"Je to tvůj bratr!" "Už dávno ne!"

Sirius

„Co jste si včera řekli?" zeptala se Lily u oběda. Byla neděle a Sam celé dopoledne ignorovala všechny kromě Abby. Hrozně jsem si vyčítal, že jsem ji políbil. Neměl jsem to dělat. Věděl jsem, že nemohla cítit to samé, ale stejně jsem to udělal.

Flashback:

„Copak potřebuješ?" ozvalo se za mnou a já jsem se otočil

„Je to kvůli mně?" zeptal jsem se.

„Co máš na mysli?" nechápala.

„To, že s náma nechceš trávit čas. Je to moje vina? Je to tak kvůli tomu, že je to mezi náma teď takové divné?" vysvětlil jsem. Bylo to poprvé, kdy jsem to zmínil před ní.

„Možná? Já jen, že je to mezi náma od prázdnin takové zvláštní a já vlastně ani nevím proč. Ta atmosféra mezi náma dvěma je prostě hrozně hustá," sklopila hlavu.

„Promiň," hlesl jsem a hlavu jsem jí za bradu zvednul, „je to moje vina, omlouvám se. Mám tě rád, Sam. Nechtěl jsem, aby ses kvůli mně skoro přestala vídat s Jamesem a ostatníma."

„To je v pohodě," pousmála se, „ty za to nemůžeš."

Chvíli jsme si jen koukali do očí, než jsem ji políbil. Ona mi omotala ruce kolam krku a já jsem si ji za pas přitáhnul jednou rukou blíž. Nedocházelo mi, kolik se toho může kvůli tomuhle pokazit. Byla jen ta chvíle. Všechno pěkné ale jednou končí a tak muselo skončit i tohle. sam přesunula ruce na mou hruď a odtála se ode mě.

„J-já už-už mu-musím j-jít," vykoktala a jsem se pryč.

„Sam," vydechl jsem prosebně a chytil jsem ji za ruku. Chtěl jsem si promluvit o tom, co se stalo a třeba na to klidně zapomenout, ale nechtěl jsem ji ztratit úplně.

„Vážně musím," zašeptala, vytrhla svou ruku z mého sevření a rozběhla se pryč.

„Sam!" zakřičel jsem na ní ještě, ale ona se nezastavila. Netrvalo to dlouho a slzy mi začaly stékat po tvářích. Jen jsem tam tak stál a koukal na schody, po kterých odběhla. Byl jsem jako v tranzu. Nedokázal jsem se pohnout, jen jsem zíral na ty schody a v uchu jsem si nadával.

„Idiote!" zakřičel jsem sám na sebe, když jsem se vzpamatoval a pěstí jsem bouchnul do kamenné zdi.

End of the flashback

„Ono jde spíš o to, co se stalo, když jsme mlčeli," zamumlal jsem.

„Jak to myslíš?" nechápal Červíček.

„My-já-políbil jsem ji," povzdechl jsem si a sklopil jsem hlavu.

„Cože?!" vyjekl Dvanácterák.

„Hlasitěji by to nešlo?" zavrčel jsem.

„Promiň," pousmál se na mě Dvanácterák omluvně, „ale to je přece dobře, ne?"

„To není vůbec dobře," zakroutil jsem hlavou, „je to hrozně špatně."

„Proč?" vyptávala se Madison.

„Utekla," špitl jsem, „spolupracovala, potom se odtáhla a utekla."

„To mě moc mrzí, Tichošlápku," povzdechl se Dvanácterák.

„To je dobré," usmál jsem se smutně, „je to moje vina. Já jen-nechápu to. Proč by spolupracovala, kdyby ke mně nic necítila, ale proč by utíkala, kdyby mě měla ráda víc než jako kamaráda?"

„Políbíš někoho, protože ti to řekne srdce, Siriusi," vysvětlovala Lily, „a utečeš, protože se ozve mozek. Ten totiž dokáže vymyslet příšerné scénáře. Strach, je jedna z věcí, které nám to štěstí berou nejvíce. Vždycky to tak bylo. A řekla bych, že to je to, co Sam v tu chvíli ovládlo. Strach."

„Z čeho má strach?"

„Siriusi," povzdechla si Madison, „podívej se na to z jejího pohledu. První věc je, že v sobě má neustále hrozný bordel. Neustále bojuje sama se sebou. Neví, co cítí. To šlo krásně vidět, když se ji James snažil získat zpátky. Za druhé musíš vzít v potaz, že ji její bývalý kluk podvedl, takže je logické, že se bojí. A poslední věcí je, že si možná, ale vážně jen možná, myslí, že to byl z tvé strany jen zkrat. Znám ji a jsem si jistá, že k tobě něco cítí, ale myslím, že problém je v tom, že si to nechce tak úplně přiznat. Dej jí chvíli čas a potom si s ní promluv. Řekni jí, co k ní cítíš ty."

„Já-asi máš pravdu. Ale co když-co když ke mně přece jen nic necítí?" zeptal jsem se nešťastně.

„Cítí. Tím jsem si jistá," řekla Lily pevně, „a Madison taky."

„Ale co když se přece jen mýlíte?" naléhal jsem na ně.


„Pak byste to museli překonat. Dělat, že se nic nestalo. Tvé city by musely jít stranou," vydechla smutně Lily, „ale to ty víš."

Tak co, lásky? Kapitola měla vyjít už včera, ale potom jsem se začetla do fanfikce, a tak jsem tohle nedopsala. Každopádně opět za všechno děkuju.

Hope you like it😍

Love you all❤️Barča