxerkách. Jeho reakce mě velice mile překvapila, protože krásně zavzdychal. Svlékl jsem mu i boxerky a snažil se zvednout. Opřel jsem se o Yoongiho, který mě rychle svlékl a nijak to neprotahoval. „Čeho jsi se lekl tentokrát?" Neodpustil si poznámku a přejel rukou po mém tvrdém přirození. Nic jsem mu na to neodpověděl a jen zrudl. Začal jsem si více a více uvědomovat, co se vlastně děje.