Šach mat {YOONMIN}

14.

Hned jak jsem otevřel dveře od domu, Yoongimu se něco nezdálo. Začal se rozhlížet. Sledoval jsem ho jako blázna. Pohotově mě zatáhl za rameno a tím mě přesunul za sebe. „Nedělej blbosti." Najednou jsem uslyšel klapot bot. Před námi se objevili tři muži. Vypadalo to jako dva bodyguardi a šéf opírající se o hůl. „Bydlí zde stále Park Seojoon?" Založil si ruce na prsou. „Je mi líto pánové, ale už zde pan Park nebydlí." Řekl klidně Yoongi. „Zvláštní, že ho tady Jung viděl." Yoongi se lehce zasekl. „Je to starý známý." Uchechtl se. „Ty musíš být opravdový debil." Zakroutil hlavou. „Toho malého zabít a toho druhého si vyslechneme." Zavelel a já se jen vystrašeně natlačil na Yoongiho. 

On mě nepatrně odstrčil a začal rozdávat rány muži před námi. Všem jeho pomalým úderům se vyhnul. Druhý muž vytáhl zbraň. Okamžitě jsem Yoongiho varoval a on ji pár chvaty rozebral na součástky. Oba hravě přepral a během chvíle leželi na zemi. Neumím popsat, co to bylo za bojový styl. Yoongi se přesunul k muži v obleku.

 „Myslím, že by jste měl jít." Oba muži ještě leželi na zemi. „Dobře vás v KLDR vycvičili. Jen co je pravda." Řekl výsměšně a šel směrem ke mě. Holí bouchl do dvou v bolesti sevřených mužů. „Vstávejte slečinky." Oni se snažili vstát. Já jsem se přemístil opět za Yoongiho. Společně jsme sledovali, jak pomalu odchází z domu. „Vysvětli mi o co tady jde." Zamračil jsem se. „Okamžitě si zabal věci. Cestou ti vše vysvětlím." Řekl hrubým a chladným hlasem. Už to nebyl ten Yoongie, který miluje Batmana, sladké a pohádky.