WHO I AM? Forgotten |2| (AVENGERS FF)

#28

Já- moje matka je Piercová! Ne... nemůže být. Proč by se Tony vyspal s někým takovým?

,,Musíš se k nám přidat." Řekla. Já se pousmála. Všem jde o to samé. Abych se k nim přidala. Ale já už jsem u SHIELDu.

,,Ne." Řekla jsem zvedla se a zapíchla jí střep který jsem svírala v ruce do ramene. Ona sykla bolesti a já hned vyrazila dveře a vyběhla jsem z jídelny. Okamžitě jsem probíhala chodbama a hledala kancelář 302.

299

301

203!

To tu je jako přes dvěstě kanceláři. Kde to vzali. Kde vzali na to tolik lidi? Neměla bych ztrácet čas přemýšlením. Pomyslela jsem si a rychle vběhla do kanceláře.

*Pohled třetí osoby*
Starkovo dcera běhala po základně HYDRY nikde v Rusku zatím co jí všude naháněli bodyguardi a agenti. Byla v kanceláři kde měla najít složky s novou zbraní která by mohla přivést jejich spásu a vládu nad celou planetou a stálo by to zničení SHIELDu.

Mezitím co ona prohledávala kancelář agenti kontrolovaly stav Amelii Piercové i když byla plně v pořádku. Byla jedna z nejdůležitějších jelikož to byla mladší sestra Alexandera Pierce.

,,Viděli jsme jí v západním křídle u kanceláří!" Ozvalo se do vysílačky položené na stole u jednoho vojáka. On si jí hned vzal do ruky.

,,Rozumím jdu tam s jednotkou 27" Odpověděl a kývl na jednotku plnou mužským vojáků, oni zpozorovali jeho gesto a vydali se k západnímu křídlu.

,,Sakra!" Bědovala Vanessa jelikož vyházela kancelář a nic nenašla. Pohodila rukama jako malé dítě a zakoukala se na míň zabarvenou část stěny.

Hned k jí v rychlosti na čtyřech přilezla a zatáhla jí dozadu, stěna odpadla jak domino a jí se naskytl pohled na složky. Na složky co celou dobu hledala.

Začala se radovat a rychle se postavila. Teď už se jenom dostat. Přemýšlela nad idelálním nápadem ale z toho jí vyrušilo proboření celé zdi na které původně vyseli dveře.

,,Zvedni ruce! Polož složky! Lehni si!" Zakřičel jediný voják který trochu ovládal angličtinu a Vaness to jen zmateně pozorovala. Oni na nějaký ruský příkaz nabili zbraně.

Bylo jich šest. Šest vojáků kteří na ní míříli s nabitími zbraněmi a neměli žádné smilování.

Ona na to ale okamžitě zareagovala, zvedla obě ruce a hned je odhodila. Úplně všechny. Lekla se tak silného působení svých schopností ale nebyl čas to řešit.

Okamžitě vyběhla ven přes rozbořenou zeď a vyskočila bez rozmýšlení z okna. Nevěděla výšku budovy. Stále v rukou držela ty složky.

Uvědomila si že padá z 500 metrové výšky. Hned začala panikařit ale stihla se před zemí ubrzdit.

Okamžitě sedla do prvního auta které uviděla a svojí sílou ho nastartovala. Hned jsem se rozjela pryč. Jela hrozně rychle a agenti jí ale neviděli byla mimo budovu. Mimo pozemek HYDRY.

*Pohled Vaness*
,,Mise splněna." Řekla jsem do sluchátka a jela zpět. Zpět na základnu, zpět za rodinou.

****
,,Co tě to napadlo?!" Křičel na mě Tony a dával mi výklad v obýváku.

,,Jet na misi jelikož jsem Avenger?" Odpověděla jsem a věnovala se víc televizi než jeho nepovedenému rodičovskému výkladu.

,,Zítra už jdeš do školy." Oznámil a já kývla a odešla do pokoje. Asi chtěl ještě něco namítnout ale já už opouštěla místnost.

Dívala jsem na svoje hodinky když v tom jsem do někoho vrazila. Okamžitě jsem zvedla svůj pohled.

,,Měl bys do mě přestat narážet." Pousmála jsem se na Petera který do mě právě vrazil.

,,Omlouvám se." Řekl a já jen okamžitě kývla hlavou, nechtěla jsem aby se cítil nějak vinen.

,,Dáme pizzu a seriály?" Snažila jsem se nějak vyhnout hrobovému tichu a s úsměvem kývl.

,,Nekoukneme na End of the fucking world?" Navrhla jsem první co jsem slyšela ve škole. Všichni si o tom povídali.

,,Můžeme." Řekl a já spustila film. On mě obíjmal kolem pasu. Strašně krásně voňel. Ach jak já miluju tu jeho vůni.

,,Miluju tě." Špitla jsem a čekala na jeho odpověď. Nepamatuju si źe bych mu to kdy řekla. (Ale teď vážně si nepamatuju jestli mu něco takovýho řekla)

,,Cože? Řekni to znovu." Řekl a usmál se. Já polkla nadechla se a zoopakovala ty slova.

,,Petere Parkere, miluji tě."