|What if we forget?|
Vanessa Stark, její jméno je jenom část jejího života. Ještě když jste v jiné realitě a všichni má vás zapomněli. Ještě když vaše jméno je teď váš jediný problém.
|Avengers FF|
Alespoň mužů něco zjistit na víc. Ale nesmí na mě přijít.
,,Zavedu vás do pokoje." Řekl a připravoval se že nás odvede pryč však já ho zastavila.
,,Vím kde to je." Řekla jsem a rozešla se vztříc svému bývalému pokoji, otevřela jsem dveře a zalehla si do postele.
Začala jsem si hrát s mími schopnostmi mezi mími prsty. Přitáhla jsem si knihy a začala s nimi levitovat. Dělala jsem to asi půl hodiny a pak jsem na sebe hodila lepší oblečení.
Všechno bylo černý až na modré džíny. Samozdřejmě tmavě modré. Mám rada černo modrou, je to prostě moje barva. Seděla jsem na posteli a snažila se meditovat.
Z mého transu mě probudilo až hlasité zaklepání na dveře. Okamžitě jsem otevřela oči a rozhlédla se po místnosti.
,,Dále!" Řekla jsem víc hlasitěji a do místnosti vešel Tony. Já jen prokorutila oči a čekala co bude hodit. On po mě hodil takový oblek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vypadal jako Natashi akorát na rukou měl speciální tlumiče abych si něco s mimi schhomnosti neprovedla z rukama.
,,Děkuji." Řekla jsem a on kývl a opustil místnost. Já okamžitě vešla do laboratoře a začala si stahovat svůj nový oblek do náramků aby se mi hned objevil na těle. Začala jsem stahovat data a pracovat na tom.
,,Kde si se to naučila?" Zeptal se Tony který stál nejspíš za mnou.
,,Mám to v rodině." Odpověděla jsem a stále se věnovala mé práci. Náramek jsem udělala lehký. Byly dva a byli z vibrania. Byly samozdřejmě modré.
,,Nevadí vám že jsem si tam nainstalovala JARVISE?" Zeptala jsem se a instalovala oblek do náramku.
,,Ne." Odpověděl a já kývla a nasadila si náramek na ruku. Okamžitě jsem to zkusila. Měla jsem na sobě hned svůj oblek.
,,Páni." Vydechl se a pousmál se. Dokázala jsem vymyslet novou technologii!
,,Tak to mě musíš naučit!" Začal vyvádět jak malá holka a skákat po celý místnosti, já jen kývla.
,,Ale až zítra dneska už je pozdě." Odpověděla jsem a on kývl. Stiskla jsem druhý náramek a zase na sobě měla svoje původní oblečení.
,,Slečno, Natasha s Wandou se ptají jestli jdete na večeři." Zeptal se robotický hlas když jsem došla do pokoje.
,,Jo řekni že už jdu." Řekla jsem a opět se vydala směr kuchyně. Otevřela jsem dveře a naskytl se mi pohled na všechny Avengers. A Petera.
,,Ahoj." Pozdravila jsem a Natasha s Wandou mi to opětovali. Tony jen kývl a ostatní mě celkem vklidu ignorovali. Já si vzala yogurt a začala ho jíst.
,,Na co koukáte?" Zeptala jsem se když jsem si nalévala vodu. Oni se na sebe hned podívali.
,,Na Annabelle 3." Řekl Clint a já kývla a sedla si mezi Petera a Nat. Začali jsme si povídat a ignorovali jsme film.
,,Od kud tě jen znám?" Řekla Tony a všichni se na něj hned otočili. Já ale pohled svěsila.
,,Nevím." Řekla jsem falešně.
,,Proč nám to nechceš říct?" Zeptala se Natasha a já pokrčila rameny.
,,Má důvod." Řekla Wanda a já poznala že se mi hrabala v hlavě. Proč se mi muže hrabat v hlavě? Nejspíš na tom nejsem emocionálně dobře.
Koukla jsem na ní pohledem stylu 'nikomu to nerikej'. Ona jen kývla ale aby si toho nikdo jinej nevšiml.
,,Jakej?" Zeptal se Clint a já doufala že mu to Wanda neřekne. Ona se na mě chvíli podívala ale hned se její pohled střetl s Clintovo.
,,Nemůžu říct." Vydechla a svěsila pohled. Já tu holku žeru. Pohledem jsem jí poděkovala.
,,Proč?" Zeptal se jí Steve který skoro celou dobu mlčí. Ona ale stále dívala na mě. Natasha tu situaci nechapala.
,,Nemůžeš to vědět, můžou to vědět jen lidi z větší kapacitou mozku." Řekla a já s Clintem vyprskla smíchy. Natasha se usmívala a Tonymu se zvedalo loutky, Steve měl stále kamený výraz a Peter na tom byl jako já. Bruce tu už dávno nebyl.
,,El?" Zeptala se mě Wanda a já se na ni otočila. Bože jak mi chybí moje starý jméno.
,,Zítra se mnou máš zkoušet svoje schopnosti." Řekla a já souhlasně kývla. Ona mi darovala úsměv a já se zvedla.
,,Kam se chystáš?" Zeptal se nepřítomně Steve a byl připraven k boji. Paranoidní dědek jeden.
,,Jdu spát." Odpověděla jsem snadněji a on kývl a já se vydala k pokoji. Šla jsem do sprchy a nechala kapky dopadat na mé tělo.
Oblékla jsem si na sebe tričko a kraťasy a sedla si na postel. Koukla jsem se před sebe.
Chvíli to trvalo ale nakonec jsem usla....
***** ,,Strážkyně byla zabita." Slyšela jsem neutrální hlas.
