Harmione - Miluješ šprtku?✓

12.

Harry

Ples se koná už dnes a já stále nemám s kým jít, stejně jako Ron.

Rozhodl jsem se svěřit se Siriusovi se svými starostmi a poslat mu dopis. Při cestě do Sovince jsem se s někým srazil. Při pohledu na to, s kým mám tu čest, mi začalo být trapně.

Setkali jsme se vchodu, kde jsme chvíli zápasili, kdo projde jako první.

,,Em, Harry? Dávej na těch schodech pozor, nahoře je námraza," řekla dotyčná. Cho.

,,Jasně," zasněně jsem jí pohlédl do očí a přitom si uvědomil jednu věc.

Už pomalu odcházela. ,,A Cho?!" zavolal jsem na ni. ,,Ano?" sladce se usmála. Její úsměv zbožňuju.

,,Chtělabyssemnounatenples," vypadlo ze mě.

,,Uhm, promiň, co jsi říkal?"

,,No, víš, jenom jsem se chtěl zeptat, jestli...bys se mnou, to...nechtěla jít na ten ples?" hluboce jsem vydechl. Nervózně jsem se jí podíval do očí.

,,Aha. Já, Harry, mrzí mě to, ale někdo už mě pozval. A já...no...řekla jsem ano. Je mi to vážně moc," odmlčela se ,,moc líto." lítostně na mě pohlédla.

,,Jo, to je v pohodě." Cítil jsem se tak poníženě.

Cho odešla a já tam jen přitrouble stál. Bylo mi na nic. Proboha. Přemohl jsem draka, ale pozvat holku na ples, to nedokážu. Jak pošetilé.

Sebral jsem se a konečně udělal to, proč jsem sem přišel. Dopis pro Siriuse jsem odeslal a vrátil se do společenské místnosti.

Tam na mě čekalo milé překvapení.

,,To bude v pohodě, Rone. Uklidni se." seděla u, z nějakého důvodu, vyplašeného Rona Ginny.

,,Co se stalo?" zeptal jsem se.

,,Pozval na ples Fleur Delacour."

,,A co ona?" odpověď jsem samozřejmě tak nějak předpokládal, přesto mi to nedalo.

,,Odmítla ho," řekla s jistotou v hlase Hermiona, ani nevím jak se tam zjevila.

Ron se nesouhlasně zakroutil.

,,Souhlasila?!" překvapeně vyjekla. ,,Nebuď pitomá. Šla zrovna kolem mě. Víš jak rád na ni koukám," načež jsem přikývl ,,neovládl jsem se. Prostě jsem na ní zařval," zahanbeně se skrčil.

***

Připravoval jsem se na ples. Na sebe jsem hodil nějaký společenský hábit a učesal se. Nic zvláštního.

Ron na tom byl poněkud...hůř. To nic nemění na tom, že trapní jsme byli oba.

Když jsme dorazili na místo, sál byl už hodně plný.

Nakonec jsme přistoupili na poslední možnost, která zbývala. Dvojčata Patilovy.

Chystal jsem se s Parvati přesunout, ale samotná moje společnice mě přerušila.

,,Ta vypadá nádherně."

,,Jo, vypadá," řekl jsem nepřítomně, aniž bych věděl o kom je řeč. Vlastně jsem tím mířil na Cho, která stála opodál.

Otočil jsem se ke schodům, kde jsem spatřil krásnou dívku. Měla na sobě modré šaty až na zem a nádherný účes. Byl jsem jako v tranzu a až při bližším pohledu do jejího obličeje mi došlo, kdo to je.

Poprvé jsem zkusila psát z Harryho pohledu, a...moc nevím, co si o tom myslet. Každopádně bez toho by to prostě nebylo ono, takže plánuju sem občas ten jeho pohled přidat.

Linda