Harmione - Miluješ šprtku?✓

11.

Další den jsme byli profesorkou McGonagallovou svolání do Velké síně.

Aha, tak měl Viktor pravdu. Vážně se bude konat ples.

Tak teď už je to Viktor, vážně?

Zeptalo se mé podvědomí. Jen jsem nad tím pokroutila očima a začala opět vnímat profesorku, která nyní pronesla svojí pověstnou větu.

,,Očekávám od vás kultivované chování, ne že si budete počínat jako parta Pitomých Potácivých Paviánů."

Ovšem když se předváděla názorná ukázka, málem jsem se smíchy udusila.

,,Pane Weasley?" podala k němu ruku. Rozesmátý Harry ho postrčil dál a pak začal náš velkolepý tanec. Ron vypadal jako že ho to strašně baví a ostatní taktéž.

,,Všichni utvořte dvojice..."

***

Celé odpoledne se Harry s Ronem bavili o tom, s kým půjdou. Zatím ani jeden z nich nemá partnerku, já se jim jen podvědomě škodolibě směju. Je docela legrace je poslouchat.

,,...Jestli to takhle půjde dál, budeme na plese jediní, kdo nemají partnerku. Teda, my a Neville," zoufale nadhodil Ron.

,,Jo, ale ten může pozvat sebe," přitakal Harry a společně se tomu zasmáli, jako by to byl kdovíjak povedený vtip.

,,Možná by vás zajímalo, že Neville někoho má." Ano, vím to. Jde s Ginny, se kterou se mimochodem stále nebavím. ,,Jde s Ginny," dodala jsem.

,,No to snad ne, zatraceně, jen to ne..." zaklel Ronald.

,,Hermiono, jsi holka," začal po chvíli ticha. Jeho techniky mě vážně nepřestanou překvapovat.

,,No ne, ty sis toho všiml?" řekla jsem s ironií v hlase.

,,Víš, Rone, já už doprovod mám. A i kdybych neměla...to je jedno."

,,C-co? A navíc, já tě vůbec nechtěl pozvat. Myslel jsem...to, no...že by sis měla v nejbližších době někoho najít, abys mi pak nebrečela na rameno, že tě nikdo nechce."

Ještě jsem ani nestihla zareagovat, Harry mě předběhl. ,,Rone, to-" větu ale nedokončil, protože se až nebezpečně blízko k nám přiblížil Snape.

,,Nerad ruším vaší jistě velmi záživnou konverzaci," zpražil nás svým typicky ledovým pohledem ,,ale opravdu tady nikoho z nás nezajímá, jak žárlíte, Weasley, a nemáte doprovod na ples, Pottere. Takže laskavě dělejte co máte a nevyrušujte," poté si zrakem přeměřil Harryho a odešel.

Já jsem šla odevzdat svou práci.

,,Takovou radost ti neudělám. Věř nebo ne, ale někdo už mě pozval," zamračila jsem se na Rona. ,,A já řekla ano."

S tím jsem odešla z místnosti a nechala tam své dva kamarády litovat se, že nemají patřičný doprovod.

Jeden z nich by mohl mít...ale ten o to nestojí.

V příští kapitole se pokusím psát z Harryho pohledu, tak snad to nějak dopadne :D ještě uvidím, ale něco z toho doufám vznikne.

Linda