Sam

1.1K 64 3
                                    

„Nemusíš ta být s nima," namítla Abby. Byla sobota sedmého září a my jsme řešily pobertovskou párty na začátek školního roku. Holky chtěly, abych tam šla s nima. Teda hlavně Abby a Madison. Lily byla ze začátku proti stejně jako já, ale po chvíli změnila názor.

„Stejně do jejich společenky nemůžeme," protočila jsem očima, „takže je to vyřešeno."

„Kluci zařídili, aby tam dneska večer mohli všichni. Jen Zmijoze není zvaný. Takže vás Buclatá dáma pustí. Co vím, tak to prostě chcou mít velké, když je to náš poslední rok tady," usmála se Lily.

„Stejně tam nejdu. Ale je pravda, že je to poslední rok v Bradavicích s nima. To by se oslavit mělo," uchechtla jsem se, „ale ne takhle," dodala jsem, když chtěla Abby něco říct.

„Ale no tak," udělala Madison psí oči.

„Ne. Tohle na mě neplatí," zakroutila jsem hlavou.

„A co kdybychom tam prost šly, a když tě budou otravovat, nebo ti to bude jinak nepříjemné, můžeš odejít," navrhla Lily, „osobně s tebou půjdu až na vaši kolej."

„Fajn," přikývla nakonec. Bylo mi jasné, že když budu dál protestovat, nenechají mě být.

„Bude to fajn, uvidíš," usmála se Abby.

„O tom dost pochybuju," ušklíbla jsem se.

„Nedívej se na to tak černě," podívala se na mě vážně Madison.

„A jak se na to mám dívat? Jdu na párty Pobertů. To je můj bratr, kterého nesnáším, jeho nejlepší kamarád, kterého nesnáším, jeho nejlepší kamarád, se kterým jsem v životě nemluvila a jeho nejlepší kamarád, kterému vadí, že se hádáme. Tak mi sakra řekni, jak se na to mám dívat." Abyste to pochopili, první den v Bradavicích, jsme se snažili vycházet, ale od pondělí jsme se zase pořád hádali. James se sice ze začátku snažil být milý, ale já byla hnusná a on už to nevydržel, takže jsme na sebe byli hnusnější než obvykle. S Blackem jsem na tom byla podobně, ale jelikož byl každý den s jinou holkou, neměl na ty hádky tolik času.

„Remus se snaží s nikým spory nemít, nechá tě být, jak včera slíbil, Peter si tě nevšímá a Black bude s nějakou holkou, takže ho taky nebudeš zajímat. A to znamená, že jediný tvůj problém je James," konstatovala Madison.

„James byl vždycky ten největší problém, takže jsi mě moc neuklidnila," protočila jsem očima.

„Prostě to budeš muset zvládnout," uzavřela to Abby a já jsem se na ni zašklebila.

„A vážně tam musíme?" zeptala jsem se Abby už asi po sté, když jsme byly na cestě k nebelvírské společence. Měla jsem na sobě obyčejné černé šaty bez rukávu, které měly sukni do áčka, na pusu mi Abby napatlala červenou rtěnku, na očích jsem měla řasenku, vlasy mi Abby nakulmovala a na nohách jsem měla černé tenisky. Abby chtěla, abych si vzala lodičky, ale to jsem striktně odmítla. Nehodlala jsem se zabít.

„Ano, musíme," odpověděla Abby to samé, jako pokaždé předtím.

„Vážně?" zkusila jsem to ještě.

„Jo a už toho nech. Chováš se jako malá."

„Fajn. Už mlčím," řekla jsem uraženě. Nikam se mi nechtělo, ale holky byly rozhodnuté, že mě tam dostanou, i kdyby mě tam měly dotáhnout.

„Ahoj," usmála se na nás Madison, když jsme ji s Lily našly.

„No nazdar," řekla jsem a Abby do mě drcla loktem.

„Uvidíš, že si to užiješ," pousmála se Lily, ale to už jsem viděla, že k nám míří James s Blackem.

„Jsi si tím jistá?" zeptala jsem se a ukázala jsem na horší polovinu Pobertů.

„Ahoj," pozdravili nás s úsměvem.

„No nazdar," zopakovala jsem svůj pozdrav s úšklabkem.

„Ahoj," pozdravila Abby, „musíme si promluvit. Hned."

„Jako s náma?" zeptal se James.

„Ne, s Alice. Jasně že s váma. Já, Madison, ty a Sirius. My si musíme promluvit. Hodně vážně," odpověděla Abby se svraštěným obočím. Počkat, Sirius? Odkdy mu říká jménem?

„A o čem?!" vyjekl Black.

„Co třeba vaše chování. O něčem jsme mluvili. Myslely jsme, že na něj dohlídneš," protočila očima Madison. Nechápala jsem to víc a víc a byla jsem zmatenější a zmatenější.

„Fajn, chápu. Chcete to vyřešit u nás v pokoji? Tady je hodně lidí," zeptal se Black.

„Jo. To bude nejlepší," přikývla Abby, „pak vás najdeme," usmála se na mě a Lily a všichni čtyři odešli.

„To je příšerné! Ony mě tady dotáhnou a pak si jen tak odejdou!" vyjekla jsem naštvaně.

„Ty víš, o čem mluvili?" zeptala se Lily ignorující mé rozčilení.

„Vypadám na to?" uchechtla jsem se.









Kapitola opět dva dny po sobě. Lidi, já se lepším. Každopádně od středy do soboty nejsem doma, takže pokud zítra nebo pozítří nic nevyjde, vyjde nová nejdřív v neděli, protože vážně pochybuju, že něco stihnu předepsat. Takže se omlouvám.

Hope you like it😍

Love you all❤️Barča

"Je to tvůj bratr!" "Už dávno ne!"Kde žijí příběhy. Začni objevovat