Love You Goodbye?- A czech lesbian story

/Ｐ/

,,Je to vše?" Houkne na mě z venku Darcy. Podívám se na dlažbu pod nohy a když vidím svůj kufr, batůžek a pár krabic s věcmi, co by byla škoda mačkat, vím, že mám všechno.
,,Jojo!" odvětím.
Poprvé právě stojím v Darcyině pronajatém domečku, dostatečný kus od centra města. Od všech typických ubytování se tohle lišilo tím, jaký tu byl výhled ven a klid. Žádné hlasité zácpy pod oknem, prostě nic. Liší se ovšem ale i cenou...
Je velký a moderní, překvapí mě, že z venku má i menší bazén a velkou zahradu. No jo, takhle se žije bohatým.
Zatím jsem tu vevnitř viděla jen propojený obývák s kuchyní, a už ten vypadal úchvatně, zajímalo mě, jaký bude zbytek. V obrovské místnosti, kde jsem právě sama stála, byl po mém levém boku gauč s konferenčním stolkem, naproti němuž byla na stěně upevněna televize, dál v rohu místnosti byla kuchyňská linka a pár maličkých skříněk, zdrojem denního světla v místnosti byly obrovské balkonové dveře vedoucí na terasu a k bazénu a přímo vedle mě byl u stěny jídelní stůl. Všechno tu vypadalo krásně a moderně, ale ne až moc, zkrátka to bylo ideálně vyvážené. Na těch pár měsíců celkem drahá záležitost, napadlo mě, ale stěžovat si nebudu.
Darcy zatím zamknula auto venku a vešla za mnou dovnitř. Všimla si, jak si to tu pořád nejistě prohlížím.
,,Tak vítej u nás doma!" zvolala.
,,U vás?"
,,Kdepak, teď jsme to my jen my dvě spolu." věnuje mi zářivý úsměv a já nevím co říct a svěsím hlavu do dlaní.
,,Děje se něco?" zeptá se starostlivě a chytá mě za ramena a já se musím nad její starostí usmát.
,,Ne jen...Je to hodně divný a šílený, když jsi mi teď prokázala takovou laskavost a já tu teď s tebou budu bydlet v takovémhle luxusu. Ani si to nezasloužím. Čím ti to oplatím?"
,,Tak tím se rozhodně netrap. A jestli na tom trváš, můžeš začít tím, že nám zaplatíš třeba pizzu. Je už čas večeře a mám strašnej hlad." zakňučí a já pobaveně protočím očima.
,,To řeší vše." Zasměju se ironicky.

Necháme tedy ještě na chvilku vybalování tašek taškami a jdeme si sednout na gauč, abychom si objednali pizzu. Kompletní vedení objednávky ale přebírá ona a zdá se, že já budu jen platit. S tím nemám žádný problém, dokud jí nenapadne solidní kravinka.
,,Já mám nápad!" vypískne ,,uděláme si z nich menší srandu." Vypadá k sežrání, když culí tváře.
,,Prosímtě, já myslela že jsi o šest let starší než já?" zasměju se.
,,Jediným mým požadavkem je, že peníze mu budeš dávat ty a já budu mezitím dělat, jakože tu nejsem." zahihňá se.
Rukama máchnu do vzduchu.
,,Tak děkuju no." Nemůžu se přestat smát. A pořádně ani nevím, čemu vlastně. Možná tomu, jak roztomile se směje a jak jí to sluší, nebo tomu, že všechno nakonec dopadlo dobře, mnohem lépe než dobře a já se mám zase hezky.
A Darcy bere do ruky svůj telefon a už vytáčí nejspíš nejbližší pizzerku.

Po čtyřech pípnutích mám tu čest poznat její praštěnou a drzou stránku. Už ani nevím, jaká její povaha se mi líbí nejvíc.
,,Dobrý den, mohla bych si objednat?" mluvila schválně jako debil a já musela jít kousek stranou, aby nešel slyšet můj výtlem smíchu.
Tlumeně jsem slyšela mužský otrávený hlas na druhé straně.
,,Ano, co to bude?"
,,Takže..děláte i čokoládovou pizzu?"
,,Ne."
,,A bonbónovou?"
Nechápala jsem jak mohla Darcy vydržet se nesmát, já se tu lámala v zádech.
Chlápek z ní byl úplně odvařený.
,,Madam, viděla jste někdy snad, aby pizzerie běžně prodávali takovéhle druhy? Nějakou normální, laskavě Vás prosím."
,,Fajn tak teda dvě velký šunkový."
Když už jsem doufala, že tímhle její zábava končí, přišla ta nejvtipnější část hovoru.
,,A můžu se prosímvás ještě zeptat?"
Muž raději mlčel.
,,Jak daleko až rozvážíte?"
,,V okruhu města Trastavere do deseti kilometrů."
,,Takže mi to zvládnete dovézt i do Bradavic?"
Musela jsem si dát ruce před pusu, jak jsem vypískla smíchy. Někomu by její humor mohl připadat trapný a tak, ale mě přišel roztomilý.
Vteřinu dvě bylo ticho.
,,Prosímvás, nejste jediná objednávka dnešního večera, jsou tu i inteligentnější lidé, kteří by rádi povečeřeli."
Mám chuť se propadnout pod zem, při představě, že to budu přebírat já, už teď.

,,No dobře, tak mi to dovezte sem, ale jsem velice zklamaná, že pizzu budu muset Dobbymu předat osobně." Urazí se hraně a nadiktuje mu adresu, s tím že muž odpoví, že tu do třiceti minut bude a zavěsí.

Dee mě vlastně tak trochu využila jako ochranný štít a hodila to na mě. Takovéhle chování, i když to byla sranda, by mohlo mnohým vadit, ale mně ne. Za cenu vidět jí takhle se sluníčkově usmívat ten malý trapas stál. Konec konců jsem jí nešťastně tak trošku milovala a odpustila bych jí i kdyby mě ostříhala dohola nebo tak...

Podívám se na Darcyin obličej a její výraz je z ničeho nic klidný.

,,Tak. A je čas si něco říct, ne?" Podívala se na mě zcela vážně a mě se z té náhlé změny až zadrhl dech. Co se děje tak najednou, uprostřed pubertálně praštěného prankcallu?
Chvíli je ticho a já se neodvažuju nic říct. Možností je mnoho. Je těhotná. Ví, že jí tak trošku zbožnuju. Je na něčem závislá. Možná nemocná? Nebo se mě taky dost možná chce jen zeptat, jestli mi nevadí šunková pizza. Přesně takováhle ona byla. Nepředvídatelná.

No a slovo nepředvídatelná přesně popisovalo její následující čin.
Radostí zapištěla, skočila na mě a povalila pod sebe na gauč a v rukou promnula moje tváře.

,,Co bych bez tebe dělala cácorko moje! Mám tě ráda, kočko!"

A já nějak zapomněla, jak se dýchá. Mlelo se ve mně strašně moc pocitů najednou. Prvořadě můj srdeční tep zvedla malá vzdálenost našich nosů, to jak se mě v leže dotýkala a taky jak upřímně ventilovala svoji radost a emoce.
Vzpamatovala jsem se z šoku způsobeného přepadením a ruce jí obepnula kolem krku, takže jsem na ní víceméně visela, což ona neunesla a netrvalo dlouho a ležela celým tělem na mně.
,,Já tebe víc."

**

Darcy je taková zákeřná, hm? :D nejdůležitější ale je, že jsou ty dvě spolu a jsou šťastné, snad jako i vy;)
děkuju za 0,5K ^^