Šach mat {YOONMIN}

30.

Drobný vystrašený chlapec se pohotově skrčil do klubíčka a stiskl k sobě svá víčka. Už jen prudké otevření dveří ho dokázalo natolik vystrašit. 

Na posteli se snažil být neviditelný. Věděl, na co se nově příchozí chystá. Stále byl bolavý a vyčerpaný. Přeci jen teprv před půlhodinou Namjoon jeho pokoj opět opustil a za sebou nechal tu vyčerpanou hromádku neštěstí.

 Jimin už nemohl vydržet třetí sex  za dopoledne a už vůbec nechápal, jak může být Namjoon stále při chuti. Jimin se zachumlal do velké mikiny, která byla jediným oblečením, co na sobě měl. 

Už nebyla tolik cítit po Yoongim, který mu tak chyběl. 

Jen při vzpomínce na toho batmenového nadšence se mu chtělo brečet. Vzpomínal na to, jak spolu onehdy vyrazili na výlet. Chtěl by si to zopakovat. Tak moc by chtěl vidět jeho dokonale roztomilý a upřímný úsměv, při kterém odhaluje své dásně.  

Když ucítil dotek na jeho zádech, pevně stiskl prostěradlo. „Jiminie." Oslovil ho opatrně Yoongi a jemně ho pohladil. Jimin si myslel, že už blouzní a v jeho hlavě se ozývá hlas Yoongiho. 

„Jiminie, to jsem já Yoongi." Yoongi to třesoucí se klubko objal.

 Jimin se snažil vzpírat. Ty doteky na něj byly moc. Yoongi se odtáhnul a vyčkával. Jimin otevřel očka a uviděl Yoongiho, celého upoceného, trochu od krve a se soucitným pohledem. 

Jimin se začal zběsile skrývat. Mikinu na sobě měl dost vyhrnutou, a tak odhalovala jeho alabastrovou kůži, na které se ještě vybarvovali škrábance a modřiny. 

Yoongi pohotově sebral oblečení, které se válelo na zemi a podal ho Jiminovi, aby se mohl cítí lépe. Jimin se s obtížemi oblékl. A i když mu chtěl Yoongi pomoc, on to odmítal. „Vezmu tě ano?" Řekl opatrně Yoongi a zvedl Jimina do vzduchu. Pomalu s ním scházel schody. U Namjoona se skláněl Pan Wu. „Yoongi pojedete se mnou. Odnes Jimina do auta."