Love You Goodbye?- A czech lesbian story

/Ｑ/

,,Jsem trochu nervózní."
,,Nemáš z čeho." usměju se.
Právě jsme spolu jely na její přehlídkovou show. Samozřejmě že to Darcy nejdřív stálo hodně přemlouvání, protože jsem si stála za svým ,,Co bych tam dělala?", ale nakonec jsem souhlasila s tím, že mi sežene místo ideálně v první řadě a že se tak budu moct i dívat. Plusové body jsem jí přičetla i za to, že je pochopitelné, že se jí unavené nebude takovou dálku jet domů sama, no a tak jsme jely. Ona řídila svoje velké bílé auto a já ji ze sedadla spolujezdce obdivně sledovala. Že mě to ještě vůbec překvapuje, že při všem, co dělá, vypadá, jakoby to bylo naprosto přirozené a že při všem pořád a vždy vypadá elegantně a krásně.
,,Už jsem musela vyjít ze cviku, delší dobu jsem tohle teď nedělala."
,,Tím se nestrachuj. Ono se to vrátí zpátky, neboj, budeš skvělá."

**

Hned po příjezdu na místo už jsme si musely dát na několik hodin ahoj, protože diváky pouštěli do sálu až před sedmou, byly teprve dvě a kdežto Darcy si už teď musela jít všechno zkoušet a připravovat se s ostatními modelkami na molo, já měla času až až a rozhodla jsem se tedy jít podívat do obchoďáků kousek odtud.

Brázdila jsem zrovna uličkami jednoho, oproti ostatním tady, levnějšího, takového běžného obchodu s tričky s potisky všeho druhu. Blížila jsem se k sekci Disney triček a v tom mi cvrknul nápad do hlavy. S Darcy jsme se k tomu asi zatím nikdy nedostaly, nebo alespoň myslím, ale jednou když nechala ležet svou občanku na stole, jen tak po očku jsem na ní koukla a její narozeniny se mi samy vryly do hlavy. Pátého června, to je za necelý týden. Ráda bych jí něčím překvapila, i když jsem měla na paměti, že teď nesmím moc utrácet. Nepřišlo mi to ale jako utrácení, naopak by to mohl být i takový dáreček za to, jak hezky se o mě stará a vůbec za všechno. A to tričko s Lvím Králem tady na mě tak hezky mrká...

Nakonec jsem o pár hodin později z obchoďáku vycházela se dvěmi kafi a dietní tortillou v sobě a ještě zvlášť zabaleným kebabem pro Darcy, který po skončení přehlídky určitě ocení a schovala jsem ho tak u sebe.
To nejdůležitější co jsem koupila, bylo ale v jedné černé tašce. Nakonec jsem jí místo trička se Lvím Králem vzala s Minnie, protože jsem si vzpomněla, jak o ní vždycky říkala, že je nejroztomilejší. K tričku jsem jí dál vzala takový zápisníček, jak jinak než s motivem nějaké pohádky, poněvadž jsem jí vždy viděla si něco čmárat nebo sepisovat a tohle by se jí mohlo hodit.
Poslední dárek byl z poloviny i pro mě. Nemohlo tak jít o nic jiného, než o takové ty dárky pro dva, kdy má každý jednu půlku něčeho nebo se to nějak doplňuje.
A já jsem nám vybrala černá srdíčka rozpůlená na dva kusy jako náušnice. Už když jsem je prvně zahlédla v regálu, věděla jsem, že ty beru. Následně jsem měla trochu výčitky, jestli není právě srdce pro kamarádky až moc, ale jak jinak, až moc jsem nad tím přemýšlela, určitě se jí to bude líbit.

Abych se s taškami nemusela tahat až dovnitř, nechala mi Dee klíče od auta, ať si tam hodím, co budu potřebovat. A pak už jsem mohla vesele dovnitř budovy. Prošla jsem kontrolou, kde jsem se modlila, aby se mnou neměly žádný problém a že to místo mám od blondýnky zařízené. Díkybohu, ano.

V tmavém sále s osvětleným molem jsem byla mezi prvními, ale alespoň jsem se nemusela prodírat přes ostatní.

Posadila jsem se někam ke kraji, abych tu pak fotografům a ostatním lidem nevadila a netrvalo dlouho, sál se zaplnil, zhasla a i slabá světla při východu ven a mohlo se začít.
Nemohla jsem se dočkat, až ji uvidím v akci. Vzhledem k tomu, že fotky dělala opravdu na úrovni, nebylo pochyb, že tohle jí taky půjde skvěle.

Nějací dva muži v obleku, kteří se představili jako hlavní ředitelé přehlídky, v rychlosti shrnuli program večera a následně tak vše odstartovali.

Na molu se začaly střídat slečny starší i mladší, prezentující různé kostýmy a obleky návrhářů. A mě přišly všechny ty holky stejné, všechny se pohybovaly stejně a výraz měly pevně kamenný. Věděla jsem, že o tohle ale v modelingu šlo a takhle to asi vypadat mělo. Byl to krutý, nelítostný byznys.
Přestože všechny modelky měly vypadat stejně synchronizovaně, přeci jen tu byla jedna, jejíž povahový i vzhledový charakter bil do očí. Příjemně bil.

Darcy vešla na molo a první věci, které jsem si všimla, byl její výraz. Věděla, kde sedím a že na ní upřeně koukám a taky věděla, že se nesmí smát, přestože jsem si byla jistojistě jistá, že kdyby nemusela koukat před sebe, nejradši by se podívala na mě a zašklebila se. Chtíč skryla tím, že rty jen mírně zvlnila a nechala ve svých očích vyniknout pobavené jiskřičky.
A jak jsem se na ní tak nahoru na molo koukala, připomnělo mi to, jak je i ve skutečnosti nade mnou vysoko. Každá jsme úplně jiná a ona je pomyslně výš, než já. Připomnělo mi to, do koho jsem vlastně zamilovaná. Ona je hodně úspěšná modelka, jejíž denní život doprovází mnoho foťáků ze všech stran, peníze ale také minimum soukromí na veřejnosti. Já jsem jen pitomá fotografka. Ona nikdy nebude jako já. Nikdy ke mě nebude cítit víc, než kamarádskou lásku a nikdy mi nebude tak blízká. Protože ona je prostě v jiném světě, který se momentálně jen lehce promítá do toho mého. V hloubi duše jsem tohle věděla, ale doopravdy   jsem si to přiznat stejně nedokázala.

**

Po skončení jsme byly dohodnuté, že na ní mám počkat před východem, odkud spolu půjdeme k autu. Divila jsem se, že jí to zabralo opravdu malou chvilku, byla totiž chudák už tak unavená, že se nechtěla nechat ani odličovat nebo rozčesávat a živě jsem si dokázala představit, jak ze sebe jen shodila kostým a prchala pryč.

,,Jsem mrtvá." Došla ke mě a objaly jsme se.
,,Ale byla jsi úžasná."
Došly jsme k autu, s tím že jsem musela Dee skoro podpírat, aby vyčerpáním neupadla. Nastoupili jsme dovnitř a já se ujistila, že tašku s dárkem svírám v bezpečí mezi kotníky, z druhé igelitky jsem vytáhla zabalený kebab a podala jí ho.
,,Tu máš, myslela jsem, že budeš mít na něco po tolika hodinách chuť."
S radostí si ho ode mně vzala a dala se do něj. ,,Takhle na večer je to hřích, ale děkuju ti moc."
Stáli jsme tak s autem pár minut jen na místě a rozsvítili si slabá světla nad našimi hlavami, aby se mohla Darcy v klidu najíst.

,,Věř, kdybych mohla, odvezu tě s radostí klidně až domů do Kansasu, bohužel jsem do autoškoly neměla možnost chodit. "
,,Já ti místo toho budu něco vyprávět, aby se ti při cestě nechtělo spát, dobře?"

Za vteřinku má kebab v sobě a my se tak vydáváme vstříc noční dálnici plné míhajících se světýlek. A i když jí právě vyprávím nějaké příhody z mého vlastního života, nedokážu myslet na nic jiného než jaké štěstí to mám, že mám Darcy Renshaowou po svém boku.

**

vztah May a Darcy se nám rozvíjí velice pomalu, tak doufam ze vám to moc nevadí a neomrzí vás to, už brzy se začne totiž neco dít :)
dekuji moc za vsechno, noste rousky a buďte doma, myslete na druhé ale taky na sebe. nepřepínejte síly, dejte si čaj nebo kafčo a pravidelně relaxujte, třeba prave u mého pribehu;)
papa, natt