Harmione - Miluješ šprtku?✓

25.

Jako už to u mě v poslední době bývá zvykem, je mi na nic.

V ten moment, když jsem tomu ubožákovi řekla co si myslím a následně odešla, jsem moc nepřemýšlela - což je u mě dost nezvyklé. Zní to asi zvláštně když to řeknu já sama, ale vůbec jsem se nezaobírala sebou. To je sice na jednu stranu chválihodné, ale teď mi to připadá spíš hloupě. Nepředpokládám, že by si vzal moje slova k srdci, myslím, že jsem ho tím naopak ještě víc naštvala.

Jak tak nad tím přemýšlím, asi už vím, jak k tomu deníku přišel.

,,Ahoj," přišla do ložnice Ginny s pozdravem, který byl mířený na její kamarádky, určitě ne na mě.

Stoupla jsem si a přistoupila k ní.

,,Co chceš?" zabodla mi do obličeje svůj ledový pohled.

,,Pojď," chytla jsem jí za ruku a vyšly jsme na chodbu.

,,No?"

,,Musíme si něco ujasnit," řekla jsem sebejistě, ,,já chápu, že jsi na mě naštvaná, i když nemáš důvod...ale dobře. Nemusíš se mi mstít. Jestli si myslíš, že mi nedošlo, jak se dostala moje soukromá věc do cizích rukou, tak jsi na omylu. Vím, o co ti jde, takže ti chci jenom říct, abys s těmito hloupými pokusy o pomstu přestala. U mě jsi definitivně skončila, stejně jako já u tebe už před nějakou dobou," dokončila jsem svou řeč.

Zaraženě stála na místě a tvářila se překvapeně.

Nechala jsem jí tam rozhodla se vyrazit na večeři.

Cestou jsem potkala Harryho s Ronem, takže jsme šli společně.

,,Stejně to nechápu," promluvil po dlouhém mlčení Ron.

,,Co myslíš?" zeptala jsem se nezaujatě a dál se věnovala vařící polévce stojící přede mnou.

,,Člověk sní o holce, a ona se před ním najednou zjeví a chce se s tebou líbat...Taky bych chtěl mít takový štěstí, Harry," přičemž jsem odtrhla pohled od polévky a Harry sebou trhl.

,,Ronalde!" řekla jsem tak nahlas, až po naší skupince hodilo několik studentů a dokonce i profesorů polekaný pohled.

Nervózně jsem se skrčila. Co to sakra zase vyvádím?

,,Co je? Vždyť je to pravda...Moment. Ty jsi u toho vlastně nebyla. Tak to nevíš, že náš Vyvolený se před pár hodinami předvedl s krásnou Cho Changovou. Měla jsi je vidět, fakt to stálo za to...Klidně ti povím, jak to probíhalo, od začátku do-"

,,Ne, díky," naštvaně jsem vstala od stolu a chystala se k odchodu.

,,Počkej Hermiono! Přeci se nemusíme bavit o tomhle," chytil mě zespodu Harry za ruku.

Podívala jsem se dolů, a při pohledu na naše spojené ruce mi naskočila husí kůže.

Oči jsem posunula o trochu výš, k jeho obličeji. Už zase jsem propadla jeho kouzelně zeleným očím. Chvíli jsem se soustředila jen na ty dva smaragdy, když jsem konečně probrala ze snění a došlo mi, že se vlastně ještě pořád držíme za ruce, trochu jsem se odtáhla.

Nechápavě se na mě podíval a já jsem si místo jakékoliv smysluplné reakce sedla zpátky.