Harmione - Miluješ šprtku?✓

26.

,,Můžeš mi říct," řekl Ron cpající se kuřetem, ,,co tě na tom tak vytočilo?"

A je to tady. Další lži jsou na cestě.

,,O to vůbec nejde. Zvedla jsem se, protože se mi chtělo...ehm...na záchod," namítla jsem. ,,A navíc už to dávno vím, zas taková novinka to není."

,,Cože? Jak?" překvapeně na mě zíral.

Harry, který se doteď nezapojoval do konverzace, se na mě podíval. On ví, že jsem je viděla. Čekal, co řeknu. Asi si to celé domyslel a...je to v háji.

,,To není důležité. Prostě jsem to někde zaslechla," snažila jsem se z toho vykroutit.

,,No jo, v Bradavicích se nic neutají," podotkl a já jsem ráda, že se v tom dál nešťoural.

,,Ticho!" zahřměl Velkou síní Brumbálův hlas.

Všichni jako na povel přestali jíst a začali se plně soustředit, co přijde dál.

,,Takže, na začátek bych chtěl říci, že pro vás mám dvě zprávy. Obě se týkají toho stejného a jak už asi některým z vás došlo, jde o Turnaj tří kouzelníků. Zaprvé -
třetí úkol: ten se bude konat za dva týdny. Informuji vás takhle nezvykle brzo proto, že poslední úkol je nejnáročnější a váš profesor Obrany proti černé magii společně se mnou jsme se shodli, že bude lepší vám to říct předem s trochu větším předstihem, abyste měli možnost se co nejvíce připravit - především psychicky.

Druhá informace lehce vyvracuje tu první, protože se nečekaně trochu změnila pravidla. Jelikož jsou letos šampioni namísto tří čtyři, vše se poměrně zkomplikovalo. Bylo nám nařízeno opatření, které v podstatě kompenzuje nastalou situaci. Abych to zkrátil, šampioni jsou čtyři - a tím pádem budou nakonec i čtyři úkoly... Děkuji všem za pozornost, a vychutnejte si zbytek večeře!"

***

Upřímně? Ta zpráva od Brumbála mě hodně překvapila. A ne v dobrém slova smyslu.

To si snad neuvědomují, že tohle není jen nějaká dětská hra?!

,,Tohle není normální. Oni nejsou normální...Jak to Brumbál mohl povolit?" chodila jsem po společenské místnosti sem a tam s rukama založenými v bok. Vztekem jsem chtěla přinejmenším do něčeho kopnout.

,,Hermiono, tebe se to přece netýká," zarazil mě Ron.

,,Ale samozřejmě že se mě to týká. A tebe snad taky? Co je věc Harryho, to je i naše věc," řekla jsem už o něco klidněji.

,,Jo, to souhlasím. Ale myslím, že Harry má teď jinou psychickou podporu," pokrčil rameny.

,,Jak to myslíš? A...moment," zamyslela jsem se, ,,kde vlastně je?" Byla jsem tak rozčílená, že mi ani nedošlo, že tu důvod mých aktuálních starostí není.

,,Nevím, ale můj instinkt mi říká, že někde randí s nejmenovanou kráskou," zasmál se.

Zalapala jsem po dechu.

,,Tak to se tvůj instinkt mýlí," zamračila jsem se. ,,A právě jsem si vzpomněla, že vlastně musím zajít ještě do knihovny."

Nečekala jsem na odpověď a svižně se rozešla směrem k Buclaté dámě.

,,Ptakopysk," rychle jsem řekla heslo a stejným tempem pokračovala na schodiště.

Kde by sakra mohli být?!

Prošla jsem snad celý hrad a nikde nikdo. Zbývá doslova polední místnost - Koupelna prefektů.

Ano, je to sice poslední možnost, ale zato nejméně pravděpodobná. Co by tam dělali?

Vím, že to v této koupelně Harry zná. Vlastně už tu byl, když se pokoušel vyřešit záhadu s vejcem. Řekl o tom jen mně a Ronovi.

Bylo mi trochu blbé tam jít, přeci jen tam může někdo být a to není zrovna situace, do které bych se toužila dostat. Ale na druhou stranu bych prostě neměla čisté svědomí, kdybych se tam nepodívala.

Řekla jsem heslo, které znám díky určitým "kontaktům" s prefekty.

Pomalu se s vrzáním otevřely dveře a já nervózně vstoupila dovnitř.

Nádech, výdech. Jaká je šance, že tam někoho potkám? Nulová.

Naskytl se mi pohled na velikou vanu, která by se dala nazvat bazénem. Naneštěstí byla plná vody s pěnou.

Srdce se mi rozbušilo a zamrzla jsem na místě.

To nemůže být pravda.

Začala jsem uvažovat nad dvěmi věcmi: buď se prostě otočím a odejdu pryč dřív, než zjistím, kdo ve vaně je anebo...samozřejmě jsem se rozhodla pro tu druhou, horší variantu.

Rudá a se zavřenýma očima jsem zvedla obličej výš.

,,HERMIONO!?" vyjekl mně moc dobře známý hlas.

Vyděšeně jsem vytřeštila oči.

,,H-Harry?"