Love You Goodbye?- A czech lesbian story

/Ｒ/

Měli jsme za sebou další náročný den v práci a následovala středa, která pro nás obě měla být hodně odpočinková. No, o trochu víc pro Darcy než pro mně, protože já se už od momentu, co jsem ten den otevřela oči, snažila udělat všechno proto, aby si svůj den co nejvíce užila.
Potichu jsem se zvedla z gauče, abych neprobudila oslavenkyni ve vedlejším pokoji a šla se činit do kuchyně.
Pršelo a já bych si obyčejně takovýhle den představovala strávit ideálně právě v peřinách, ale dnes mě motivovalo a vyhnalo na nohy jenom to pomyšlení na to, jakou jí udělám radost.

K mému štěstí jsme byly pár dní zpátky na nákupu něčeho do ledničky a tak bylo snídani z čeho připravovat. Utkvělo mi v hlavě, jak mi jednou říkala, že kdyby někdy dostala takovouhle snídani do postele, bude mnohem radši za něco méně běžnějšího, než palačinky, tousty, nebo omeletu. Dobrá tedy, řekla jsem si a proto jsem se dala do něčeho, čím jsem si byla jistojistě jistá, že překvapím.
Foccacia. Pečený chleba podobající se pizze, jednoduchý na přípravu, ještě k tomu tématicky italský. Do hodiny jsem měla hotovo, uvařila jí k tomu čaj, na pár krajíců chleba namazala nějakou jednoduchou pomazánku a mohla jsem za spící kráskou vyrazit.

Z hlubokého spánku jsem ji ale budit nemusela, už otevírala oči, protože jsem jí otevřením dveří nejspíš nechtěně probudila. Do vteřinky už zvědavě zkoumala tác, který jsem opatrně položila na kraj postele.
,,Co se děje?" zamumlá rozespale. Přestože má vlasy lehce rozcuchané, na sobě jen velké tričko a právě se probudila, pořád je to ta krásná blondýnka s neuvěřitelnou osobností, které jsem nešťastně upsala svoje srdce a to je na ní to nejhezčí.
,.Vaše snídaně do postele, paní oslavenkyně, " předvedu vtipnou úklonu.
Začne se potetulně usmívat a posadí se, aby si pořádně prohlédla obsah tácu.
,,Jak...jak si vůbec věděla že mám...Myslela jsem, že o tomhle jsem se v poslední době ani nezmínila tak... V kolik jsi kvůli mně vůbec vstávala?"
,,To je vedlejší," zašklebila jsem se a užívala si její překvapený pobavený výraz, který byl jako pohlazení po duši.
,,Panebože, strašně moc děkuju, to je tak milý..."
,,To ještě není všechno!" houknu na ni a vyjdu ven z pokoje do obýváku, abych došla pro černou tašku.
,,Lady kuchařko, co jste mi to napekla, jestli se můžu zeptat? Je to výborný..." volá na mě z ložnice.
,,Tak to jsem ráda. Je to Foccacia."
V momentě běžím s taškou zpátky k ní, protože už se nemůžu dočkat, co na dárky řekne.
,,May, já tě asi zastřelím." řekne, když před ní položím černou taštičku.
,,To klidně můžeš," zazubím se ,,ale až potom, co na ně řekneš."
A přesně, jak jsem si vysnila, z dárků měla obrovskou radost, hlavně z těch náušnic, které jsme si obě samozřejmě hned nasadily na uši. V té jedné černé náušnici jsem si připadala nadmíru úžasně a dobře. Vyvolávalo to ve mně totiž ten krásný pocit, že k sobě svým způsobem patříme, když ona má tu jednu část celku taky. Jednu část závisející a zapadající do té druhé, dvě části něčeho opravdu krásného. Protože jsem věděla, že nehledě na to, jak to mezi námi skončí, já si budu na Darcy pamatovat už navždycky a tenhle šperk v mém uchu mi ji bude připomínat.

,,To si nezasloužím." šeptla.
,,Ale zasloužíš. Věř, že je to jen malý dárek vzhledem k tomu, že jsi ta nejlepší věc, co se mi v životě stala."
Jak se na ní tak upřímně a s láskou usmívám, na chvíli zvážní a nejspíš přemítá, že svoje slova myslím opravdu zcela vážně.
Nastane mezi námi moment prazvláštního ticha, kdy se na sebe prostě jen usmíváme jako modrající švestky v létě a já z ní cítím takovou hravost a zvědavost vůči mně, jakoby říkala ,Chci tě poznat víc'.
Bohužel nejsme v romantickém filmu, aby se dělo něco dalšího, co jsem si podvědomě tak moc přála a Darcy náš moment rozpustí trošku trapnou otázkou a já se snažím se dát dokopy.
,,Tak jo, co budeme dneska dělat?"

Nakonec jsme ale deštivý den doma strávily báječně a královsky se bavily. Nalakovaly jsme si navzájem nehty, udělaly si sušenky, tancovaly na písničky nebo si hrály na malé děti a zkrátka se celý den bavily jako typické puberťačky. Někdo by mohl říct, že tohle přeci není nic víc, než čistý vztah holek, co se baví jako nejlepší kamarádky. Ale i pouhé drobnůstky dělaly z našeho kamarádství trochu něco jiného a speciálního. Zrovna jedna z těch drobnůstek, která byla ale sakra zlomová, se odehrála ještě ten večer.

Po celém dni blbnutí jsme byly už hodně unavené a nezbyly nám síly na nic jiného, než si lehnout a koukat na nějaký film. Na gauč jsme si přinesly deky z ložnice a udělaly čaj, aby se nám u Harryho Pottera leželo pohodlněji. Ze začátku filmu jsme každá seděly na jedné straně gauče abychom měly dostatek místa na to se pořádně rozvalit a opřít si hlavu, ale jak mladý čaroděj kouzlil dál a dál, Darcy do hlavy přiletěl nápad. Lehnula si na druhou stranu ke mně na bok, já se ani nehnula a po dlouhé době se mnou navázala oční kontakt. Lišácky se na mě usmívala a já ji zaskočeně a zmateně sledovala, co zamýšlí. Nic neřekla, jen lehce špičkou prstu poklepala na svůj bok a mně bylo, jakoby mi na hrudi seděl slon a polili mě vroucí vodou. Jestli tím myslí co myslí, já....nemůžu panebože.
A i když jsem uvnitř umírala, na povrchu jsem se snažila tvářit klidně, což ale moc věrohodné nebylo, když jsem byla celá červená a klepaly se mi ruce. Opatrně a nejistě jsem si k ní tedy vlezla a jak nejjemněji a nejprecizněji jsem uměla, jsem se zády opřela o její tělo, protože v tu chvíli jsem si připadala těžká jako ten slon. Trvalo dlouho než jsem se uvolnila, ani velké únavě se dlouho nedařilo můj stres zregulovat a srdce mi ne a ne zklidnit tep. A když už jsem se tedy po pár minutách trochu zbavila té upjatosti, alarm v mé hlavě se spustil znovu, když se k hřejivému pocitu za mými zády přidalo i teplo z její ruky. Propletla si se mnou prsty. Propletla si se mnou prsty. Propletla si se mnou prsty. Tak z tohohle asi těžko usnu. A ač jsem se snažila chovat sebevíc přirozeně, pro mně to byl hotový konec světa, narozdíl pro ni tohle bylo jen takové zábavné muchlování z únavy.
,,Proč se tak bojíš?" zeptá se zcela klidně po chvilce. Může se stát cokoli, D, to je to. A cokoli by mohlo náš vztah mrknutím oka zničit.
Koukám do stropu, ale usmívám se. A když už je film skoro u konce a my s propletenými prsty, tělo na těle pomalu usínáme, odpovím jí.
,,Protože ty jsi krásná a já jsem já."
Ano, přesně takhle, s touhle větou usínáme. Harry dokouzlil, naše oční víčka se zavřela a já se musela dočista zbláznit.

**

zdravicko! ano viiim, cekani bylo dlouhe, ale tuto kapitolu jsem opravdu nechtela odflaknout, tak jak se vám libi? ^^
myslim na vas vsechny, a nejen na ty, kteri me pravidelne ocenuji hvezdickou, vy vite kteri to jsou, ale i ty, kteri tohle jen ctou<33
n