WHO I AM? Forgotten |2| (AVENGERS FF)

#23

Hned jsem se vzbudila. Kdo je to strážkyně? Ptala jsem se sama sebe. Doufám že-

Rychle jsem vstala z postele až se mi zamotala hlava a vyběhla směrem ke knihovně.

Začala jsem hledat knihu kterou jsem tu dřív viděla. Nemohla jsem sk vzpomenout na název. Vybavoval se mi jen ten obraz. Byl mi teď tak povědomí.

Hledala jsem už skoro dvě hodiny ale marně, jakoby tu ta kniha vůbec nebyla. Jakoby odcupitala pryč.

,,Potřebuju sprchu." Řekla jsem si když jsem si uvědomila že jsem zpocená jak prasátko.

Vyšla jsem z neutrálním pohledem z knihovny a šla směrem k mému pokoji. Agenti na mě vystrašeně dívali. Asi protože jsem byla v pyžamu a zpocená ale to je taky jedno. Okamžitě jsem v mem pokoji vlezla do sprchy a začala se umývat.

Obmotala jsem kolem sebe ručník a vyšla s koupelny. Uviděla jsem Perera. Hned jsem si ručník pevněji chytla u těla.

,,Ahoj." Řekl a byl červený jak rajče. Já se nad tím musela pousmát. On na mě jen roztomilé koukal.

,,Ahoj, co tu děláš tak brzo ráno?"  Zeptala jsem se a stala stále na místě. On rychle odvrátil pohled a konečně na mě přestal zírat.

,,Už je jedna hodina odpoledne." Odmlčel se a já skoro upustila ručník.

,,Už?!" Zakřičela jsem a začala Petera vyvádět z mého pokoje. Rychle jsem za nim zavřela dveře a vzala si na sebe černé legíny a bílé tílko. Hned jsem zase otevřela a vtáhla ho dovnitř. On se smál na plný kolo.

,,Jdeme trénovat?" Zeptal se mě a já kývla. Vyšli jsme z pokoje a namířili si to k tělocvičně.

,,Nechci ti ublížit." Řekl a mě hlavou proběhl moment přesně před tím než na mě a Mel všichni zapomněli.

,,Tohle už jsme zažili." Řekla jsem a on pozvedl obočí a já se nad jeho výrazem musela pousmát.

Rychle jsem k němu vyběhla a on mě chtěl ranou zastavit ale já mu chytla ruku a přehodila ho přes záda a darovala mu pěkný úšklebek.

,,Jak si to-" Zeptal se, nebyl asi zvyklí aby ho porazil někdo mladší. Já jen pokrčila rameny a chtěla mu pomoct ze zvednou on mě však stáhl dolů a já tím pádem skončila na jeho hrudi. Cítila jsem jak se červenám.

,,Petereeee." Šeptla jsem a schovala svoji hlavu do jeho hrudi, on se nade mnou jen uchechtnul já se na něj podívala a zpražila ho pohledem.

,,El!" Zakřičela Wanda a já se hned zvedla. Ona vešla do místnosti.

,,Pojď jdeme trénovat tvoje schopnosti." Řekla a já kývla a darovala jsem Peterovi radostný úsměv a opustila ring.

****
,,Chci aby si zvedla všechny ty knihy." Řekla a já kývla. Zvedla jsem ruku a začala se soustředit a knihy se pomalu zvedli. Já si s nima ve vzduchu pohazovala a hrála si s nimi.

,,Polož je od největší k nejmenší." Řekla a já poskládala z knih menší věžičku která vypadala jako polo pyramida.

,,Výborně." Řekla a usmála se. Já kývla. Ona se zvedla ze židle a já jí pozorovala. Ona šla naproti mě.

,,Budu po tobě střílet plastově kuličky a ty se je snaž zachytit svojí schopností." Řekla a já polkla a kývla. Ona si vzala falešnou zbraň a začala po mě střílet. Já se naplno soustředila protože stále jsou ty kuličky malé. Začala pomalu já pomalu zvedala ruce a okolo kuliček kousek od mého těla as oběvila modrá záře.

Už to bylo rychlejší a mě to dávalo práci. Stále jsem to ale dávala. Moje ruce vypadali spíš jak nějaký taneček. Kolem mě byla tolik modré barvy že jsem se soustředila jen na ní. Wanda už střílela jednu za druhou. Jednu jsem zachytila přesně před mojí hlavou. Už mi docházela energie tak jsem si přitáhla její zbraň a namířila na jí.

,,Si vážně dobrá." Uznala a já hodila zbraň jí zpět. Ona jí včas zachytila a já jí děkovně kývla a darovala jí úsměv.

,,Už máš volno." Řekla a já kývla a odešla jsem do kuchyně. Měla jsem celkem žízeň tak jsem si nalila kolu a dala do toho trochu rumu. Naštěstí tu nikdo není, alkoholu ještě nemám.

,,Co to máš?" Zeptal se Peter který přišel zrovna když jsem se napila. Já se na něj otočila.

,,Kolu." Odpověděla jsem jednoduše a on kývl. Já si jen povzdychla a rychle to dopila.

,,Kde jsou ostatní?" Zeptala jsem se Petera a on se na mě nevině podíval a posadil se k ostrůvku.

,,Na misi." Řekl a já kývla on se na mě jen jemně usmál. Já mu úsměv oplatila.

,,Jdeme koukat na film?" Zeptal se a skočil na pohovku. Já jen souhlasně kývla a skočila za ním.

,,Na co chceš dívat?" Zeptala jsem se a dala mu ovladač. On chvíli přemýšlel.

,,Star Wars?" Zeptal se a já kývla. Moc dílů jsem neviděla... film začal a já ho pozorně sledovala.

Lehla jsem si a dala hlavu na Peterovo klín. Jemu to moc nevadilo. Pomalu postupem času jsem zavírala oči až jsem nakonec usla. V Peterovo náruči.

Tak tady máme další část, děkuji moc lidem kteří komentují a hlasují mé knihy. Jsem za to ráda.

-E.Š.