90 dnů & 90 nocí /Adommy/ ✔️

8. kapitola

Tommy ani ve snu nedoufal, že by něco takového mohl říct jen tak, bez větší přípravy a ještě nevyklepaným hlasem. Tím největším kouzlem bylo asi to, že svá slova nemyslel vážně. Jednou se sám se sebou na něčem dohodl a hodlal to dodržet. A nabídka vztahu mezi to samozřejmě patřila taky. Nemohl ji myslet vážně. Vyřčena být ale musela. V zájmu jeho nedotčeného zadku.

„Opravdu?" zadívala se na něj Cassie se zvednutým obočím. Bylo to tak výmluvné, až se Tommymu orosilo čelo. Možná si měl vybrat jinou holku.

„J-jasně," přikývl. Veškerá sebekontrola byla ta tam. Cassie se napila kávy a ukousla si ze sušenky, co si k ní koupila.

„Tohle přece nechceš, Tommy," přivřela oči. Blondýn je pro změnu vytřeštil. Ano, měl si vybrat jinou holku. Ne tolik důvtipnou.

„Co? Jistě, že chci. Copak bych se na něco takovýho ptal jen tak?"

„A co z důvodu, který ve skrytu duše známe oba dva?" zamrkala Cassie.

„A to?" zabrblal Tommy dotčeně. Cass si založila ruce na prsou a zamračila se.

„Kdybych do tebe byla zblázněná, tak by mě to od tebe moc mrzelo... ale ty víš, že nejsem," ušklíbla se.

„Nejsi?" dělal Tommy hloupého. Cassie mlaskla a dopila svou kávu.

„Tak spusť. Co ode mě chceš. Abych s tebou chodila a donutila tak Adama žárlit?" pokrčila rameny.

„Ne!" ohradil se Tommy. „Nechci, aby žárlil. Chci, aby od tý sázky odstoupil," vydechl Tommy. Cassie pozvedla obočí.

„Jsi si jistý, že jsem ta správná osoba, která to může změnit?"

„Jo!" vyhrkl blondýn. Už v ten okamžik si uvědomil, že by neměl být tak horlivý. Jenže, nebýt ke Cassie upřímný, by bylo horší, než jí mazat med kolem pusy. „Vlastně doufám, že když uvidí, že mám holku, tak to vzdá. Adam si jde vždycky za svým, ale taky dokáže poznat, kdy je čas zvolnit."

„Proč mu prostě neřekneš, že se celibát ruší?" napadlo Cassie. Tommy zavrtěl hlavou.

„Bude si trvat na svým, že se jenom bojím. Nikdy mu nevymluvím, že na kluky nejsem a nebudu. A tohle je jediná možnost, jak mu to názorně dokázat."

Cassie si položila ruce do klína a povzdychla si.

„Vážně si myslíš, že s tebou do toho půjdu? Že budu vědomě vodit za nos někoho tak úžasného jako je Adam?"

„Cože?" podivil se Tommy. Cassie se k němu naklonila blíž.

„No, chceš po mně, abych mu lhala, stejně jako mu budeš lhát ty. Myslela jsem si, že jsem právě poznala dva skvělé kamarády, se kterými bych občas mohla zajít na večeři, nebo na kafe, ale jakmile se Adam dozví, že jsme před ním hráli jen divadlo, skončí s oběma. Jak se mnou, tak s tebou. Copak jsi nikdy neviděl žádný film?" přimhouřila Cassie obočí.

„Viděl, ale vždycky se to tam přece po čase vyřeší."

„Ale ne v reálným životě," rozčílila se Cassie.

„Tak se mnou choď oficiálně," štěkl Tommy. Hůř už to snad ani navrhnout nemohl. Cassie se na něj zadívala zlostně.

„Od začátku oba víme, že by to byla jen parodie na chození, Tommy. Už když jsem poznala, že nás chce dát Adam dohromady, bylo mi jasný, že tohle prostě nepůjde. A ty to víš taky. Jestli chceš holku, tak si ji najdi. Věřím, že bys měl z čeho vybírat. Jsi přece hvězda."