Vzala jsem si na sebe svůj starý oblek aby se mi ten novej neroztrhal, na to jsem si dala bílý svetr a modré džíny. Bylo šest večer a Fury předpokládal že by mě teď mohli unést. Šla jsem do nejprázněnší ulice a jen tak se tam procházela. Doufala že mě někdo popadne.
,,Teď půjdeš s nama...."
****
Seděla jsem ve své cele. Hrála jsem si s prstama a psala SMSku Furymu že jsem na místě.
,,Chco vidět svojí matku!" Zakřičela jsem na hlučnou chodbu a všichni sklapli k mé cele přišel nějaký chlap.
,,Uvidíš ji až bude čas." Z jedné strany jsem byla šťastná ale vadilo mi že Fury měl pravdu a moje matka pracuje pro HYDRU... možná tu není dobrovolně. Řekla jsem si.
,,Pojď." Zbudil mě někdo z mého myšlení a vytáhl mě za vlasy na nohy. Já jen bolesti sykla.
,,Slečna Starková nám řekne informace o SHIELDu." Řekl slizce a usmál se. Já jen prokroutila oči. On mě dovedl do bílé místnosti a když myslím bílé. Je to bílé. Hodil mě a připoutal mě k bílé stěně.
****
Seděla jsem tu už asi tři hodiny a docela mě to psychologicky drtilo. Alespoň mi ještě nekrvácí nos, pousmála jsem se nad svojí myšlenkou.
,,Čemu se směješ?" Prskl na mě Pierce který právě přišel do místnosti. Ach bože nenávidim ho.
,,Tak mi řekni slabinu tvého otce!" Zeptal se, jakože tuto by každému idiotovy došlo. Samozdřejmě že Pepper a já.
,,Jak to mám vědět ty debile?" Prskla jsem a schytala od někoho jiného ránu do obličeje, to jsem čekala že mě bude mlátit samotný Pierce? Ne on nebude dělat špinavou práci.
,,Captain America." Zeptal se. Ale já se s nim nebavím jak to mám vědět? Bože něco kecni.
,,Nemá rád gumové kačenky." Řekla jsem a on mi vrazil pěstí do oka. Jauuuj moje roztomilý oko!
,,Natasha." Řekl. Ona nemá rada když někdo ubližuje dětem. I nejsilnější špión má slabiny.
,,Fuj no tak o tý zrzce vím taky úplné hovno." Docela mě zabolelo že jsem řekla fuj a hovno v jedné větě kde je i jméno Natasha.
,,Wanda Maximoff." Řekl. Ta se bojí i Visiona ale tomu se jen tak nic nestane. Je strašně milá takže asi se taky boji o děti to by se jim obě mohli vzdát.
,,Červené Barvy." Odpověděla jsem to první co mě napadla a opět rána ale tentokrát do břicha.
,,Nemá to smysl." Povzdychl si a já se na něj zakřenila. On furt držel svůj zamračenej obličej.
,,Thor." Tak to teplem nevím vždyť je to bůch vy idioti. Bože něco řekni.
,,Jo toho nemám rada, bojí se moderní techniky." Řekla jsem a on si to napsal. To opravdu? Lol.
Co asi děla Melanie? Napadlo mě tak narychlo. Musí být vyděšená jestli se mi nic nestalo. Už mě od tich pout bolí ruce ale slíbila jsem Furymu že misi dokončím.
,,Chceme vědět kde bude zítra Fury." V kanceláři se mnou. Řekla jsem si v hlavě. Kdybych teď mohla tak pokrčím rameny.
,,Nevím, nevěří mi." Vymyslela jsem to první co mě napadlo. Věří mi a já věřím jim.
,,Chceme zpět tebe jako Blood Rain." Řekl a mě se udělalo zle. To jméno jsem dlouho neslyšela. Strach z tohoto jména vyprchal jako to jméno ze mě.
,,Ta se nikdy nevrátí." Prskla jsem. On my dal ránu do stehna. Auuuu. Já jsem se tam včera škrábla.
,,Ne dokud neuvidim svoji matku." Řekla jsem a ušklíbla se, on si jen povzdychl.
,,Jeden z našich vás večer dovede do kantýny kde bude vaše matka." Řekl a já v hlavě jásala, ještě zjistit něco o té tajné zbrani.
Hned jak opustil místnost mě jeho kumpán odvedl zpět do mé čelí a hodil mě tam. Já naneštěstí skončila rukou na střepu. Viděla jsem jak mi z ruky teče krev když jsem se na ní však podívala nebyla tam ani stopa po nějaké ráně. Vzala jsem si střep do kapsy, sice mám nůž a malou vysílačku v uchu ale i tak se to muže hodit.
,,Agentko Starková hlašte se." Ozval se mi Furyho hlas v uchu až jsem se lekla. Okamžitě jsem si zapla mikrofon.
,,Jsem na místě. nemohu mluvit." Šeptla jsem snadně a sedla si na podlahu a opírala se o zeď.
Dalších pár hodin se nic nedělo a věřte mi že je to dlouhá doba ještě když to tu tak smrdí. Chodila jsem po místnosti, povídala si z místnosti. Mlátila do zdi. Kopala do postele. Moje zábava za celých pár hodin, dokonce jsem i tím nožíkem vyrívala své jméno do zdi.
,,Jdeme?" Ozval se hlas který právě přišel a já jen kývla. Vzal mě za rameno a táhl mě přes dlouhé chodby. Poslušně jsem vedle něho šla jak pejsek.
Zastavili jsme před velkímy dveřmi. On je otevřel a mě se pohled naskytl na velkou jídelnu. On mě odvedl ke stolu úplně vzadu.
,,Počkej tady." Řekl a já kývla a sedla jsem si. Netrvalo to dlouho a přede mě si sedla.
,,Takže ty jsi moje dcera..." Řekla..
,,Vy jste Piercovo sestra! Amelia Pierce!"....
ČTEŠ
WHO I AM? Forgotten |2| (AVENGERS FF)
Aksi|What if we forget?| Vanessa Stark, její jméno je jenom část jejího života. Ještě když jste v jiné realitě a všichni má vás zapomněli. Ještě když vaše jméno je teď váš jediný problém. |Avengers FF|
