90 dnů & 90 nocí /Adommy/ ✔️

11. kapitola

Pokud šlo o Tommyho erekci, čekání na její povolení zabralo kytaristovi přibližně půlku noci. Ještě ve čtyři hodiny se převaloval v posteli a každou chvíli hypnotizoval svůj klín. Asi si myslel, že vražedný pohled zabere, jeho úd se lekne a dá pokoj. Jenže takhle to spíš vypadalo, že se mu jeho reprodukční orgán vysmívá. A nejen on. Jeho pokoj se mu smál, postel v něm, skříně i pracovní stůl. Smál se mu celý Adamův byt, včetně kuchyně, která byla svědkem té nejtrapnější situace v jeho životě.

Kdyby se mu to aspoň pořád nevracelo. Mysl na to nedokázala přestat myslet. Nedokázala ani na Tommyho rozkaz přepnout na něco jiného. Stále ho cítil. Tam, vzadu... Byl velký, tvrdý a horký... vnímáno přes látku tepláků. Jaký by byl asi doopravdy? Na holé kůži?

Tommy zatřásl hlavou a pro jistotu si ještě vlepil facku. Samozřejmě nebyla velká, přece sám sobě nebude ubližovat. Začínalo mu docházet, proč se svého problému nedokáže zbavit. Nemohl na něj přestat myslet a tělo na to reagovalo fyzicky.

Chvilku po čtvrté šel zkusit studenou sprchu. Pomohlo to, ale jen trochu. Nakonec se vrátil na místo činu a vyndal si z mrazáku nějaké zmrazené maso. To si přes tepláky přiložil na klín a raději se k tomu posadil k jídelnímu stolu.

Hrozně to bolelo, ale vidět, jak erekce pomalinku klesá, byl pohled za všechny prachy. V půl páté konečně ulehl do postele, aniž by na jeho těle cokoliv stálo. Těšil se, že usne během vteřiny jako mimino, jenže jakmile se jeho tělo zklidnilo a mozek začal ještě víc pracovat, scéna z kuchyně se mu vrátila.

„Vypadáš unaveně," zkonstatoval Adam při snídani. Tommy si své tři hodiny spánku nechal raději pro sebe.

„Špatný sny," řekl místo toho. „Máte dneska zkoušku?" zeptal se, aby odvedl řeč od sebe. Adam přikývl a Tommy v duchu zajásal. Jakmile Adam vypadne, půjde to dospat.

„Co se ti zdálo?" zajímal se Adam, když usedal ke stolu. On se na rozdíl od Tommyho vyspal přímo skvěle. Sice měl také erekci, ale vzhledem k okolnostem, při kterých vznikla, ji považoval za příjemnou. Dokonce se mu zdály i hezké sny. Samozřejmě o jeho krásném, blonďatém spolubydlícím.

„Honil jsi mě po nějakým starým domě. Vypadalo to jako scéna z hororu," zalhal Tommy.

„Honil jsem tě?" ušklíbl se Adam. Tommy přivřel oči.

„Jo, se sekerou!" upřesnil to. „A laskavě toho nech. Máme dohodu," připomněl mu dodatek jejich úmluvy o sexuálních narážkách.

„Copak jsem řekl?" zatvářil se Adam ukřivděně. Tommy nad tím mávl rukou. Nemělo to smysl. Jediné pozitivní na tom bylo, že se Adam vrátil do starých kolejí. Vážně si začínal dělat starosti, jestli se něco nestalo.

„Chtěl jsem se tě na něco zeptat," vzpomněl si, jak Cassie říkal, že Adama vyzpovídá, jestli náhodou neselhal.

„Jen do toho," pobídl ho Adam s úsměvem. Poté se zakousl do toustu s máslem a zapil to čajem.

„Než jsi šel včera ven, byl jsi takovej odtažitej a vlastně i několik dní předtím. Mám takový podezření, ale nechci tě obviňovat neprávem, proto se raději ptám. V klidu," Tommy se snažil mluvit co nejklidněji, aby to neznělo vyčítavě nebo provokativně, jenže Adamovy přivírající oči byly známkou toho, že se jeho snaha minula účinkem.

„Máš podezření, ale nechceš mě obviňovat. To zní docela paradoxně, hm?" pozvedl Adam obočí.

„Asi jsem se vyjádřil špatně..."

„Proč se mnou mluvíš jako můj právník?" přerušil ho Adam.

„Jako tvůj právník? Ale já tak přece nemluvím, jen se ti snažím co nejšetrněji sdělit, že mám teorii o tý tvý odtažitosti, to je všechno," zavrtěl Tommy hlavou. Adam složil ruce do klína a povolil i ramena. Sice se snažil na Tommyho působit v pohodě, ale uvnitř byl napnutý k prasknutí. Stačilo pár slov, kterými Tommy začal a hned věděl, o co půjde.