Love You Goodbye?- A czech lesbian story

/Ｍ/

Koukání s Beccou na Oggyho a škodíky mi pomohlo se trochu vzchopit a ta šílená holka mi celkově dodala sílu a odhodlání na to se mojí situaci postavit a prostě žít dál. Samozřejmě že ta bolest, kterou mi to způsobilo, ještě pořádně nevyprchala a určitě to bude ještě chvilku trvat, ale nakonec to bude v pohodě.

No tak May, vzchop se. Tímhle svět nekončí. Zas tak dlouho jste se neznali, tudíž jsi ji nemohla mít zase tak ráda, ne? Nebo jo?

V úterý, to bylo 21., jsme se měli po třech dnech zase vidět a já byla nervóznější, než kdy předtím. Nebála jsem se, že se před ní rozbrečím nebo tak, ale spíš toho, že teď, když vím o Michaelovi, se nějak prokecnu. Každopádně by bylo hloupé naši kávičku odkládat jen kvůli tomu, že se bojím. Musím se naučit to brát tak, jak to je a chovat se naprosto normálně, jakoby se nic nezměnilo.

A tak jsem v 6.50 večer stála zase před Marquielere. A ani jsem si nestihla sednout na lavičku, když se mezi všemi těmi lidmi na chodníku, kteří někam splašeně pospíchali, objevil můj člověk. Ono to tak hezky trefí do očí, když se všichni mračí a jdou jen ze své nudné práce a mezi nimi elegantně kráčí Darcy s úsměvem na tváři. Je jako nejkrásnější modrá růže v záplavě všech obyčejných červených. A to nejlepší na tom je, že už od momentu kdy vychází z rohu mě spozoruje a za chůze se mnou nepřestává udržovat pobavený oční kontakt, dokud není úplně u mě.

,,Ahoj," pozdraví mě a já si moc přeju, aby mě objala, ale vnucovat se nebudu.
Bylo až k smíchu, jak jsem se já cítila jinak a dávala si pozor na všechno, co řeknu, mezitímco nicnetušící Dee  byla prostě pořád sama sebou. No, snad to na mě nebylo zas tak poznat.

,,Jsi nějaká tišší" hlesla svůj poznatek spíš tak do vzduchu, když jsme právě přecházely most přes řeku.
Ajaj, je to vidět.
Hraně jsem si promnula oči.
,,Jo, jsem jen po celém dni celkem unavená," zalhala jsem.
Snad si na mě nezačne všímat dalších změn...

Ani tentokrát jsme netrefily do nějakého nevyhovujícího podniku, ba naopak, jako vždy milá a rychlá obsluha, s našemi nápoji do pár minut na stole.

Od našich obvklých témat jsme se s konverzací dostaly, kam jsem potřebovala. Nutilo mě to totiž zjistit o tom Michaelovi něco víc a taky co se jí na něm může líbit.

Zkusila jsem to nějak nenápadně.

,,A jak vám to jde s Michaelem?" Přísahám, že už se mi to jméno stihlo zprotivit.

,,Poslední dobou je to mezi námi hodně...umm..složité, víš."
,,Potkali jsme se prvně před čtyřmi lety v Miami a jsme spolu už druhým rokem.
Michaela jsem si tehdy zamilovala kvůli jeho osobitému charakteru a příjemnému vystupování, později se však ukázalo, že není takový, jaký se zdál. Vždy když prosím, abychom spolu někam jeli nebo něco dělali, odbyje mě s tím, že má hodně práce a radši mi hodí jeho peněženku nebo kreditku. Bohužel to není jediná věc, kvůli které to máme teď těžší."
Bylo na ní poznat, že jí to není lhostejné a má z toho obavy.
,,Už to není, co bývalo, ale pořád ho mám strašně ráda a věřím, že to bude brzo zase v pohodě."

Nějakou moji podivnou zlou stránku fakt, že jim to úplně neklape, potěšil. Ale to je teda hodně hnusný, takhle to nemůžu brát.
Vlastně Darcy chápu. Miluje někoho, kdo na ní tak trochu kašle, ale pořád věří, že je to jen zlé období.
,,To mě mrzí. Snad to bude brzo lepší." Pokusím se o soucitný výraz.
,,Děkuju"

Dle jejího výrazu to teď nemohla dostat z hlavy a já se tak snažila stočit téma konverzace k něčemu vtipnějšímu, ale ona mě předběhla.

,,No a co ty? Máš někoho?" usmála se.
Muselo být vidět, jak jsem vykulila oči. No, někdy tahle otázka přijít musela. Co teď ale říct?
Nemám, Darcy, nemám. Nemám, protože se mi tak trochu nelíbí kluci, ale to ti nemůžu říct, protože přede mnou právě sedí hetero slečna, do které jsem se tak nějak omylem zamilovala a nechci, aby to ta slečna poznala, víš?
,,No...ne. Totiž...ne." Nic blbějšího ze mě vypadnout nemohlo. A co udělat jiného, než to nějak zakecat, že May?

,,Už musíme přestat chodit nalejvat se jen kafema, měli bychom si dát něco zdravýho taky někdy.." zasměju se a napiju se ze svojí sladké skleničky.

,,To je pravda." A už se zase směje. Teď jen doufat, že jí to nějak nedocvakne.

**
cau cau, dotaz na vas: kolik myslite ze mi je, dle toho, jak pisu? respektive jak starou si pod timhle dilem predstavite holku? rada bych znala vase tipy :)) dekuju za 300 precteni, jste moje lasky ^-^