WHO I AM? Forgotten |2| (AVENGERS FF)

#4

Vzbudila jsem se a všimla si že něco není v pořádku. Bylo to tu rozházeně, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Udělala jsem si kávu a popíjela jí. Najednou jsem něco za mnou uslyšela, pila jsem kafe jakoby nic.

Chvíli bylo ticho ale já odhodila hrneček a popadla zbraň ze stolu. Namířila jsem jí za mě a uviděla nějakýho chlapa a měl na sobě obleček z osmdesátek. Kdo to je?

,,Kdo jste, co chcete?" Zeptala jsem se a stále na něj mířila a nepřestávala. On měl ruce nahoře a snažil se situaci uklidnit.

,,Jsem Steven Strange." Řekl a já svěstila zbraň a uvědomila si kdo to je.

,,Vy jste Doktor Strange!" Řekla jsem a on kývl, já odhodila zbraň a ukázala na něj směrem ať se posadí, nevěděla jsem co chce ale i tak jsem byla připravená cokoliv udělat.

,,Ještě jsem přivedl někoho." Řekl a luskl prstem, přede mnou se objevila blonďatá dívka, Carol Danvers. Hned jsem se zvedla a objala jí, ona mi objetí oplatila.

,,Co se stalo?" Zeptala jsem se a namířila si pohled směrem k Strangovi. On povzdychl.

,,Nějdo Avengers a tebe přenesl do této reality. Snaží se najít, kámen bez jména. Kámen který imituje všechny kameny nekonečna. Nevím proč si ty něco jako jediná pamatuješ ale každopádně jsme ti přišli pomoct se vrátit protože jsme sem přišli a nemůžeme se odsud dostat." Vysvětlil mi situaci Strange. Já jenom kývla a sedla si.

,,Takže mi říkáš že nějakým záhadným způsobem Avengers přišli o svoje vzpomínky a já si všechno pamatuju? To není super.." řekla jsem, přemýšlela jsem z toho jak celá tato situace dopadne.

Steven Strange jen pokýval souhlasně hlavou a já se zvedla, vydala jsem se směrem k lednici.

,,Sakra." Zaklela jsem a plácla se do čela, hned ke mě přiběhl Strange a Carol.

,,Co se stalo?" Zeptali se oba na ráz. Já vztekem praštila s ledničkou.

,,Nekoupila jsem mléko a ani pečivo." Řekla jsem a vzala si koženou bundu.

,,Nepotřebujeme." Řekla Carol ale já jen prokorutila oči a šla k mé motorce.
Nasedla jsem si na ní a vyjela do ulic. Oboje tam bylo ale já potřebovala čas na vydýchání toho co se teď stalo.

Zabočila jsem do nějaké ulice a vystoupila, vzala jsem so cigaretu a začala protahovat. Najednou se přede mnou objevil Strange a Danversová.

,,Pečivo a mléko?" Zeptal se Strange a já prokroutila oči a zahodila cigaretu. Najednou na mě někdo namířil zbraň. Já se na něj v okamžiku otočila. Melanie?

,,Myslela jsem že je to jiná realita, co tu děla?" Zeptala jsem se. On chvíli přemýšlel.

,,Nejspíš považovali za hrozbu i jí a tak ji sem přenesli." Prohlásil, nemůžu ji jen tak zastřelit, však ale nevšimla jsem si znaku HYDRY. Půjdu s ní.

,,Ona nás nevidí, zatím co vás do tuté reality přenesl někdo tak nás jsem přenesl já." Řekl a já jen kývla a zvedla jsem ruce, oba se na mě divně dívali. Netuším co chce dělat ale nechci aby mě někam odvedla.

,,Ahoj." Řekla jsem a snažila se jí hodit normální pohled. Jenže to spíš vypadalo víc nervózně než normálně. Rozhodla jsem se to neřešit ale ona vzala vysílačku. 

,,Našla jsem Elisabeth Arinu Blue, příkazy?" Optala se a já jen prokroutila oči a mávla prsty a vysílačka odletěla. Ona se na mě vystrašeně podívala. Já se jen usmála. Ona se proti mě rozeběhla a pokusila se mi dát pěstí. Já však její ruku prokroutila a schodila jí na zem.

,,Našla si Elisabeth Arinu Blue... gratuluji." Řekla jsem a pustila jí, ona ležela na zemi a já jí zvedla. Ona se na mě vystrašeně dívala. Já se jen usmála. A poukázala ať jde za mnou, ona na mě však jen nevěřícně dívala.

,,Musím ti něco ukázat." Řekla jsem a povzdychla si. Vzala jsem jí za ruku a ona se chtěla oddtáhnou ale já jí propálila pohledem.

,,Promiň." Řekla jsem a dotkla se jejích spánků. Ona na mě dívala jako bych byla vrah ale popozvedla obočí protože nevěděla co budu dělat. Já zavřela oči a začala se co nejpřesněji se soustředit na její vzpomínky. Cítila jsem opět modrou mlhu kolem sebe. Byl tu úžasný ale bolestivý pocit.

Začala jsem křičet protože jsem to už nezvládala. Dokázala jsem jí dát jen jedinou vzpomínku která byla nejblíž. Poslední vzpomínka kterou si pamatuji. Ale hned když jsem otevřela oči tak jsem spadla na zem.

,,Co si- Jak si to- Co si mi to provedla?" Nedokázala popadnou slovo či dech, radši se opírala o zeď protože podle mě i toto na ní bylo moc.

,,To se stalo." Řekla jsem a pomyslela na to jak jsme zachraňovali Empire State Building.

,,Ne, nepamatuju si to. Lžeš!" Zakřičela a já se na ní jen soucitně dívala. Nevěděla jsem co jí říct ale najednou jí Carol bouchla přes hlavu.

,,Co to sakra?!" Zeptala jsem se a dívala se vyděšeně na Carol. Ona jen nahodila ten její úsměv.

,,Co? Myslela jsem že to pomůže." Řekla a vzala jí do náruče.... Jenže jak jí dostanem ke mě domů?

,,Kam jí chceš?" Zeptala jsem a já se na ní zamračila.

,,Ke mě domů" Řekla jsem a ona kývla a někam odletěla. Proč taky neumím lítat? No, v podstatě umím ale to je jedno.

Strange si zase začal dělat ten jeho portál a nabídl mi abych šla s ním já však ukázela na motorku a on chápavě kývl, vydala jsem se ke své motorce a nasedla si na ní. Jela jsem směrem k domu a přemýšlela co bude dál...